Secret •Martin•MenT•Kovy•

21

,,Emily?" zašeptal. Neodpověděla jsem a jen jsem potichu popotáhla. Zvedl se ze svojí postele a došel ke mě. Lehl si vedle mě a dal mi ruku na rameno aby jsem se otočila.
Otočila jsem se čelem k němu. Oči jsem měla sklopené a nedívala se na něj.  Pohladil mě po paži a já se na něj podívala.
,,Omlouvám se. Já jen nech-" nedořekla jsem to a a Honza si mě k sobě přitáhl a obejmul mě.
,,Zapomeneme na to" Řekl ještě v objetí a pak mě pustil. Dívala jsem se mu do očí a přemýšlela.
,,nechci zapomenout." Řekla jsem a usmála se. on se usmál taky. ,, Nepodíváme se konečně na ten film?" Zasmál se a já přikývla. On podal počítač a hledal film.

Zapli jsme si deadpoola. Oba jsme to sice už viděli ale oba to milujeme. U filmu jsme se pořád smáli a ani už nemysleli na to co se stalo.

Po filmu jsme si ještě pustili pár videí a pak šli spát. Honza ležel se mnou na jedné posteli. chvíli jsem přemýšlela o tom co asi teď dělají kluci, protože jak znám Martina tak se domů vztřízlivý nevrátí.

Seděla jsem na zemi v něčím pokoji. Neznala jsem ho, ale byl moc pěkný a moderně zařízený. Chvíli jsem se rozhlížela po pokoji a pak jsem něco uslyšela za dveřmi. Znovu to byly hlasy. Ale tentokrát jen jeden. Věci padaly na zem a já šla pomalu ke dveřím. otevřela jsem je a tam stál Honza. Měl rudé oči a mlátil do všeho kolem sebe. Prudce se otočil a když mě uviděl tak se zastavil. Koukala jsem na něj a jen ho pozorovala jak stojí a lapá po dechu aby něco řekl. ,, já.. Já nechtěl" Řekne a nadechne se znovu. ,,Je mi to tak líto. Neměl jsem tě nechat jít." Řekne a z očí mu začnou téct slzy. Jdu k němu a chci ho obejmout. On však udělá krok dozadu a já se zastavím. ,,Je to moje vina že?" Zeptá se. ,,O čem to mluvíš?" Zeptám se ho s roztřepaným hlasem. ,,Jsi Mrtvá" Řekl a začal se hystericky smát. ,,Jsi mrtvá!!" Zakřičel na mě a já udělala krok dozadu. Bála jsem se ho. Šla jsem zpět do pokoje odkud jsem přišla. Zabouchla jsem dveře a otočila se.  Za mnou stála moje máma. A usmívala se. ,,Mami? Co tu děláš?" Zeptala jsem se. ,,Proč?" Řekla s úsměvem. ,,Co proč?" Zeptala jsem se a šla k ní blíž. ,,Proč jsi nám to neřekla" Úsměv ji z tváře zmizel. ,,Co mami, co jsem vám neřekla?".  Ona se rozplakala a já šla blíž k ní. Ona pět ustoupila. Zastavila jsem se a z oka mu ukápla slza. ,,Už nikdy nebudu tvojí mámou" Řekla a pořád plakala. ,,Co to povídáš. Maminko" Vydechla jsem. Najednou se mi zamotala hlava a já spadla.

Rychle jsem otevřela oči a už bylo světlo. Zase zlý sen. ty mívám často. nijak jsem to neřešila a posadila se na postel. Honza spal vedle mě a na druhé posteli Karel. Ale nikde jsem neviděla Martina. Chvíli jsem seděla a přemýšlela co budu dělat. ,,Dobré ráno" Řekl rozespale Honza. ,,Dobré ráno" Řekl Karel než jsem stačila odpovědět. ,,Dobré" Řekla jsem oboum a usmála se. ,,Kde je Martin?" Zeptala jsem se a oba se rozhlídli po pokoji. ,,No včera jsme šel domů a Marin jelikož byl "trochu" opilý tak tam chtěl ještě zůstat. Říkal že půjde až za hodinu. Tak nevím" Vstali jsme z postele a šli ho hledat. v kuchyní ani v obýváku nebyl. Honza se šel podívat na zahradu a Karel do koupelny. Najednou se Začal Honza hrozně smát. Doběhli jsme k němu a začali se smát taky. Martin totiž spal přede dveřmi do domu. Pomalu se probouzel a když nás uviděl tak se posadil. ,,Co tady proboha děláš?" Řekl Karel se smíchem. ,,No jelikož jsem dal svoje klíče Emily tak jsem se neměl jak dostat do domu" Znova jsem se začala smát. ,,A proč jsi nezazvonil?" Zeptala jsem se ho. ,,Byl jsem tak opilý že mě to ani nenapadlo." Zasmál se. ,,Pojď dovnitř prosím tě" Chytal jsem ho za paži a vytáhla nahoru. On se o mě opřel a šli jsme do domu. Tam jsem ho posadila na gauč a šla pro vodu. ,,Bolí mě hlava" Zaskuhral a já mu donesla prášek s vodou. Zapil ho položil sklenici na stůl a podíval se na nás. My jsme se na něj koukali a pořád se trochu smáli. ,,Jako by jste se nikdy neopili" Řekl uraženě. ,,Ne tak moc aby jsme spali na zemi před domem když můžeme zazvonit" Zasmál se Honza.

Karel vzal do ruky mobil z kapsy vytáhl lístek a vytočil číslo na lístku. Do telefonu začal mluvit anglicky a my jsme jen koukali a nevěděli co se děje. Karel položil telefon a usmál se. ,,Objednal jsem nám na snídani pizzu"  Jen jsme přikývli a zapli si televizi

(807)