Probudila jsem se vedle Martina. Byl celý zabalený do peřiny. Hodiny ukazovaly půl sedmé. V osm máme snídani, takže mám ještě čas. Už bych asi měla jít k nám na pokoj.
Pomalu jsem vylezla z postele a šla ke dveřím. Snažila jsem se ani jednoho nevzbudit a povedlo se mi to. Tiše jsem zavřela dveře a šla k našemu pokoji. Natáhla jsem se pro kliku, ale nezmáčkla ji. Zarazila jsem se. Nemohla jsem tam jít. Cítím se hrozně provinile. Moc dobře vím že jsem to dělat neměla. Něco mě k němu ale tak hrozně táhne. Neustále jsem si musela opakovat to, že mám Káju. To on tu pro mě vždy byl a nikdo jiný. Otočila jsem se a šla ke schodům. Sešla jsem do prvního patra a šla jsem na dámské záchody. Nikdo tam nebyl. Ani se nedivím, když je tak brzo.
Zavřela jsem se do jedné z kabinek, zamkla a posadila se na zavřený záchod. Nohy jsem si dala nahoru a přitáhla blíž k tělu. Hlavu jsem si položila na kolena a koukala na bílé dveře a těsné stěny kabinky, které mě držely uvnitř.Bála jsem se toho, že to Kája zjistí. Zase jsem udělala hroznou chybu. Když jsme se s Honzou líbali, bylo to něco úžasného. Tohle jsem s Kájou nikdy nezažila. Pořád ho beru jako kamaráda, kterému můžu říct všechno. Je pro mě hrozně těžké se rozhodnout co k oboum vlastně cítím.
Já Honzu nikdy nepřestala milovat. Láska se ale pomalu začala vytrácet, když jsem byla s Kájou. Pak se najednou Honza zase objevil a úplně mě pomátl. Mám teď hrozně smýšené pocity a nevím jestli jim to mám říct.
Bojím se že je ztratím oba. Nejradši bych nebyla s ani jedním. Byla by jsem jejich nejlepší kamarádka, která jim radí s holkama, má s nimi ty nejlepší zážitky a říká jim všechno. Žádné držení za ruce, polibky a podvádění.
Ano. Beru to tak, že jsem Káju podvedla. Sice ne tak jak to bývá, ale i toto něco znamená.
Podívala jsem se na mobil a už bylo skoro osm. Měla by jsem jít za nimi. Vyšla jsem z kabinky a podívala se do zrcadla. Upravila jsem si vlasy a vyšla ven. Šla jsem do našeho pokoje, ale Kája už tam nebyl. Převlékla jsem se a šla do jídelny. Všichni tři tam seděli a snídali. ,,Dobré ráno" došla jsem ke stolu a posadila se. ,,Už jsme mysleli že tě někdo unesl" ozval se Martin s plnou pusou. Ušklíbla jsem se a pustila se do jídla na stole. ,,Co jsi vlastně dělala u mě v posteli?" promluvil po dlouhé době Martin a prolomil nekonečné ticho. Kája se na mě podíval a čekal na to, co odpovím. ,,Povídali jsme si a já usnula" podívala jsem se na Káju a ten se opět vrátil pohledem ke svému jídlu. ,,Divný pocit, když po tmě dojdu do postele, lehnu si a teď za sebou slyším někoho dýchat" zasmál se Martin a já musela taky. Dokázala jsem si představit jeho vyděšený obličej.
Po snídani jsem šla do našeho pokoje a Kluci tam ještě zůstali. Hned jak jsem zavřela dveře, tak došel i Kája. ,,Moc se za ten včerejšek omlouvám. Vůbec jsem nevěděl co říkám" jeho pohled mluvil za všechno. Bylo vidět že je mu to fakt líto. Jeho omluvu jsem přijala. Za to co jsem udělala, by se on měl zlobit na mě.
Celý den jsem se s nimi skvěla bavila. V hlavě jsem ale pořád měla Honzu a Káju. Špatné svědomí mě pronásledovalo celý den. Seděli jsme v pizzerii a domlouvali se jakou si vybereme. Tentokrát mi to bylo jedno. Nechtěla jsem se s nikým dohadovat.
