Safír

Kapitola IXX.

„Jak? Já se s ním mám spojit?" Výraz naprostého zoufalství vyjadřoval dokonale Fahnirovy pocity. „To nemyslíš vážně."

„Ale ano. Pojď. Už jednou se ti to přeci povedlo."

„Jednou. A potom jsem proležel několik dnů v bezvědomí a dalších pár týdnu jsem strávil na lůžku!"

„Poprvé je to vždycky těžké. Ale časem se to zlepší." Povzbudivě se usmála. „No tak... Je to pro tvoje dobro."

Nasupeně ji sledoval. Skřížil si ruce na prsou a odmítavě zamotal hlavou.

„Fahnire, neštvi mě."

Jeho výraz se nezměnil. Ne, prostě to dělat nebude. Ta ženská se snad zbláznila! Astor je hodný a milý, ale tohle, spojit se s tímto ďáblem? To jemožné. Ten drak ho v životě do hlavy nepustí.

Probodávali se navzájem pohledy, až to nevydržel. Hlasitě vydechl na znamení, že se vzdává.

„No dobře, dobře. Tak já to zkusím."

Spokojeně se usmála.

A ty se chovej slušně.

Bla, bla, bla...

Otrávený Diablův výraz mluvil za vše. Tohle rozhodně nebude procházka růžovou zahradou...

Fahnir se natočil k Diablovi a zadíval se do jeho pekelných očí plných vzteku. Hluboce se nadechnul a soustředil se pouze na jeho černé zorničky...

Nic se nedělo. Žádné mravenčení, půda mu pořád zůstavala pod nohama.

Dobře, tak ještě jednou.

Plně se soutředil, ale ani tentokrát to nezabralo.

„Prostě to nejde. Vždyť jsem to říkal..."

„Nevzdávej to! Občas to nevýjde na první pokus." Povzbuzovala ho.

„Ale tohle byl už druhý..."

Naštvaně si odfrkla.

„Nekecej a dělej."

Fahnir znuděně protočil oči. Znovu se podíval na Diabla. Ten drak ho zjevně nenávidí. Co mu jen takového provedl?

Jeho pohled opět spočinul na drakových zorničkách. Myslel na to, jak se do nich ponořuje a propadává se do jejích černě. Najednou ho však přerušil Šiřin vzteklý výkřik.

„Co si to jako o sobě myslíš!"

Neřvala na něj, jelikož ani slovo nerozuměl. Mluvila dračí řečí a Diablo se pod jejími slovy krčil níž a níž k zemi. Co se to, do háje, děje?

Až skončila, Diablo zaskučel a provinile se na ní podíval.

„Co se stalo?"

„Nic." Odpověděla rozmrzele. „Ani se nedivím, že ti to nejde, když se tady ten chytrák proti tobě ohradil zdi."

A vrhla ještě jednou naštvaný pohled na Diabla.

„Zeď?"

„Myšlenková bariéra, přes kterou by ses nedostal."

„Aha..."

Podíval se na Diabla soucitným pohledem. Chudák byl uplně zdrcený.

„Co jste mu řekla?"