*Pohled Martina*
Docela mě to naštvalo. Stalo se to po oslavě. Noc kdy měla spát u mě. Tolikrát mi kvůli tomu lhala. A to ani nebyli spolu. A ještě k tomu to věděli všichni kromě mě. Mrzelo mě to. Byli jsme nejlepší kamarádi a říkali si všechno. Nevím jestli se jí mám omluvit já nebo ona mě. Naše první hádka. Možná to vypadá tak jakože se nic nestalo ale mě to hodně naštvalo.
Budík mi zvonil v 6:45. Dal jsem si na sebe černé tričko bez potisku a džínové šortky. Vzal jsem si svůj mobil a zkontroloval čas. měl jsem jednu zprávu od Káji a pak pár zmeškaných hovorů. Včera jsem celou dobu doma prospal takže jsem se ani na mobil nedíval. Zavolám mu po škole.
Zapnul jsem si televizi a chvíli přepínal kanály a hledal něco na co se dalo dívat. Nic jsem nenašel a tak jsem si zapnul Očko. Udělal jsem si do školy pití a podíval se na čas. Nejvyšší čas vyjít. Dnes se asi pro Em stavovat nebudu. Nebylo by to po včerejšku vhodné.
Došel jsem do třídy. Lavice byla prázdná. Sedl jsem si. Ve třídě se vlastně nebavím s nikým jiným než s Emily. Ta jediná mě z holek neznala. Ostatní mě pořád otravovaly až je to nakonec přešlo. Za což jsem rád. Akorát si teď o mě myslí bůh ví co, ale je mi to jedno. Mohl bych se začít bavit taky s klukama. Jsou to jedna velká parta. Emily do školy zatím nedošla a já nemám co dělat. Došel jsem za nimi. ,,Můžu se přidat?" Zeptal jsem se a všichni se na mě otočili. ,,Jen si sedni" Řekl jeden z nich. Byl to takový "Kápo". Posadil jsem se. ,,Jsem Lukáš. Tohle je Patrik, Roman, Tomáš a Denis" Představili se. Zdají se být v pohodě. ,,Martin" Usmál jsem se. ,,Co tak najednou. Vždycky se bavíš jen s tou holkou" Prohlásil jeden z nich. ,,Jen jsem vás chtěl prostě poznat, došlo mi totiž že neznám nikoho kromě Em."
***,,Myslíš si že je to dobrý nápad?" Zeptal se Patrik Lukáše. ,,Neboj se. Vím co dělám" Zákeřně se usmál a dále se zapojil do debaty s Martinem a ostatními.***
Emily celý den nepřišla do školy, tak jsem se bavil s klukama. Jsou to fakt fajn kluci. Škoda že jsem je nepoznal dřív. Docela dobře jsme si pokecali. Bylo fajn poznat někoho jiného.
Když už jsem byl skoro u domu tak jsem zavolal Kájovi. Chvíli to zvonilo a pak to zvedl.
M: ,,Čau, co jsi včera chtěl?"
K: ,,Čau. Chtěl jsem s tebou mluvit ohledně Em. Co se mezi vámi stalo?"
M: ,,Prostě jsme se trochu chytli.. Nic víc. Jak to vlastně víš?"
K: ,,Byla tady. Měl jsi ji vidět, vypadala fakt hrozně. Měli by jste si promluvit."
M: ,,Ona mi celou dobu lhala. Mám právo být naštvaný."
K: ,,Martine ale uvědom si že jsi ji ani nevyslechl. Bála se ti to říct. Bála se že zareaguješ přesně takhle. Měl by jsi být šťastný že si tvoje nejlepší kamarádka našla někoho jako je Honza. A ty ji za to ještě seřveš." Zněl hrozně vážně
M: ,,Asi máš pravdu, Jsem blbec. Omluvím se jí. Dnes totiž nebyla ve škole."
K: ,,Spala u mě. Zítra pochopíš proč. Myslím že s ní něco není v pohodě."
M: ,,Jak to myslíš?"
K: ,,No však uvidíš. Už musím jít. Tak čau"
M: ,,Čau a děkuju"
Zavěsil jsem a vešel do domu. Celou dobu se mi ten rozhovor přehrával v hlavě. Má pravdu. Měl bych být rád. Hned zítra se jí omluvím. Tohle na mám na Kájovi rád. Vždycky mi pomůže a otevře mi oči.
------------
Došel jsem do třídy. Em tam ještě nebyla tak jsem šel za klukama. seděl jsem na lavici a kecali jsme. Po škole jsme se domluvili že půjdeme do skate parku. Doufám že půjde i Emily. No hlavně doufám že moji omluvu příjme. došla do třídy. Hned jak mě uviděla s klukama tak se na jejím obličeji objevil vyděšený výraz. Hned ale sklopila hlavu a šla si sednout. Popravdě vypadala příšerně. Měla monokl pod okem, který se snažila zamaskovat make-upem , ale i tak byl vidět, sedřenou ruku a koleno měla obvázané. zajímalo by mě co se jí stalo. Zazvonilo a já si k ní šel sednout. Celou hodinu jsme spolu nemluvili.
ČTEŠ
Secret •Martin•MenT•Kovy•
FanfictionJe jí teprve šestnáct let. Její život je jako zlý sen, ze kterého se chce každý rychle probudit. Noční můra, kterou ona musí žít, dokud jí do života nevstoupí 3 chlapci, kteří jí ukážou, jak může být život úžasný. První clapec ji ukáže, jaké to je...