Secret •Martin•MenT•Kovy•

13

Vzbudila jsem se asi v sedm ráno. A jelikož jsem nevěděla co dělat tak jsem si řekla že si ještě na ,,chvilku" zdřímnu.

Probudila mě rána která se ozvala z kuchyně. Rychle jsem vystřelila z postele a podívala se na mobil. 11:56 to už?! Zvedla jsem se z postele a šla se podívat co se dole děje.

Rodiče se vrátili ze služební cesty. A zrovna si vybalovali věci.

,,Ahoj" pozdravila jsem je.
Oni mi s úsměvem pozdrav oplatili.

,,Kdy jste dojeli" zeptala jsem se a sledovala je.
,,asi před pěti minutami" Řekla máma a dál si vybalovala pár věcí co patřily do kuchyně.

,,Emily, letos jsme se s maminkou chtěli podívat do Říma, tak jestli by jsi chtěla jet s námi" Řekl táta.

,,Ne to je v pořádku jeďte sami. Užijte si to"

,,Jsi si jistá? Mohla by jsi jet klidně s námi"
Zeptala se mamka.

,,Ne ne, zůstanu doma. Stejně už máme s Martinem něco v plánu"
Řekla jsem a usmála se na ně. Chci aby si to užili sami. Sice pořád někam jezdí ale tam musí jen pracovat. Chci aby si užili volna.

,,Dobře. A zvládneš to tady tři týdny?"

,,Bezobav mami, jsem zvyklá"
Usmála jsem se a ona mi dala pusu na čelo.

*Druhý den*
Rodiče ráno odjeli a já nemám co dělat. Asi napíšu Martinovi.

E: Ahooj, copak máš dnes v plánu :)
M: Jdu ven s kamarádkou :)
E: Ach tak, a kdo je ta nešťastná?
:D
M: Asi ji neznáš. Taková namyšlená. Jmenuje se Emily. :D
E: -_-
M: stavím se pro tebe za deset minut :D
E: čekám :P
Odložila jsem mobil a šla se nachystat. Dla jsem si na sebe kraťase a tílko. Vlasy si dal do vysokého culíku a vzala si vak do kterého jsem dala mobil a peněženku.

Martin zazvonil já si obula boty a vyšla ven. Obejmula jsem ho a on se usmál.

,,Kam půjdeme?" Zeptala jsem se.
,,Co třeba pro zmrzku a pak na kopec?. Navrhl a já souhlasila. Na kopec chodíme často je z tama vidět na celou Prahu. A taky je tam klid.

Šli jsme do nejbližší cukrárny. Oba jsme si dali vanilkovou zmrzlinu. Hned jak jsme vyšli z cukrárny tak nás uastavili tři kluci. Mohlo jim být tak 14.

,,Čau Martine. Můžeme si s tebou dát fotku?" Zeptal se jeden s mobilem v ruce.

,,Jo jasně" Řekl Martin a kluk mu podal mobil.
Vyfotili se a Martin si stoupl vedle mě.
,,Týjo Martine to je tvoje holka?"
Zeptal se druhý a já se musela zasmát.
,,Kamarádka" řekl Martin a zasmál se.

,,Tak mi už půjdeme díky za fotku ahoj" řekli kluci a šli pryč.
,,Tak prej tvoje holka" Řekla jsem a musela se začít smát. A Martin hned taky.

Došli jsme na kopec a sedli si na trávu. Jen jsme seděli a pozorovali Prahu. Nikdo nic neříkal. Najednou Martin promluvil a přerušil tím asi deseti minutové ticho.

,,Miluju to tady. Vždy když jsme tady cítím se volný, svobodný. Prostě jen tak sedět a přemýšlet."

Kapitola o ničem. Omlouvám se že dlouho nic nevyšlo ale teď o prázdninách nemám moc čas.
Jen jsem chtěla říct že jsem trochu pozměnila styl psaní tak doufám že se vám líbí víc než ten před tím. Moc se mi to před tím nelíbilo a navíc se v tom moc nedalo vyznat. Budu moc ráda za vote. děkuji❤
Enjoy❣
(557)