Secret •Martin•MenT•Kovy•

8

Vzbudila jsme se a už bylo světlo. Podívala jsem se na mobil kolik je hodin. 6:58. To je docela brzo. Ale už asi spát nepůjdu. Neskutečně mě bolí hlava. Asi jsme to včera trochu přehnali. No nic jdu si pro prášek. Slezla jsem z postele. A snažila se postavit na nohy. Asi to bude těžší než jsem si myslela. Motá se mi hlava. Achjo. Nakonec jsem došla až ke dveřím otevřela je a šla do kuchyně. Snažila jsem se být co nejvíc potichu abych kluky nevzbudila přece jen nikdo by je nechtěl probudit po tom všem co včera vypili ještě k tomu takhle brzo ráno.

Se sklenicí vody a paralenem jsme si šla sednout ven na terasu. Ano jsem tu každé ráno ale co je to tu nádherné. Ten nádherný výhled na vodu a lesy. Kolem žádní lidé žádný hluk. Prostě jen já a příroda. Chvíli jsem takhle koukala na vodu a najednou jsem si všimla že ve vodě někdo plave. Kdo by to mohl být. Jsme tu sami a já jsem si nevšila že by někdo vstával. Koukala jsem na osobu ve vodě a najednou vyšla z vody na břeh a vzala si ručník. Byl to muž. Šel blíže ke mě a já jsem ho poznala. Byl to Kája. Och bože to tělo. Má tak skvělou postavu. Bože Emily uklidni se. Ozvalo se v mé hlavě a já se znovu podívala na Karla. Už byl u mě. vyšel za mnou na terasu a posadil se. ,,Jakto že už jsi vzhůru?,,. Řekl. ,,Nemoha jsem spát a navíc mě bolela hlava,,. Řekla jsem a on se zasmál. ,,Jo včera jsme to přehnali,,. Zasmála jsem se taky  ,,A co ty jakto že jsi vzhůru?,,.  ,,Stejně jako ty taky jsem nemohl už nemohl spát tak jsem si šel zaplavat,,.

Chvíli jsme si povídali a najednou došla řeč na to jak jsme se s Martinem poznali. ,,Noo chodíme spolu do školy a on mě jednou dost pomohl Když..,, Zasekla jsme se a Kája na mě pořád koukal s povytaženým obočím. ,,Když?,,. Řekl a pořád se na mě tak koukal. ,,Není to jedno?,, Řekla jsem  zvedla se od stolu a dělala že jdu uklidit skleničky. Karel mě ale zastavil a řekl mi. ,,Mě můžeš říct cokoliv.,, Řekl a usmál se. Já se na něho podívala a usmála jsem se taky. Sedla jsem si zpět na židli a koukala jsme na Karla. ,,Víš nechci tě tím zatěžovat,, Řekla jsem a pořád jsem se na něj dívala. ,,Sice tě neznám tak dlouho ale jsi strašně fajn holka. Příjde mi jako bych tě znal věky. Jsi moje kamarádka a já si rád vyslechnu co tě trapí,,. Řekl a já se usmála. Je tak hodný. Řekla jsem mu vše co se dělo před tím než došel Martin a i to co se dělo potom. Celou dobu mě poslouchal. Řekla jsem mu i to co jsem Martinovi neřekla. Dořekla jsem to a on se na mě díval jako na ducha. ,,Víš měla by jsi to Martinovi říct. On ti určitě pomůže. Když ne on tak já. Tohle musí přestat,,. Řekl a zamračil se. Já jsem se zvedla a obejmula jsem ho. ,,Děkuju že jsi mě vyslechl,,. Odtáhli jsme se od sebe. ,,Kdykoliv budeš mít problém tak dojdi za mnou.,, Usmál se a já mu úsměv oplatila. Podívala jsem se na mobil a už bylo 8:04. Se divím že jsme kluky ještě neprobudili.. Kája mi tady vypráví story ze života a pořád dostáváme záchvaty smíchu.

Najednou někdo vyšel ze dveří. Byl to Martin a za nímhned Honza. ,,Nemůžete být aspoň trochu potichu?,,. Řekl Martin a oba si k nám sedli. Musela jsem se v duchu zasmát. Oba měli rozcuchané vlasy a koukali se jako by vůbec nevěděli co se děje. Šla jsem do kuchyně a vzala dvě sklenice vody a dva paraleny. Vyšla jsem ven a podala jim je. Oni si dali prášek a zapili to vodou. ,,Co jste tady dělali?,, Zeptal se Honza. ,,Jen jsme si povídali,,. Řekl Karela usmál se na mě. ,,Dáte si něco?,, Zeptala jsem se jich ale nikdo nic nechtěl. Tak jsem si šla udělat aspoň čaj.

--

Je ráno a my už zítra jedeme domů. Moc jsem si to tady s kluky užila. Domluvili jsme se že na začátku Srpna pojedeme ještě někam. Dneska si to hodláme pořádně užít. Kluci už jsou vzhůru. To je poprvé co vstali dřív jak já. Došla jsem do kuchyně a na stole byl vzkaz. ,,Jsme u řeky dojdi za námi,,. Přečetla jsem si vzkaz a šla k Řece. Už jsem byla skoro u Řeky a najednou mě někdo chytil zezadu zakryl mi oči a nesl mě. Lekla jsem se a tak jsem zakřičela ale po chvilce mi došlo že to jsou asi kluci a co chtějí udělat.Začala jsem sebou házet protože jsem vážně nechtěla skončit ve vodě a ještě k tomu v pyžamu. ,,Kluci prosím ne..,, Oni se jen zasmáli a najednou už jsem byla ve vodě. No super. Vynořila jsem hlavu a viděla jak se smějí. Začala jsem na ně cákat a vylezla jsem z vody. Prošla jsem kolem nich a oni se pořád smáli. Vypadala jsem jak zmoklá slepice. Šla jsem do pokoje kde jsem si dala suché oblečení a ručníkem si vysušila vlasy. Vyšla jsem ven z chatky a viděla je tam jak všichni tři leží na trávě a asi se opalují. Zalezla jsem zpátky do chatky protože jsem dostala fakt super nápad. Rychle jsem ze skříně vytáhla ten největší kýbl co tam byl. Napustila jsem do něj vodu a dala tam spoustu ledu. Vzala jsem kýbl a šla za kluky. Byl fakt těžký. Šla jsem potichu za nimi. Naštěstí leželi na břichu takže mě neviděli. Stoupla jsem si nad ně a vylila kýbl na všechny tři. ,, Ice bucket challange,, Zakřičela jsem a začala se smát. Oni začali křičet jako malá holky a vylítli ze země.Chvíli se mračili ale pak se začali smát. Najednou se ke mě Martin rozběhl a za ním i kluci. Všichni mě obejmuli a já myslela že je zabiju. Odtáhli se a já byla zase celá mokrá. Oni zase dostali záchvat smíchu a já s nimi. Museli jsme vypadat jako největší retardi. 
(1022)