Secret •Martin•MenT•Kovy•

25

Těch pár dní uběhlo jako voda a my už jedeme z letiště domů. Moc jsem si to tam užila a bylo to tam ještě lepší než v LA.  Utratila jsem tam zbytek svých peněz a nakoupila si spoustu věcí. Teda spíš oblečení.

Martin mi pomohl s Kufrem,  který mi dovezl ke dveřím a rozloučil se se mnou.
Zašla jsem do domu zula si boty pozdravila rodiče kteří na mě jen koukali jak mizím do svého pokoje. Hned jsem padla na postel a přikrila jsem se.  Byla jsem totiž hrozně unavená a navíc když jsme odjlétali tak v San Francisku bylo nádherně.  No a tady? Tady prší. Takže normální letní po časí v Česku. Co se dalo čekat.

,,dále" zamumlala jsem když jsem slyšela jak někdo klepe.

,,Ahoj Broučku. Ani jsi nám neřekla jaký to tam bylo" řekla máma a posadila se vedle mě na postel.

,,Promiň jsem hrozně unavená,  cesta byla hrozná. Řeknu vám všechno hned jak se vyspím" usmála jsem se na ni už s přivřenýma očima.

,,dobře tak dobrou" pohladila mě a odešla.

Hned jsem se pořádně zachumlala do peřin a usnula..
---
Vzbudila jsem se a byla tma. Rozhlídla jsem se po pokoji a natáhla se na stolek pro mobil. Zapla a jsem ho a hned mě oslnilo silné světlo. Rozkoukala jsem se a podívala se na čas.  3:39
Tyjo spala jsem fakt dlouho.
Vylezla jsem z postele a šla ke dveřím.  V celém domě bylo ticho a já se tam trochu bála. Pomalu jsem scházela schody a držela se zábradlí.
Došla jsem do kuchyně a rožla si malou lampičku. Vzala jsem si skleničku a napustil a si do ní vodu.
Napila jsem se a chtěla jsem odejít. Ale já jsem hrozný strašpytel a bála jsem se otočit. Vždyckz když se koukám na horor tak se někdo objeví za nimi a já se bojím že to samé čeká mě. I když vím že je to nereálné.

Hrozně rychle jsem se tedy otočila a utíkal do svého pokoje. Zavřela jsem dveře přímo skočila do postele a přikrila se.
Vzala jsem si mobil a zapla si písničky a šla na instagram. Dala jsem tam fotku s klukama z Ameriky a napsala k ní popisek.
Chvíli jsem byla na Facebooku a všimla jsem si že je Honza online.

E: Ahoj Honzíku :P

H: Ahojky Emilinečko :*

E: jak to že nespíš?

H: to bude tím časem. Ještě jsem si nezvykl. A co ty?

E: teď jsem se vzbudila. Nechceš zítra ven?

H: pokud vylezu z postele tak klidně :D

E: kvůli mě bz jsi mohl :3

H: Pro tebe cokoliv :*

Usmála jsem se a odložila mobil. Nemůžu uvěřit že už jsem doma. Hrozně rychle to uteklo. Zbývá ještě jeden měsíc prázdnin a já doufám že si ho užijeme všichni společně. Takž se blíží moje narozeniny,  ale nechci velkou oslavu. Chci jen aby u toho byli ti nejdůležitější.

Neměla jsem co dělat a tak jsem šla znovu spát.
----
,,Hej, Heeej" slyšela jsem dítě které do mě neustále šťouchalo.

,,Jdi pryč"Zamručela jsem a peřinu si přitáhla k sobě.

,,Ale no tak vstávej! " zakřičela holčička a já otevřela oči. To jsem mohla čekat. Teta dojela.

,,Ahoooj" usmála se.

,,ahoj Sáro" Řekla jsem ještě ospale a posadila se na postel. Protáhla jsem se a podívala se na ni.
,,Co tu děláš? "

,,Dojeli jsme na návštěvu, budu tu spát. A mohly by jsme si hrát"

,,a je tu i teta? " vstala jsem a šla ke skříni.

,,Jo je tam s tvojí mamkou"
Vytáhla jsem si ze skříně oblečení, položila ho na postel a otočila se na ni.

,,Tak utíkej dolů a řekni jim že už jsem vzhůru. Já tam hned dojdu" usmála jsem se na ni a ona zmyzela pryč z pokoje. Já jsem se obléká učesala jsem si rozcuchané vlasy a sešla po schodech dolů.
A šla do obýváku.
,,ahoj Emily" pozdravila mě teta a hned šla ke mě.

,,Ahoj tetičko" objaly jsme se a já si sedla. Dospělí si chvíli povídali a já se Sárou koukala na televizi.

Tetu mám moc ráda. Vždycky si máme co říct. Jezdíme spolu na nákupy a ona mi vždy koupí hromadu věcí. Má 24 a i když má šesti letou dceru tak se občas chová jako puberťačka. A to na ní miluju. Není jako všichni dospělí. Jí můžu říct cokoliv.

Za pár minut někdo zazvonil a teta šla otevřít.

,,Ehm.. Dobrý den"
Slyšela jsem někoho u dveří.

,,No ahoj,  coby sis přál?" zeptala se teta. 
,,J-já jdu pro Emily"

Musela jsem se potichu smát.

,, pusť ho dál to je Emilyn kamarád" zavolala mamka z obýváku.
Honza vešel do místnosti a všichni na něj namířili svůj pohled.

,,dobrý den. A ahoj" zvedl ruku na pozdrav. Odpověděla jsem a už viděla jak stojí teta za Honzou šibalsky se usmívá a ukazuje palec nahoru. Zasmála jsem se a protočila očima. Zvedla jsem se a šla k Honzovi.

,,Půjdeme ven" vzala jsem ho za zápěstí a šla ke dveřím.

,,tak vezmi i Sárinku" zavolala mamka a já už chtěla mít spoustu námitek ale předběhla mě teta která se očividně snažila o to aby jsme měli soukromí.

Vyšli jsme ven a šli do parku.
,,Máš moc milou tetu" zasmál se Honza a já s ním.

,,Jo mám ji ráda ale někdy dokáže být až moc zvědavá. A už se fakt těším až dojdu domů"

Došli jsme do parku a posadili se na nejbližší lavičku. Podívala jsem se na mobil a pak na Honzu.
,,Musím ti něco říct"
Zněl tak hrozně šťastně tak jsem jen kývla a poslouchala co mi chce říct.

,,Koupil jsem si tu byt, rodiče mi vše zařídili když jsem byl pryč a zítra se už definitivně sťehuju" vyhrkl ze sebe hrozně rychle.

,,To je úžasný " obejmula jsem ho radostí.

,,To teda jo. Můžeme se častěji vídat"

,,Páni. A kde ho máš?" zeptala jsem se.

,,a to je na tom to nejlepší. Je asi jednu ulici od vás"

Hrozně moc se vám omlouvám že jsem teď nic hrozně dlouho nevydala, ale byly svátky a bylo hrozně moc starostí a na psaní jsem si ani nevzpoměla.
Budu moc ráda za vote a komentář. ☺
Enjoy.♥