Secret •Martin•MenT•Kovy•

40

,,Sakra. Kolik je hodin?" Rychle jsem se zvedla z postele a hledala mobil.
,,Co se děje?" zeptal se mě rozespalý Honza.
,,No už jsem měla být asi dvě hodiny ve škole" Vzdychla jsem když jsem se podívala na hodiny které ukazovaly 9:47
,,Už to asi nestihneš" protáhl se.
,,Tak pojď ke mě" Řekl ještě pořád rozespale a přitáhl si mě k sobě.
Políbil mě.
,,Budu muset jít" usmála jsem se do polibku.
,,Nikam" nechtěl mě pustit.
,,budeš mi muset napsat omluvenku" usmála jsem se.
,,Když pak zůstaneš?" zasmál se a prosebně se na mě podíval. ,,Tak dobře" lehla jsem si a otočila se k němu.
Koukali jsme si navzájem do očí a oba opět usnuli.

,,Běž tam"
,,Nee"
,,Lenochu" řekla jsem do polštáře a zvedla se z postele.
Podívala jsem se na hodiny. Byly dvě. Divím se že jsme spali oba tak dlouho.
Seběhla jsem po schodech ke dveřím. Otevřela jsem. ,,Ahoj" usmál se. ,,Ahoj" řekla jsem ještě ospale. ,,Jen kontrola jestli žiješ" Řekl ,,Zaspala jsem"
,,A víš že se ani nedivím?" podíval se za mě. Otočila jsem se a tam stál rozespalý Honza. ,,No já vás nebudu rušit" Otočil se.
,,Můžeš tu být" řekla jsem, Honza doběhl ke dveřím a kývl hlavou ať jde dovnitř.
,,A nechcete jít ven?" zeptal se Martin.
,,Jasně, jdu se obléct" Šla jsem do pokoje a rychle něco vyndala ze skříně.

------------
,,Kája má v sobotu narozeniny. V pátek by mohla být oslava." začal Martin. Popravdě js nevěděla v jaký den má narozeniny. Nechtěl mi to říct. Snažila jsem se to z něj dostat několik měsíců. Zjistila jsem ale jen že je to v Září.
,,Táta nemá volno" Řekl Honza.
,,Nic jiného mě nenapadá" zamyslel se ještě Martin.
,,Noo.. Může to být u nás. Rodiče už stejně nebudou doma." navrhla jsem.
,,No to by šlo" usmál se Martin.
,,Ale bude to párty. Jsi připravena na to, že ti lidi tvůj byt zdemolují?" Řekl Honza vážně.
,,A ty to budeš muset uklízet" dodal Martin.
,,Co bych pro vás neudělala" usmála jsem se.
,,Obvolám pár lidí" Řekl Martin.

--Den oslavy--

,,Kájo?"

,,Emily?" zeptal se nazpět

,,Dnes v osm u mě doma. Musím ti něco říct. Jne to důležité" řekla jsem bez jakýchkoliv emocí.

,,No.. Jo jasně" řekl trochu nechápavě.

Zavěsipa jsem a podívala se kde je Martin. Čekala jsem na něj před školou. Pozval pár lidí. Nikoho z nich neznám. Snad to bude v pohodě. Hrozně se na večer těším.

Na Martina jsem čekala dlouho, ale on nikde. Šla ksem domů. Nemám čas na něj čekat.

Došla jsem domů kde už Honza chystal pití, jídlo a hudbu. Pomohla jsem mu s tím. Po dodělání jsme si konečně sedli. Dnes toho bylo hodně. Nejradši bych spala.

Za pár hodin začali přicházet lidé, ale Martin pořfád nikde. Volala jsem mu, ale nebral to.

Někdo zazvonil. Nejpíš to bide Kája. Všichni utichli. Otevřela jsem dveře.
,,Všechno nejlepší" zakrřičela jsem a všichni se připojili.
,,Jak to sakra víš?" zasmál se.
,,Martin?" zamyslela jsem se a pak se usmála.
,,Díky" objal mě a vešel dovnitř.

Oslava se pořádně rozjela. Martin došel chvíli po Kájovi. Musel prej ještě něco zařizovat. Všichni už byli trochu napití. Ja ksem zatím pila jen colu.
Seznámila jsem se tady skoro se všema. Většina z nich jsou youtubeři. Jak jinak.

,,Ještě jednou. Všechno nejlepší" skočila jsem před něj s krabičkou v ruce. Podala jsem mu ji a on ji otevřel. ,,je to jen drobnost, ale říkal jsi mi že jsi je nikde nemohl sehnat" usmála jsem se a sledovala jeho výraz.
,,děkuju moc." objal mě a krabičku odložil. Co vím, tak si vždycky přál nedioptrické brýle. Tak jsem mu je koupila. On si je hned nasadil a usmál se.

