,,Bože vypadni" Hodila jsem po něm malý polštář.
,,Hezké přivítání" Zasmál se. ,,Jdem ven!" Hodil mi polštář zpět.
,,Martine!" Zařvala jsem na něj a on se na mě podíval. ,,Jdi"Řekla jsem klidně a ukázala na dveře.
,,Stejně jsem tě viděl" Zašeptal směrem na mě vyplázl jazyk a odešel. Rychle jsem vyskočila z postele a oblékal si černé kraťasy a tričko.
,,Pojď" Řekla jsem hlasitěji a on vešel.
,,Takže jdeme?" zeptal se.,,jo, a kam?" Šla jsem si pro mobil.
,,Asi by sis měla vzít plavky" Usmál se.
,,Jdeme plavat?" Nadšeně jsem se na něj podívala.
,,Né lyžovat v plavkách" Zasmál se.
Vyplázla jsem na něj jazyk a vytáhla si ze skříně plavky které jsem dala do vaku. Vzala jsem si ještě ručník a šli jsme do kuchyně. Vzala jsem si suchý rohlík jako snídani a šla jsem mámě říct že jdu pryč.,,Dneska vem i Sáru..Zítra jedou domů a vůbec si tě neužila" Řekla mamka a zašla do pokoje.
povzdychla jsem si. ,,Nebude ti to vadit?" Podívala jsem se na Martina a on jen zakroutil hlavou jakože ne.
Za chvíli došla Sára a obula si boty. ,,Sáro tohle j-".
,,Martin" skočila mi do řeči a usmála sena Martina.
,,Malá Fanynka" Zasmál se Martin.
,,Sleduju tvoje videa" Řekla Sára.
,,Jde vidět že máš vkus" Řekl Martin s namyšleností v hlase. Jen jsem se smíchem prokroutila oči a vyšla ven.Po dlouhé a nudné cestě -kde si celou dobu povídala Sára s Martinem a já byla jako duch- jsme konečně došli k vodě. Hodila jsem vak na zem a vyslíkla se do plavek které jsem si už dala doma. Šla jsem po pás do vody a čekala na Martina. který pomalu lezl do vody jako kdyby měla mínus tisíc stupňů. Nevydržela jsem to a už když byl po kolena ve vodě tak jsem na něj začala cákat. On vyjekl jako malá holka a začal na mě cákat taky. Rozběhl se za mnou a skočil na mě. oba jsme spadli do vody a celí se potopili. vyplavala jsem a skočila Martinovi na záda. ,,Jak chceš" Zákeřně se usmál a a ponořil svoje záda -tedy i mě- do vody. Pustila jsem se ho rychle se vynořila a nadechla se. ,,Poplav za mnou" Řekl a já plavala za ním.
Už jsem ani nedosáhla na zem a Martin se zastavil.
,,co budem dělat? " zeptal se.
,,Víš, chci ti něco říct" plavala jsem blíž k němu.
,,už je to hrozně dlouho co.. Se tě chystám" jelikož chci aby to vypadalo dramaticky tak jsem to nedořekla. On se na mě jen koukal a nic neříkal a já plaval co nejblíže to šlo.
,,Potopit!!" zakřičela jsem a skočila na něj. A jelikož nedosáhl tak se potopil celý. Chvilku jsemse ho snažila pozdržet pod vodou, jenže je silnější a stáhl pod vodu mě.,,Hej" zakřičela jsem když jsem se vynořila.
,,dobře jsi to zahrála" zasmál se.
Vyšli jsme z vody a já si uvědomila že jsme zapomněli na Sáru. Nebyla na dece a doufám že umí plavat.
,,Martine? Kde je Sára!" s nervozitou v hlase jsem se ho zeptala.
,,klídek.. Hraje si tam s nějakou holčičkou." ukázal kousek dál za mě a já se otočila. Uviděla jsem ji jak si hraje ve vodě. Šla jsem pro ni a řekla jsem jí že už musíme jít. Ona se rozloučila a my s Martinem jsme si na sebe dali oblečení.
Došli jsme domů a Sára zaběhla do domu. My jsme si ještě chvíli povídali.
,,Nechceš být dnes u nás? " zeptal se mě.
,,Dnes už něco mám tak kdyžtak jindy. "
,,Dobře. Tak ahoj" usmál se obejmul mě a šel pryč
Zašla jsem do domu a napsala Honzovi že dojdu večer.
Nachystala jsem si věci a uviděla tašku s napíše "Victoria secret". Podívala jsem se do ní a prohlédla si věci co mi teta koupila. Tašku jsem hodila do skříně se slovy ,,Až si budu potřebovat vydělat" sama sobě jsme se zasmála a šla jsem za Sárou jak jsem jí to slíbila. Hrály jsme si na zahradě pak v domě a pak si malovaly. Mám ji ráda s ní se můžu chovat jako dítě.
