Secret •Martin•MenT•Kovy•

64

O 6 měsíců později

,,Nemůžu uvěřit tomu, že už spolu bydlí" vzdychla jsem. ,,Ještě nedávno jsem se je snažila dát dohromady" usmála jsem se a Honza mě chytil kolem ramen. Došli jsme k bytu Martina. Jeho rodiče se odstěhovali a on se rozhodl bydlet s Mal. Byla jsem ráda.

Zazvonili jsme a Martin nám otevřel. Moji radost nešlo přehlédnout. Nemohla jsem ji skrýt a hned jsem mu skočila kolem krku.

Objednali jsme si pizzu, povídali si a popíjeli víno. Museli jsme nějak oslavit jejich společné bydlení. Došel i Malloriin bratr Kayl. S Honzou se už několikrát viděli a dost si rozumí. Na minulost ani jeden z nás už nemyslí a to je dobře. Řešíme to, co bude. A že nás toho ještě hodně čeká.
Plánujeme velké věci. Chceme si užívat života a nemyslet na to, co se stalo kdysi.

Rovnou jsme u nich i přespali. U filmu jsme všichni usnuli a ráno šli zase domů. Jen jsme se převlékli, nachystali si věci a zase šli pryč.
Často jsme teď všichni trávili čas spolu. Já, Honza, Martin, Kája a Mal. Zase nás bylo o jednoho víc a občas se přidal i Kayl. Dnes ale nemohl.

Každý den nás víc a víc sbližoval a skvěle jsme si ho užili.
Za pár minut nás čekal společný oběd. Nebylo to nic extra. Jen jsme zašli do MCdonaldu a jídlo si vzali do parku. Ani se tomu nedá říkat pořádný oběd ale stačilo nám to.

,,Tohle léto chci cestovat. Daleko a na dlouho" zasnil se Martin a já si představila nás čtyři na cestách. Byla to nádherná představa. ,,Kdo se přidá?" neváhala jsem a hned zvedla ruku. Martin se hluboce usmál a oba jsme hned sjeli pohledem na ostatní a čekali na jejich reakci. ,,To zní dobře" s úsměvem zvedla Mal ruku a hned za ní i Honza a Kája.
,,Slibuju, že na tohle léto nikdy nezapomenete."
Martin okamžitě vyjmenoval města, do kterých se musíme podívat. Bylo jich dost a znělo to úžasně. O spoustě místech jsem jen slyšela a vždy se tam chtěla podívat.

*Pohled Martina*
S Mal spolu budeme už 5 měsíců. Někomu se zdá docela brzo se k sobě nastěhovat, ale nám ne. Máme toho dost společného. Byl to můj nápad.

Když mi představila svého bratra, tak jsem moc dobře věděl, že už jsem ho někde viděl. Po chvíli mi to došlo. Vždyť to byl on ten chlapec na fotce s Em. Čím víc jsem ho ale poznával, tím víc mi docházelo, že on by nikdy nebyl schopen něco takového udělat a už vůbec ne úmyslně.

*Pohled Emily*

Došla jsem do pokoje a Honza už ležel na posteli a měl zavřené oči. Myslím že už skoro spal. Nejprve jsem si chtěla jen lehnout za ním a usnout v jeho objetí, ale jelikož se mi ještě spát nechtělo a měla jsem dobrou náladičku, tak jsem si vzala polštář, který ležel vedle něj a mrštila ho po něm. Honza se leknutím probudil a hned po mě hodil vražedný pohled. Musela jsem se zasmát nad jeho reakcí. On mi to samozřejmě musel oplatit a hodil ho zpět na mě. Vrhla jsem se po něm a on mě chytil za ruce. Nemohla jsem se mu vysmeknout. Stáhl mě k sobě do postele a obkročmo si na mě sedl. Moc dobře jsem věděla co chce dělat, a proto jsem se začala vzpírat. Jeho ruce sjely na moje žebra a on mě začal lechtat. Nemohla jsem popadnout dech. Smála jsem se přes celý dům. ,,Pros-Pros-ím. Už sta-stačí" Snažila jsem se dostat z jeho sevření ale nešlo mi to. Prosila jsem ho ale marně. Začala jsem opravdu nahlas křičet. divím se že to nevzbudilo sousedy. ,,Honzoo!!" Křičela jsem na něj. Po chvíli toho nechal a já se mohla konečně pořádně nadechnout. ,,Nenávidím tě" Lehce jsem ho praštila do ramene a on mě políbil. ,,A já tě miluju" Odtáhl se a já se na něj usmála. Lehl si a já si hlavu položila na jeho hrudník. Ruce obmotal kolem mě a políbil mě na čelo.

Honza mi ještě něco říkal, ale já už pomalu přestávala poslouchat. Víčka mi klesaly a já už vnímala jen každé třetí slovo. Najednou jsem usnula a propadla se tak do říše snů.

Vím že jsem tu zase dlouho nebyla a nechci se nijak vymlouvat. Prostě léto. A taky vím že je to krátká kapča ale ta další bude delší <3 To slibuji. A předem říkám že se to někomu moc líbit nebude :D Protože bude poslední :( Vše, co plánuji dál se dozvíte v další části <3 Budu moc ráda za vote a komentář :3 Děkuji a Enjoy <3


(754)