Secret •Martin•MenT•Kovy•

39

,,Emily, ani jsme si nestihli promluvit. S tátou nás mrzí to co se stalo. Uvědomili jame si to až když jsme tě hledali. Jsi tu šťastná a my tu s tebou nebýváme. Tak nás napadlo že by jsme ti tento dům nechali" posadila se ke mě máma a já na ni jen koukala.
,,Jak jako nechali" nechápala jsem ji.
,,No už je ti sedmnáct a dokázeš se o sebe postarat. Peníze by jame ti dávali. Jen by jsme bydleli jinde." Usmála se.
Nevěděla jsem co na to mám říct. Máme dost veliký barák a já v něm mám bydlet sama. Je to sice stejné jako to bylo do teď, ale bude to divný.
,,noo.. A kdy? Vy se stěhujete do toho Zlína? Je to docela daleko" vyvalila jsem na ni.
,,Jo přesně tam. Už jsi skoro dospělá a nechceš přeci pořád bydlet s rodiči. Za týden by jsme tam měli už bydlet."
,,no..tak dobře. Jsem ráda že mě nenutíte do něčeho co nechci. Děkuju mami" objala jsem ji.

________
,,Hello, it's me"
Nejhorší budík. Peřinu jsem si hodila přes hlavu a on se přiblížil k mojí hlavě.

,,Hello from the other side
I must've called a thousand times" začal vyřvávat na celý dům.
,,Doost. Jsem vzhůru" vykoukla jsem z podpeřiny a hodila po něm první věc co jsek viděla, jelikož jsem ležela tak to byl bohužel jen polštář.
,,Povedlo se mi něco co nikomu jinému" hrdě si stoupl a já na něj hodila nechápavý pohled.
,,Dostal jsem tě z postele v rekordním čase. Patnáct minut" zasmál se. Jen jsem se ušklíbla a šla ke skříni.
,,Příště místo polštáře házím tu vázu." ukázala jsem na stolel vedle postele, kde ležela obrovská černá váza. Vytáhla jsem si věci a hodila je na postel. ,,Náhodou..mohl bych do superstar" nad tímhle jsem se jen uchechtla a šla se učesat. Vlasy jsem si nechala rozpuštěné. Otočila jsem se na něj a naznačila mu aby odešel.
,,Otočím se" protočil očima a stoupl si ke mě zády.
Oblékla jsem se a špa ke dveřím. Martin šel za mnou. Došli jame do kuchyně a já oboum nachystala toast.
________
Seděla jsem v lavici. Duchem nepřítomna. Neposlouchala jsem učitelku. Čeština mě fakt nebaví. Od přemýšlení mě vytrhl vybrující zvuk mého telefonu. Podívala jsem se na něj a vzala ho do ruky.
Neznámé číslo? Zprávu jsem otevřela.
N: Ahoj
E: kdo jsi?
N: Kdo asi. Sedím kousek od tebe.

Rozhlédla jsem se po třídě. Jediný kdo na mě koukal byl Lukáš. Usmál se a ukázal na telefon který držel v ruce.

E: co chceš?
N: Dnes jdeme zas do parku.
E: no a?
N: Jde i Martin..a ty taky
E: Já s vámi nejdu
N: Jdeš! Nebo to dopadne špatně.

Mobil jsem odložila a nervózně se na něj podívala. Nedíval se a tak jsem už jen čekala až zazvoní.

________

Konec školy. Konečně. Šli jsme do šaten a přišli kluci.
,,Jdete s námi?" zeptali se a Martin přikývl. Podíval se na mě  ,,Jo jdu taky" falešně jsem se usmála a šli jsme.

Celou cestu si povídali všichni spolu. Naštěstí mě tam nijak nezapojovali. Nepotřebuju si s nimi povídat.

Došli jsme tam a ja si sesla na lavičku. Kolem se naskládali všichni ostatní. Pár z nich odešlo na rampy. Martin chvíli seděl se mnou, ale někdo mu opět půjčil skateboard a on odešel. Zůstala jsem tam sama s Denisem.
,,Jsi taková tichá Vždycky?" zeptal se po pár minutách ticha.
,,Nemám nic o čem bych se s vámi bavila" koukala jsem do země.
,,To je ale škoda, taková pěkná holka" pohladil mě po tváři.
,,Nasahej na mě" Ucukla jsem.
,,Dobře si rozmysli co děláš. Mohl bych zavolat Lukeho. On by si s tebou poradil. Nebo spíś s ním?" hodil hlavou směrem k Martinovi. Zvedla jsem se a šla k rampě.
,,Martine?" křikla jsem na něj a on se zastavil. Doběhl ke mě. ,,Musím už jít" usmála jsem se. ,,Tak ahoj. Já tu ještě budu. Nevadí?" zakroutila jsem hlavou jakože ne a obejmula ho.
,,Ahoj"

Šla jsem se sluchátky v uších. Došla mi zpráva. Mobil jsem vytáhla a zprávu si přečetla.

Čekám na tebe doma❤

Usmála jsem se a zrychlila krok. Tak moc ho chci vidět. Chci aby mě pevně objal a držel. Ještě že o něm nikdo neví. Bůh ví co by se dělo. Tak moc mi chyběl.

Otevřela jsem dveře od domu. Všude bylo ticho. Zavřela jsem a pomalu se vyzula. Čekala jsem že tam bude. To ticho bylo nepříjemné. Šla jsem do pokoje.

,,Ahoj" vydechla jsem a doběhla k němu. Objala jsem ho.
,,Ahoj"zašeptal a pevně mě stiskl.
,,Budeš dnes se mnou?" odtáhla jsem se.
,,To jsem měl v plánu" usmál se a podíval se mi do očí. Stoupla jsem si na špičky a políbila ho.
,,Kouknem na film?" zeptala jsem se když jsem se odtáhla.
,,Jasně. Co tu máš?" vzal si můj počítač a lehl si na postel. Já si lehla k němu a hlavu dala na jeho hrudník.

Pustili jsme se si "Chyť mě když to dokážeš" Nikdy jsem ten film neviděla, ale Honza ho miluje.

Asi v půlce filmu mi začaly klesat víčka. Najednou byly tak těžké že už jsem to nevydržela a usnula.

Teď asi budu malou chvíli vydávat části tak jednou za týden. Čekají mě přímačky na které se musím učit, ale jediné k čemu jsem se dostala je druhá série Teen Wolf. Ach bože jak já to miluju. Je tu někdo stejný fanda?😍

Jinak budu moc ráda za vote a komentář..
Enjoy❤

(914)