---
,,Tak ahoj" zavolala Jsem do baráku a odpovědi se mi nedostalo. Asi jsou venku. No nic tak já jdu. Už byla tma. Honza bydlí prej kousek tak snad trefím.,,Emily! " uslyšela jsem a otočila jsem se jako každý kdo slyší svoje jméno.
,,Říkal jsem ti že je to ona." Řekl jeden kluk druhému. Ani jednomu jsem neviděla do obličeje ale čím víc se přibližovali tak jsem je začínala poznávat. Utíkat? Stejně by ně chytili. Křičet? Nikdo mi nepomůže. Brečet a prosit? Jen se mi vysmějou.
Zůstala jsem tedy stát protože už byli u mě. Stoupnul si přede mě a podíval se na mě.
*Pohled Lukáše*
Podíval jsem se na ni a ona měla sklopený zrak. Jako kdyby jsem byl nějaká zrůda. Obešel jsem si ji.,,Co po mě chcete?" řekla potichu.
,,Dlouho jsme se neviděli a nám se stýskalo po tom kdy jsme si na tobě mohli vybít zlost" zasmál jsem se a Dan se mnou.
Podíval jsem se na Dana a on ji skopl na zem. Spadla a snažila se zvednout jenže on do ní ještě jednou kopl a já se přidal. Ležela na zemi a my ji nadávali. Zvedla se a já napřáhl ruku. Chtěl jsem jí praštit ale ona se na mě podívala a já jsme znervózněl. Díval jsem se do jejích uslzených očí a vzpomněl jsem si jak to začalo. Měl jsem chuť přestat a odejít... ale pak jsem se zase vzpamatoval a vrazil ji pěstí do obličeje.,,Nicko" zašeptal jsem směrem k ní.
,,Jdem kámo" řekl Dan a oba jsme utekli pryč. Nejradši bych tu děvku zabil.*Pohled Emily*
,,Debile" zamumlala jsem když odchazel. Chvíli jsem seděla na zemi a z očí mi tekly slzy. Měla jsem koleno do krve neeskutečně mě bolelo břicho ze všech těch kopanců a měla jsem rozbitý ret. Nic co by jsme od něj už neměla.Zvedla jsem se ze země a z tašky vytáhla kapesník který jsem přiložila na rozbité koleno.
Sedla jsem si na obrubník a otírala si krev kolem kolena.Z tašky jsem ještě vytáhla legíny a obléjla si je místo kraťasů které jsem měla. Aby to nešlo vidět.
Pak jsem si ještě utřela ret a zvedla se ze země.
Šla jsem k Honzovi a doufala že nejde nic poznat.
Zazvonila jsem na jméno Macák a on mě pustil. Vešla jsem do výtahu a zmáčkal osmé patro.
Vystoupila jsem z výtahu a vešla do Bytu.,, Ahoj Honzo" obejmula jsem ho
,,Ahoj Emily"
Vyzula jsem se a věci si dala do pokoje. Prohlédla jsem si celý byt a nejvíc mě zaujal výhled z okna ze kterého šlo vidět snad na celou Prahu.
,,Páni" vydechla jsem.
,,Je to nádhera co? Jeden z důvodů co mě přměl si koupit tento byt" přišel ke mě. Je to obrovské okno takže jsme chvíli stáli vedle sebe a oba koukali ven.,,Pojď za mnou" Řekl a šel ven z bytu. Zabouchl a mnou dveře a vyšel po schodech ještě výš. Došli jsme ke dveřím kde bylo napsáno "nepovoleným vstup zakázán"
Otevřel dveře a vyšel ven. Byla to střecha. Došla jsem ke kraji a viděla toho mnohem víc než bylo vidět z okna.
,,Nádhera co?" řekl potichu a já jen zakývala hlavou.Sedla jsem si na zem a pomalu si lehla. On si hned lehl ke mě a oba jsme pozoravali hvězdy a u toho si povídali.
Už to chtělo pohled i někoho jiného než jen Emily, i když jen na chvíli. Doufám že se vám to líbilo a já budu moc ráda za vote a komentář a
Enjoy❤
ČTEŠ
Secret •Martin•MenT•Kovy•
FanfictionJe jí teprve šestnáct let. Její život je jako zlý sen, ze kterého se chce každý rychle probudit. Noční můra, kterou ona musí žít, dokud jí do života nevstoupí 3 chlapci, kteří jí ukážou, jak může být život úžasný. První clapec ji ukáže, jaké to je...