Už byly dvě ráno. Opilí lidé se začali množit a ani já nebyla bez alkoholu. Ale dala jseem si málo. Narozdíl od Káji, Honzi a pár dalších lidí jejichž jména my nejspíš vypadly.
,,ahoj" Došel ke mě kluk, který nevypadal jako někdo kdo nepil.
,,Ahoj" usmála jsem se a prohlédla jsem si ho. Byl hodně vysoký, vlasy měl tmavě hnědé a jeho postava byla opravdu veliká.
,,Vadim" podal mi ruku.
,,Emily" potřasla jsem mu rukou. Bylo hezké, že se i přes alkohol v krvi snažil chovat jako genleman.
,,Jdeš tančit" zeptap se mě a já přikývla. Táhl mě do davu blíž k hudbě.
Začali jsme tančit. Přes hlasitou hudbu nikoho nebylo ani slyšet. Nedívala jsem se kam šlapu. Zakopla jsem a Váďu strhla s sebou. Spadl na mě. Naštěstí ne celou vahou. Kolem nás někteří pořád tančili a někteří nás pobaveně pozorovali.
,,Co to děláte?" objevil se nad námi Honza. Vadim se postavil a pomohl mi na nohy. ,,V klidu jen jsem spadl" uklidnil ho Vadim.
,,Jo, na moji holku" něco málo už taky vypil a z jeho hlasu to šlo poznat.
,,Celou dobu se kolem ní motáš" řekl naštvaně.
,,Honzo!" vykřikla jsem když se po sobě oba vrhli. V tu chvíli se tam objevil chlapec. Byl hrozně vysoký. Ještě víc než Vadim.
Odtrhl je od sebe. Naštěstí si nic neudělali.
Honza naštvaně odešel a já utíkala za ním. V domě se všichni opět začali skvěle bavit. Doběhla jsem na zahradu. Honza seděp na zemi a hladil Marleyho.
,,Promiň. Nevím co to do mě vjelo" uchechtl se a zakroutil hlavou.
,,Však se nic hrozného nestalo" sedla jsem si k němu.
,,Nezlobíš se?" nevěřícně se zeptal.
,,Nemám proč. Taky jsem dost žárlivá" mávla jsem nad tím rukou.
Naklonil se ke mě. ,,Miluju tě" řekl a ještě víc se přiblížil. Cítipa jsem jeho dech na mích rtech. V tu chvíli co se mě rty dotkl, se k nám připojil Marley a začal Honzovi lízat obličel. Začala jsem se hrozně smát.
,,Bleeh" udělal znechucený obličej a otřeil si ho.
,,Vtipný" vrhl se na mě a povalil mě na zem. Držel mi ruce nad hlavou a pomalu se přibližoval k mému krku. Začal mě na něm líbat a mě objehla husina.
,,Pamatuješ si co se stalo na poslední oslavě?" zašeptal a mě hned došlo, kam tím míří.
_________

,,Dobré ráno" zašeptal, když jsem se probudila. Leželi jsme v mojí posteli. Všude kolem nás byl bordel a hlavně naše věci.
,,Dobré" dala jsem mu pusu a vylezla z postele.
,,Měli bychom tu uklidit" Řekla jsem při pohledu na nepořádek u mě v pokoji. Ani nechci vědět jak to vypadá dole. Oblékla jsem se a šla dolů.
,,Martine?" vyděsil mě kluk který stál v kuchyni. Otočil se na mě a mě se ulevilo. ,,Co to děláš?" nechápavě jsem se zeptala.
,,V noci jsem nepil, tak ani nemám kocovinu. Asi jako jediný. No prostě jsem ti chtěl pomoct" nadzvedl ramena a uklízel dál všechno nádobí co leželo na lince a všude kolem. Docela se divím že nic moc nepil. Vždycky si chce užívat co nejvíc to jde.
Šla jsem k němu a pomohla mu s úklidem. Za chvíli se připojil i Honza.
______

,,Em, je mi pořád hrozně divně kvůli včerejšku. Chci to napravit, a proto tě zvu na večeři. Zítra v sedm. Vyzvednu tě" Usmál se na mě.
,,Ber to jako naše druhé rande" dodal...

Doufám že se vám část líbila a že vám nevadí že vyšla o den později než jsem napsala. Ale budu moc ráda za vote a komentář.❣
Enjoy❤

(1199)