Mlčky jsem jedla a poslouchala jejich rozhovor. Nijak mě do něj nezapojovali a mě to nevadilo. Chtěla jsem jen přemýšlet. Sem tam jsem se uchechtla nad jejich vtípky a to bylo vše.
Když jsme šli domů, už byla tma. Nijak jsme nespěchali a spíš si užívali a blbli. Využívali jsme toho že nám nikdo nerozumí. bylo to skvělé.
Před hotelem jsme ještě chvíli seděli na okraji chodníku a povídali si. ,,Nechcete spát dnes všichni u nás?" navrhl Martin a všechny nás projel pohledem.
Přikývla jsem a Kája taky. Došli jsme k nim do pokoje a Martin skočil na svojí postel. ,,Tak kdo bude spát vedle mě?" okamžitě jsem skočila za ním a Kája si sedl k Honzovi. ,,Vážně na mě zbyl Honza?" zasmál se a lehl si vedle něj.______
Byl večer a my jsme se chtěli pořádně pobavit. Zašli jsme tedy do clubu, který nám doporučila jedna mladá slečna na hotelu.Po cestě mě Kája držel za ruku. Nevěděla jsem jestli je to dobrý nápad. Moc dobře jsem věděla že nás Honza pozoruje. Bylo mi to hrozně nepříjemné.
,,Jdu na záchod" oznámila jsem jim, když jsme vešli dovnitř a odběhla jsem. Vyšla jsem z kabinky a šla k zrcadlu. Upravila jsem si rozcuchané vlasy a šla zase ven. Kluci už zam nebyli. Šla jsem za hlukem do velké místnosti. Jako první jsem uviděla Honzu, který opět stál u baru. Šla jsem za ním a opřela se o něj (bar)
,,Honzo. Nechci aby si se se mnou zase nebavil." začala jsem, když jsem viděla že se na mě ani nepodíval. ,,Asi jsme udělali chybu. Musíme na to zapomenout" sklopila jsem zrak a on se na mě konečně podíval. ,,Víš ono nejde jen tak zapomenout. Když vás vidím spolu, je to hrozné" i přes hlasitou hudbu jsem ho moc dobře slyšela. Kdyby jsem věděla hak to bude, tak bych to nikdy neudělala. V tu cvíli jsem nepřemýšlela.
,,Měla by sis uvědomit koho chceš" zvedla jsem hlavu k němu. Když to řekl, uvědomila jsem si že to nevím a nevude lehké se rozhodnout. V tu cuvíli tam došel Kája a dal mi puse na spánek. ,,On se to jednou dozví" zašeptal ke mě Honza a s kamenným pohledem odešel. ,,Jdeš tancovat?" vybídl mě k tanci a já přikývla. Už mě táhl blíž k hudbě a ja se vlnila do rytmu.Martin s Kájou se bavili u prostřed davu. Jen jsem je pozorovala a popíjela u baru koktejl. Honzu jsem už nějakou dobu neviděla, ale nebála jsem se o něj. On si vždycky poradí.
_________
,,Em? Kde jsi" ozvalo se z telefonu a já poznala že je to Martin.
,,Sedím tu u baru proč? Kde jste vy?" musela jsem křičet aby mě slyšeli.
,,Jsme venku. Rychle dojdi." zněl opravdu vážně a trochu vyděšeně.
,,Co se stalo?" nechápavě jsem se ho zeptala a už se zvedala.
,,Honza" křikl do mobilu a zavěsil. V tu chvíli mě napadaly hrozné věci. Začala jsem se drát mezy davy lidí. Snažila jsem se co nejrychleji.Omlouvám se za tal velkou pauzu, ale opravdu jsem byla bez nápadů. Ale i tak, když jsem tu nebyla tak jste tuto ff dokazalibudržet v top 10:D
Ale teda doufám že vám to moc nevadilo :(
A taky že se vám část líbila^^
Budu moc ráda za vote a komentář.
Jste lásky 50k <3
Enjoy^^(1156)
ČTEŠ
Secret •Martin•MenT•Kovy•
FanfictionJe jí teprve šestnáct let. Její život je jako zlý sen, ze kterého se chce každý rychle probudit. Noční můra, kterou ona musí žít, dokud jí do života nevstoupí 3 chlapci, kteří jí ukážou, jak může být život úžasný. První clapec ji ukáže, jaké to je...