Vraceli jsme se domů. On mě šel doprovodit a po cestě jsme si povídali. Došli jsme ke mě před barák. Zastavili jsme se a ještě si asi pět minut povídali. ,,Tak ahoj" Řekla jsem a už chtěla odejít. On mě ale a zastavil a hrozně rychle došel ke mě. Naklonil se ke mě a chtěl mě políbit. Já ale ucukla . ,,Promiň ale já" koktala jsem. ,,Mám přítele." Byl zaražený. Nevěděl co má říct.
,,Ježiši. Promiň. J-Já nevěděl" Nejspíš se cítil trapně. Ani se nedivím. Bylo to trapné pro nás oba. ,,No asi jsem ti to měla říct, je to moje vina"Omluvně jsem se na něj podívala. ,,Doufám že mu nevadí že jsem s tebou byl venku. Nerad bych ti dělal problémy" Podíval se na mě. ,,Ne to je v pořádku" Usmála jsem se na něj. ,,To je dobře, tak ahoj a ještě jednou se omlouvám" Úsměv mi oplatil a odešel.Doma jsem šla hned do koupelny a napustila si vanu. Na mobilu jsem si pustila písničky, vyslékla jsem se a vlezla si do vany. Tohle jsem vážně potřebovala. Rozpustila jsem si vlasy a ponořila jsem se celá. Ruku na které jsem měla ortézu jsem měla položenou na vaně. Chvíli jsem byla pod vodou a jakmile mi došel dech tak jsem se zase vynořila. Voda byla příjemně teplá, tak jsem tam zůstala dlouho.
Zazvonil mi telefon. Natáhla jsem ruku a podívala se kdo to je. Honza. hovor jsem rychle přjmula a pozdravila jsem ho.
,,Ahoj" vesele mi pozdrav oplatil.
,,Volám ti jen na rychlovku. Konečně mám signál, tak jsem tě chtěl slyšet." usmála jsem se. Volali jsme spolu zatím jenom jednou. Nemá tam moc často wifi.
,,Jsem ráda že voláš. Hrozně se na tebe těším" Musela jsem se pořad usmívat a můj hlas zněl jako malé dítě.
,,Já na tebe taky. A mám skvělou zprávu" Vyhrkl rychle. ,,Dojedu už v Pátek. Všechno šlo rychleji než jsme čekali" Vypadalo to že oba máme velikou radost. ,,To je skvělý" Řekla jsem nadšeně.
,,No nic. Už budu muset končit. Dneska máme zase něco natáčet." Řekl už trochu smutněji.
,,Tak dobře. Měj se hezky" řekla jsem už taky ne tak vesele.
,,Miluju tě" Zašeptal.
,,Já tebe"
Hovor jsem ukončila a lehla si na postel.
Měla jsem dobrou náladu. Konečně.
Na sobě jsem měla Martinovo tričko. Které mi dal a které mi bylo velké, proro jsem ho měla jen na spaní.
Za pár minut jsem usnula.
_________Čím víc jsem se těšila, tím pomaleji to utíkalo. Ale nakonec jsem se pátku dočkala. Po škole jsme s Martinem měli jet na letiště pro Honzu.
Konečně zazvonilo na konec poslední hodiny. Rychle jsem vyšla ze třídy a šla do šaten. Martin šel hned za mnou a přihlouple se usmíval.
,,Em, Honza nikam neuteče"
Uchechtl se nad mojim chováním.
,,Já vím, ale chci ho vidět co nejdřív" obula jsem si boty a vyšla jsem ze šaten.
,,Emily!" zavolal na mě Martin, který byl za mnou. Zastavila jsem se a otočila se na něj.
,,Nespěchej tolik, stejně tam ještě nebude" došel ke mě.
