Secret •Martin•MenT•Kovy•

15

Koukala jsem na Martina a čekala co mi řekne. Miluju překvapení ale nesnáším když mě někdo napíná. A přesně tohle vždy Martin dělá. Někdy ho mám chuť zabít.

,,Poletímeee" Poslední písmenko naschvál natáhl. ,,Dooo" Bože mám chuť ho zabít. ,,A-M-E-R-I-K-Y". Vykulila jsem na něj oči. ,,No a ty poletíš s námi" Řekl už normálně a já na něj pořád koukala s vykulenýma očima.
,,Cože?" Pořád jsem tomu nevěřila. Amerika byl můj sen.
,, Rodiče už to ví, tak si zabal zítra jedeme".
Řekl Martin a já se s otevřenou pusou podívala na kluky kteří pořád jen tak stáli a nic neříkali. Otočila jsem se na ně s výrazem jako jestli to myslí vážně. Oba přikývli a já se otočila zpět na Martina a skočila mu kolem krku. ,,Pane bože, my fakt poletíme do Ameriky". skákala jsem do vzduchu, musela jsem vypadat jako blázen. Byla jsem neskutečně šťastná.
,, Já vím je to neskutečný" Řekl pisklavým hlasem a obejmul mě. Kluci se smáli naší reakci a já k nim rychle přiběhla a obejmula je taky. 

,,Kdy si říkal že letíme?". Zeptala jsem se když jsem se odtáhla od kluků. ,,Zítra". Zopakoval a já vykulia oči. ,,Už?". On jen přikývl a já utíkala do chodby kde jsem si z veliké skříně vytáhla kufr. Dotáhla jsem ho do pokoje a usmála se na ně. ,,A na jak dlouho?" Zeptala jsem se a v mojem hlase bylo slyšet jak moc se těším. ,, Deset dní" řekl Karel. 

S klukama jsme zašli na oběd a já si balení nechala až na večer. Pořád tomu nemůžu uvěřit. Kluci mi řekli že si nemám lámat hlavu s tím kolik to stálo. Mám to prý předem k narozeninám.

K obědu jsem si dala zeleninový salát s masem. všichni jsme si objednali. než nám přinesli jídlo tak jsme si povídali. Mluvili jsme hlavně o tom jak se všichni moc těšíme. 

Najednou mi cinkl mobil. Podívala jsem se kdo mi píše. Neznámé číslo

Neznámý: Vidím tě.

Znervozněla jsem a najednou mi cinkl mobil znovu.

Neznámý: Nemysli si že mi jen tak utečeš Emily

Já: Kdo jsi?

Byla jsem trochu víc nervozní.

Neznámý: Myslím že víš

Nevěděla jsem. Nikdo moje číslo nezná. Krom Martina. Podívala jsem se na něj jestli náhodou nedrží v ruce mobil. Ale on si povídal s klukama.

Neznámý: Emily, Emily. Ty si myslíš že když jsi s kamarády tak ti tě ochrání?..Pleteš se. My si na tebe počkáme.

Začala jsem se bát. Martin to na mě Asi poznal. ,,Jsi v pohodě?" Zeptal se a všichni tři se na mě podívali. ,, J-jo jsem". Odpověděla jsem roztřepaným hlasem. Asi šlo hodně poznat že mi něco je. Ale v tu chvíli jsem to prostě nedokázala zakrýt.
,,Vážnně?" Zeptal se nevěřícně Honza a já jen přikývla.

Donesli nám jídlo a my začali jíst. *Cink* Slyšela jsem zvuk svého mobilu a znovu *Cink*. ,,Nepodíváš se kdo ti píše?" Zeptal se Martin když viděl že zvuky ignoruju. Zakroutila jsem hlavou jako že ne. *Cink*. Ozvalo se po třetí. tentokrát jsem mobil už vzala a podívala se co mi zase napsal.

Neznámý: Počkej večer.

N: Měla by ses bát

N: Vidím jak to ignoruješ. ale tak to ještě zhoršuješ. nechtěj aby se něco stalo i tvým kamarádům. A ne aby si jim něco řekla ty děvko. 

E: Nech mě na pokoji. nevím co po mě chceš. Už mi nepiš.

Vypla jsem mobil a položila ho na stůl. 

,,Emily" Řekl Honza a zatřásl se mnou. Seděla jsem dívala se na svoje jídlo a přemýšlela o to kdo to je a co po mě chce. Napadl mě Lukáš nebo Patrik (Kluk z jeho "party").

Podívala jsem se na něj.
,,Vážně ti nic není ?" Ptal se ustaraně. Jen jsemna něj koukala. Mám nim to říct?.
,,Kdo ti píše ?" Zeptal se Karel.
,,Ehm..Mamka. Píše že se jim tam moc líbí a tak".  Zalhala jsem a usmála se. Oni se usmáli taky a začali jíst.

*Pohled Martina*

Celou dobu jsme mluvili hlavně o té Americe už se tam nemůžu dočkat. Najednou Emily zacinkal mobil a ona se podívala kdo jí píše, a my jsme si pořád povídali. Podíval jsem se na ni a vypadala nervozně. Chvíli se ještě s někým asi psala a pak mobil odložila. vypadala vystrašeně a tak jsem se jí zeptal jestli jí něco není. Ona mi roztřeseným hlasem řekla že ne. nevěřil jsem jí to a Honza očividně taky ne. Ale nechal jsem to protože nám donesli jídlo. Pak jí začal cinkat mobil znovu. Ignorovala ho. Přišlo mi to divný a tak jsem se zeptal. ,,Nepodíváš se kdo ti píše ?". Zakroutila hlavou ale pak se to ozvalo znovu. Vzala si ho a chvíli si něco četla.

--

  ,,Ehm..Mamka. Píše že se jim tam moc líbí a tak". Řekla já se na ni usmál. sklopil jsem hlavu a začal jíst. Nevěřil jsem ji protože její máma u sebe mobil nemá. Říkala mi že si ho nebere když jsem se ní bavil o té Americe. Asi se nechce svěřovat. Nebudu to řešit je to její věc. Ale nelíbí se mi jak pořád kontroluje mobil a dívá se nervozně kolem sebe. Karel který seděl naproti mě tak se na mě podíval a pohodil hlavou směr Emily ve stylu -Co jí je?-. Mávl jsem rukou ať to nechá být protože ji znám a vím že by nám to stejnak neřekla.

--------

Tak prázdniny jsou u konce. Bohužel. Ale myslím si že teď budu mít více času na psaní takže super. 

A jak jste si vlastně užili první dny školy?..

Budu moc ráda za vote a kometář. 

Děkuju a Enjoy❣
(926)