Secret •Martin•MenT•Kovy•

20

Ránno jsme se probudili a nachystali si snídani. Moc jsme si toho nedali protože jsme chtěli jít do centra a věděli jsme že tam toho bide dost.
Oblékla jsem se. Udělala raní hygienu a lehce se namalovala.

Kluci už čekali před barákem. Tak jsem si jen vzala kabelku s peněženkou a mobilem a šla ven.

Celou cestu jsem vnímala tu nádheru města. Užívala jsem si to že tady můžu být. A to vlastně jen díky tomu že mám takové kamarády. Bez nich bych tady nebyla. Bez nich bych nebyla tak šťastná.

Za pár minut už jsme byli v centru. Nikdo z nás nevěděl kam jít prvně.
Zašli jsme do mnoha obchodů s oblečením, hračkami nebo s hudbou.

Nakoupili jsme si toho hrozně moc. S Martinem jsme si koupili trička s nápisem "Barbie" a "Ken". Nevím proč ale hrozně se nám to líbilo.

Pak jsme si zašli na jídlo. Všichni jsme si dali pravý americký hamburger. Chvíli jsme ještě seděli dojídali jídlo a povídali si. Jak jsem slyšlela tak se tady klukům moc líbí, asi stejně tak jako mě.

Strávili jsme tam celý den. A moc jsme si to užili.

Už byla tma a kluky napadlo že půjdem do nějakého toho klubu. Ani jednomu z nás ještě nebylo 21 takže jsme to šli jen zkusit s tím že nás tam nejspíš nepustí.

Našli jsme si klub co už zvenku vypadal dobře a šli k němu.
U dveří stál vyhazovač. No vypadal spíš jako lidská gorila. Naháněl hrůzu.

Martin šel první a chvilku s ním mluvil. Chlap ukázal na náznak že můžeme jít.

Šla jsem jako poslední. Prošla jsem kolem něj a najednou mě někdo chytil za rameno.

Zastavil mě a něco na mě mluvil. Kluci se na mě otočili a já jen nechápavě koukala. Doběhl Martin a zase mu něco říkal. Domluvili a Martin se na mě otočil.

,,Prý tě tam nemůžou pustit. Jsi moc mladá" řekl a smutně se na mě podíval.
,,To nevadí. Tak jděte půjdu domů." usmála jsem se.
,, Fakt? Ale nechci aby ti to vadilo" řekl sklesle.
,,Martine.. Nevadí mi to. Fakt" zasmála jsem se.
,,Tak dobře. Mám tě rád"
Obejmul mě a dal mi klíče.

Otočila jsem se a šla domů.
Šla jsem sama. Kolem mě spousta lidí a světel. Vím že to říkám pokaždé ale bylo to prostě nádherné.

Koukala jsem se kolem sebe a najednou mě někdo chytil za rameno. Cukla jsem s sebou a podívala jse kdo to je.
,,Proč nejsi s klukama?" udiveně jsem se podívala na Honzu.
,,Nechtěl jsem aby jsi byla sama. A navíc mě to tam moc nebavilo."
Usmál se na mě.

Došli jsme domů dali jsme si jídlo a rozhodli jsme se že se budem dívat na film.
Nejprve se šel Honza umýt. Došel do pokoje a měl na sobě jen ručník. Něco mě nutilo se dívat na jeho vypracované tělo. Hned jsem se ale vzpamatovala a šla si pro věci abych se mohla jít umýt taky.

Šla jsem do koupelny a Honza měl zatím vybrat film.

Umyla jsem se a vyšla ven z koupelny. Zamířila jsem si to rovnou do pokoje a pak ke skříni.  Byla jsem jen v ručníku takže jsem se co nejrychleji snažila najít pyžamo.
Vzala jsem ho do ruky a otočila jsem se. Za mnou stál honza jen v kalhotech od pyžama. Koukala jsem mu do jeho nádherných očí ve kterých jsem se pomalu začala ztrácet.

Pomalu se ke mě přibližoval a já pořád jen stála a nevěděla co mám dělat. Jeho horký dech jsem cítila na mích rtech. Od sebe nás dělil jen kousek.

Tak hrozně moc jsem ho chtěla políbit. Až jsem to nakonec nevydržela a políbila ho.
On mě držel ua boky a přitáhl si mě ještě blíž k sobě.

Líbali jsme se pomalu a dlouze. Pořád jsme se líbali. Jakoby jsem měla v břiše ohňostroj. Motýlci a všechno krásné co by jen mohlo být. Byl to nepopsatelný okamžik
Dovedl nás k posteli. Odtrhli jsme se od sebe aby jsme se oba nadechli. Oba jsme se usmáli.
,,Ani nevíš jak dlouho jsem to chtěl udělat" Řekl a políbil mě znovu. Najednou jsem padla na postel a on nade mně. Podpíral se rukou aby mě nezalehl. A druhou rukou mě hladil po stehně.
Odtrhla jsem se od něj.
,,Honzo"
Řekla jsem a on se mi podíval do očí.
,,Tohle nejde"Řekla jsem smutně.
,,Promiň" Řekl a sedl si vedle mě na postel. Koukal do země a já si rukama zaktyla obličej.
Ukápla mi slza. A pak další a další. Nechci brečet ale nejde to. Myslela jsem že jsme kamarádi. A to ksme taky byli. A nechci to pokazit. A bojím se že teď už to nebude takové jako dřív.

Honza se zvedl a šel na svoji postel. Jen jsem tam ležela pořád ve stejné poloze a tiše brečela.

Tak konečně jste se dočkali. Co na to říkáte?. Určitě budu moc ráda za vote a komentář
Enjoy❣
(816)