,,No jo. Promiň" omluvila jsem se mu za moje zbrklé chvání. Vyšli jsme ven ze školy a já zkontrolovala telefon. šla jsem směr Martinův dům. ,,Em!" křikl na mě opět Martin. Otočila jsem se na něj a viděla ho jak vesele ukauzuje na pravo ode mně. Hned jsem se tam otočila. Stál tam Honza, opřený o zábradlí a pobaveně na mě koukal. Rozběhla jsem se k němu a objala jsem ho. On mě hrozně pevně stiskl a potom se odtáhl a políbil mě.
,,Jojo. Jdeme hrdličky. Jakoby jste se roky neviděli" protočil pobaveně očima.
Oba jsme na něj hodily vražedný pohled.
,,Dobře klid. Však deset dní je jako věčnost" zvedl ruce na obranu a znovu protočil očima
,,Co tu děláš tak brzo?" zeptala jsem se ho a oba jsme šli za Martinem.
,,Stihl jsem dřívější let" usmál se a chytil mě za ruku.
,,Ty jsi to věděl?" otočila jsme se na Martina který šel vedle mě. On s úsměvem přikývl.Došli jsme ke mě. Martin se s námi rozloučil a odešel.
________*Pohled Martina*
,,A kde je Emily?" zeptal se Denis, když jsme všichni seděli v obyváku kolem malého stolku a pili. Hrála tam hudba a bylo tam hrozně moc kouře. Ja sice nekouřím, ale ostátní měli jednu cigaretu za druhou.
,,Dnes dojel Honza, tak je s ním" napil jsem se z flašky.
,,Chudák kluk" vzdychl Denis. ,,Proč jako?" trochu jsem nepochopil proč chudák. Denis se podíval na Lukáše.
,,Když jsem s Emily chodil" začal a já vykulil oči.
,,To ti neřekla co?" uchechtl se a já zakroutil hlavou.
,,No to je jedno. Prostě, tenkrát mi tvrdila jak moc mě miluje a podobný."
Napil se z flašky a pokračoval. ,,No a pak mě podvedla. Řekli mi to až tady kluci, když ji viděli. Ona se samozřejmě bránila tím, že si to všichni vymysleli" Znovu se napil a já ho pořád jen poslouchal. ,,Tvrdila mi že ji kluci šikanovali, ale já měl důkazy. Takovým kecům se nedalo věřit."
,,Proto nás teď tolik nesnáší" dodal Denis a ostatní jen přikyvovali.
,,Je to Mrcha" ozval se Roman, který už měl popito a podle mě ani nevěděl o kom se bavíme.
,,Taková není" zakroutil jsem nad tím hlavou.
,,Když myslíš. Počkej až tohle uděla i tvýmu kámošovi" Pokrčil Lukáš rameny.
,,To by neudělala" Popravdě jsem tomu nevěřil. Em znám moc dobře a vím jaká je.
,,Lidé se nemění" Řekl Denis a nadzvedl obočí.Domů jsem šel dřív než je u mě zvyklé. Bylo tam hrozně nakouřeno a nedalo se tam dýchat. Nesnáším to. je to nechutný. Po cestě jsem ještě přemýšlel o tom co mi kluci řekli. Nevím. Nevypadalo to jakoby lhali. Ale neznám je tak dobře jako Em. Znám ji líp než oni.
Nám z toho smýšené pocity...Další čaaast je tu. Dnes mám hrozně dobrou náladu. Ale něco to kazí. Kovy nevydal video. No nebudu tady psát svoje pocity a bla bla.. Doufám že se vám to líbilo. Budu moc ráda za vote a komentář
Enjoy♥(1000)
ČTEŠ
Secret •Martin•MenT•Kovy•
FanfictionJe jí teprve šestnáct let. Její život je jako zlý sen, ze kterého se chce každý rychle probudit. Noční můra, kterou ona musí žít, dokud jí do života nevstoupí 3 chlapci, kteří jí ukážou, jak může být život úžasný. První clapec ji ukáže, jaké to je...