Mick Solace - Syn Solangela

VI.

"Micku, běž tohle dát tetě Flo, ano?" Řekl táta Nico a podal mi talíř s tousty.
"A kdyby spala, tak to přines. Schováme to, než se vzbudí." Doplnil ho táta Will.

Poté, co tátové ošetřili tetu, pomohli jí dojít do pokoje pro hosty. Řekli mi, abych tetu nerušil, protože si potřebovala odpočinout.

Zaklepal jsem a vešel. Teta ležící na posteli se na mě podívala. S námahou se posadila.
"Micku!" Věnovala mi úsměv.
"T-tátové mi řekli, ať ti to donesu." Přicupital jsem k ní.
"Ty jsi ale zlatíčko. Děkuju." Pohladila mě po vlasech a vzala si talíř.
Zrudl jsem. Pořád jsem si zvykal na to, že na mě nikdo neřve.
"T-tak já zase pů-"
"Nikam." Polkla sousto. "Jsi můj synovec a nic o tobě nevím." Poklepala vedle sebe na postel.
Límec svetru jsem si přetáhl přes nos. "Ono toho není moc co říct." Snažil jsem se z toho vykroutit.
"Pak ti řeknu o celé naší rodině." Slíbila, čímž mě dostala. Já chtěl vědět všechno o celé rodině.

***********************************

"...Na a teď tu sedím a vyprávím ti o tom." Dokončil jsem vyprávění.
Teta, která už dávno dojedla, mě objala.  Když se odtáhla, povzdychla si. "Teď jsem na řadě já co?"

**********************************

I když se teta zadrhávala (snažila se přede mnou něco skrýt), tak jsem moc dobře pochopil jednu věc: moje nová rodina je neuvěřitelně praštěná. Úžasná, ale praštěná.

"...po té dortové bitce jsme to všechno museli uklidnit, ovšem jeden si řekl 'kašlu na to' a v klidu si odešel. A hádej, jaký to byl strejda."
"Ummm....nevím." Zakroutil jsem hlavou.
"Scami, strejda Scami se normálně na nás vykašlal!"
Zasmál jsem se. "Alespoň se tobě a strejdovi Simonovi povedlo vše připravit."
"Ovšem že ano! Jsem dokonalá! A tu dokonalost ode mě Simon pochytil!"
"Zajímalo by mě, co by ti na to řekl."
Chytla mě za ramena, podívala se mi do očí a pošeptala: "Nesmí se to dozvědět!" Pak mě se smíchem pustila.
"A teď o tetě Lucy a Arie!" Nadskočil jsem párkrát na posteli.
"No dobře. Teta Lu-"

"Co to tu tak dlouho děláte?" Do pokoje vešel táta Will.
"Teta mi povídá o rodině!"  Usmál jsem se.
"A-ha. No každopádně nezapomeň pít a-"
"Neboj bráško." Zastavila ho teta. "Já se o něj postarám."
"A kdo se postará o tebe?" Odfrkl si.
"Já!" Vykřikl jsem.
"No dobrá...tak se tu bavte." Zavřel za sebou dveře.

***********************************

"Ještě něco vyprávěj." Poprosil jsem.
"Ale Micku." Pousmála se. "Já už jsem ti řekla to nejdůležitější. Navíc jsem unavená. Někdy jindy ti řeknu i to ostatní, ano?"
Zakňučel jsem. "Tak jó."
Pocuchala mi vlasy. "Jsi úžasný Micku. Jsem ráda, že jsem se s tebou seznámila."
"To díky tátům!"
Uchechtla se. "Ano, díky nim."

Zvedl jsem se z postele, prozatím jsem se rozloučil s tetou a odešel.
Jakmile jsem došel do kuchyně, všiml jsem si, že táta Nico je zamračený a divně chodí. Táta Will zadržoval smích.

"Nech toho ty imbecile!" Zakřičel táta Nico.
"P-promiň, miláčku, ale nejde to."
"Je to TVOJE vina!"
"No tak promiň." Táta Will ho chtěl obejmout.
"Proč táta tak divně chodí?"

Neměl jsem se ptát. Táta Nico se po této otázce zavřel v ložnici a odmítal jí opustit do večeře.