Secret •Martin•MenT•Kovy•

30

5.8.
Nebudu z toho dělat vědu a prostě vám jen řeknu že mi je dnes 17. Necítím se starší a ani nechci.

Každopádně teď ležím na posteli. Je přesně 0:11 a já místo toho abych spala tak jen koukám na strop. Nemůžu spát. U sousedů někdo nejspíš pořádá pořádnou párty. Už asi hodinu tam řve hudba a sem tam nějaký ten opilý chlap.

Z ničeho nic mi spadly víčka a já usnula.

Sedím v lavici a koukám na tu nudnou bílou tabuli. Všude je ticho ale třída je plná. Zazvoní a všichni se začnou bavit. Jdu ven ze třídy a ostatní prochází kolem mě. Jdu za Martinem ale ten jako by mě neslyšel a ani neviděl. Koukal do mobilu s kamenným výrazem. Podrbal se ve vlasech a zvedl hlavu. Rozhlédl se po chodbě a pak zase koukal do mobilu. Ze třídy se ozval hlasitý křik. Šla jsem se tam podívat. Pár lidí stálo u okna a ostatní byli ba mobilu. Doběhla jsem k oknu a podívala jsem se ven. Na zemi ležela dívka. Měla ktásnou černou sukni a hnědé vlasy rozprostřené na trávě kam nejspíš spadla. Všichni na ni jen koukali přes obrazovky telefonu. Vylezla jsem na okno a podívala se na celou třídu. Ve dveřích se objevil Martin. Zvedl hlavu od telefonu a podíval se na mě. V tu chvíli jsem se na něj usmála. Podlomily se mi kolena a já padala dolů. Padala jsem přesně tak jako ta dívka. Nikdo mě nevnímal. Všem to bylo jedno.

Otevřela jsem oči a protáhla se. No myslím si že mi můj mozek chtěl naznačit že jsem závislá na mobilu. Stačil by normální sen. Nemusel mě hned zabít ale dobře.

Vylezla jsem z postele a šla k zrcadlu. Podívala jsem se na sebe a udělala si culík. Ze skříně jsem vytáhla tepláky a to nejvíc volné tričko co jsem našla.
Rodiče nejsou doma, Martin a Karel prej někam jeli a o Honzovi ani nevím. Takže budu celý den sama. Jako moje každé narozeniny.
Občasi mi dojde SMS od někoho z rodiny.

Šla jsem do koupelny a vyčistila jsem si zuby.

Seběhla jsem dolů a vytáhla z Poličky misku. Nasypala jsem do ní müsly a zalila je mlíkem. Sedla jsem si na gauč a pustila jsem si televizi. Zrovna dávali dva a půl chlapa. Koukla jsem se na pár dílů a šla odnést misku. Dala jsem ji do myčky a posadila jsem se na pult. Vytáhla jsem mobil a chvíli byla na instagramu.

Někdo začal odemykat dveře a já se rychle otočila. Ze dveří vyšla máma a hned za sebou zabouchla.
,,Ahoj Broučku" šla ke mě a dala mi pusu. Máma mi tak říká od malička. A já už jsem si zvykla.

,,Ahoj Mami. Co tu děláš" seskočila jsem na zem.

,,jak to vypadáš. Vždyť más dnes narozeniny. Udělej ze sebe tu pěknou holku. Pak dojdi na zahradu"
Ignorovala moji otázku a odešla. Otráveně jsem vyšlapala ty obrovské schody a šla do svého pokoje. Vyslékla jsem se a oblečení hodila na židli. Vytáhla jsem ze skříně černé tričko a světle modré rifle. Oblékla jsem se a šla do koupelny.

Udělala jsem si linky a dala si řasenku. Normálně se nemaluju ale aspoň jednou to přežiju.
Seběhla jsem dolů a šla na zahradu. Hned jak jsem otevřela dveře tak přede mnou stála mamka a zakrývala mi oči. Šli jsme pár kroků dopředu a pak mamka zastavila.
,,ještě ne" řekla mamka. Najednou mi odekryla oči.
,,Všechno nejlepší" zakřičela mamka i taťka naráz. Zakryla jsem si pusu a stála jako přikovaná. Předemnou stál veliký zlatý retrívr. Hned na mě skočila a já ho začala hladit. Nikdy jsem nedostala lepší dárek.
,,líbí? " zeptal se táta.
,,moc! " stoupla jsem si a obejmula je.
,,Děkuju" zašeptala jsem.

Dala jsem mu jméno Marley (Márly).Podle mého oblíbeného filmu. Měla jsem z něj velikou radost.

Rodiče už zase museli odjet. Ležela jsem ve svém pokoji na posteli a na mích nohou ležel Marley. Hladila jsem ho. A oba jsme usnuli.

Probudil mě až hlasitý řev a štěkot ze spodu. Marley nebyl v pokoji tak jsem šla ke schodům. Marley hrozně vrčel a štěkal. Sešla jsem dolů a schovala se za roh.
,,běž. Fuj je to. No taak jdi" slyšela jsem u dveří.
,,H-hodnej" vyšla jsem z pozarohu a musela se smát. V koutě stáli vystrašený Martin a Karel. Před nimi byl Marley a hrozně vrčel. Zavolala jsem ho k sobě a kluci se odlepili od rohu.
,,příště nám aspoň řekni že sis pořídila hlídacího psa" Řekl Karel a šel ke mě.
,,Příště zazvoňte" zasmála jsem se.
,,A co tu děláte? " zvedla jsem se.
,,Prej tu má někdo narozeniny" ozval se Martin.
,,Nikdo takový tu není" vyplázla jsem jazyk a šla si sednou na gauč.
,,tak to je škoda máme pro něj totiž překvapení" Řekl Karel a oba si šli sednout za mnou.
,,No a co pro něj máte" usnála jsem se a otočila se na ně.
,,To můžeme říct jen oslavenci. No ale jsi tu jen ty"
Oba se zasmáli.
,,tak pojď s námi" řekl Karel a já přikývla.

Panebože řekněte mi.. Existuje někdo dokonalejší než je Kovy? ❤
A už máte někdo lístky na utubering? Já už ano!  Tak snad se tam potkáme.
Budu moc ráda za vote a komentář☺
Enjoy❤