Safír

Kapitola XVII.

Fahnir už seděl a netrpělivě čekal na instruktorku. Kde jen ta ženská vězí? Když vtom ticho přerušilo svištění vzduchu pod mohutnými křídly a vítr zvedl Fahnirovy uhlazené vlasy. Velký tmavý drak přistával na písek před nim. Hladké šupiny po doteku slunečních paprsků získavaly rubínový nádech a celý drak byl jakoby zahalený v jemné rudé mlze. Toto zjevení Fahnira natolik uchvátilo, že se ani nevšiml osoby sedící na drakově hřbetě.

Se spokojeným výrazem ladně seskočila na zem. Už si ho všimla.

„Tak ty už jsi tady. Nuže dobrá..."

Udělala pár kroku jeho směrem a čekala, až příjde blíž. Fahnir se plný očekávání přiblížil.

„Ráda bych ti teď někoho představila."

Otočila se, aby ukázala na draka za sebou a překvapením se zasekla. Tmavý obr za ní výhružně vycenil zuby a nenávistným pohledem doprovázeným hlubokým hrdelním vrčením sledoval Fahnira.

A do háje... Míhlo se mu hlavou, když mu konečně došlo, koho má před sebou.

„Diablo..." Pokračovala nejistě instruktorka. „Vy už se znáte?"

Obrátila se na Fahnira.

„Bohužel ano."

Chvíli si ho nedůvěřivě měřila pohledem. Na něco vzpomínala a pak se její pohled projasnil a pobaveně se usmála.

„No jo... Už si vzpomínám. Ale, Diablo, to přece není důvod k tomu, abyses na něj tak zlobil." Sklonila hlavu na stranu a udělala na draka psí oči.

„Prosím odpusť, že jsem tě tenkrát tolik vylekal."

Prohodil Fahnir a podal mu ruku na usmířenou. Diablo si nad ní jen pohrdavě odfrknul, ale ostré tesáky i nenávistný výraz v jeho očích zmizely.

 „Když už jste se usmířili, mohla bych vám sdělit, co vás oba čeká. Od teď Fahnire budeš cvičit s Diablem."

Fahnir vykulil oči a drak uraženě zařvál.

„Klid! Přestaň vyvádět. Už jsem ti o tom přeci říkala a Fahnir je vskutku výborný jezdec, takže toho laskavě nech." Obořila se na naštvaného Diabla a otočila se na Fahnira. „Nějaké otázky?"

Jen na ní nevěřičně civěl.

„A co Astor?"

„S ním budeš cvičit i nadále. Přece tě nepustím s Diablem mezi lidi... Musíte se ještě sehrát."

Lehce se pousmála. Ten záludný lesk v jejích očích se mu vůbec nelíbil. Co to má za lubem?

„A teď vás tady nechám, ať se seznámíte. Ale vy se už vlastně znáte, co? Tak se poznejte trochu líp." Falešně se usmála a dala se na odchod.

Víš, co máš dělat...

Jakmile se otočila, Diablova spořádanost zmizela. Jeho nozdry se rozšířily a drak naštvaně nasával vlhký vzduch.

„Co se děje? Klid. Vždyť jsem se už omluvil!"

Diablo ale jeho námitek nedbal a jeho čelisti sklaply jen pár centimetrů od vyděšeného Fahnira. Panika ho úplně ovládla a začal utíkat.

„Paní instruktorko!" Vykřikl zoufale.

Neochotně zastavila a otočila se.

„Co pak?"

Jakoby si vůbec nevšímala toho, co se před ní odehrává.

„Zastavte ho přeci!"

„Proč? Je to spravedlivý hněv."