Mick Solace - Syn Solangela

XV.

"AU!" Vykřikl jsem, když mě Kukák klovl. Málem jsem ho ze sebe shodil, ale naštěstí jsem to neudělal.
"Co blbneš?" James vzal Kukáka a dal ho do vyrobeného hnízda.

Já toho ptáka fakt lituju. To mu nemohl vymyslet lepší jméno?

"Kukák mě klovl." Kníkl jsem a prohlížel si prst, na kterém se objevila kapka krve.
"Bohové, vy smrtelníci nic nevydržíte." Zakoulel očima.
Vzpomněl jsem si na to, co mi řekli tátové. "Možná jsem taky polo-polobůh."
"To tak." Zasmál se. "Tak pojď, Micku. Zavedu tě na ošetřovnu, aby ti ten prst neupadl."
"COŽE?"
James se rozesmál. "Nešil a pojď."

***********************************

"Kde je ta blbka?" Křikl, když jsme přišli na ošetřovnu.
"Tss! Kolikrát ti mám říkat bacha na jazyk?" Přišla teta Flo, která měla na oku monokl, asi od té naštvané holky, a štípla Jamese do tváře. "Co sis zas proved?"
"Já ne! To tady tvůj povedený bratranec je jelito."
Flo ho cvrnkla do čela. "Spratku." S úsměvem se na mě koukla. "Co se stalo, broučku?"
James se uchechtl a teta ho spražila pohledem.
"Kukák mě klouvl."
"Ku-Kukák?" Podivila se. "No...tak ukáž." Vzala mě za poraněný prst a schovala ho do své dlaně.
Kolem její ruky se rozzářilo slabé světlo, cosi mě polechtalo na prstu. Když mě pustila, světlo zmizelo stejně jako moje zranění.
"PÁNI!" Vyjékl jsem. "To chci taky umět! Naučíš mě to?"
Flo se zasmála. "No...uvidíme v budoucnu. Ano, Micku?"
"Dobře."
S Jamesem jsme byli na odchodu, jenže Floreta na něj ještě křikla, že ho shání nějaký TJ. Takže jsme zamířili do Héfaistova srubu.

**********************************

"Jou, Jamesi!" Přivítal nás mladík, který nebyl dvakrát nejhezčí, ale vzato byl mohutný. V ruce držel kosu.
Zatímco se bavil s tím protivou, já se nechal okouzlit srubem. Byl to ráj pro kováře a dělníky. Všechno vypadalo, jako z nějakého super filmu, aspoň mě to tak připadalo. Navíc mě překvapila tyč, která vedla z horního patra, které tam, podle toho, jak srub vypadal zvenčí, nemělo být.

"Líbí se ti tu, prcku?" Chvilku mi trvalo, než mi došlo, že ten kluk mluví na mě.
"Jo! Moc!"
"To jsem rád." Ušklíbl se.
"Už mi to dáš, TJi?" Zeptal se nevrle James.
"Jasně, tady." Podal mu kosu.

James s ní párkrát švihnul, pak jednou rukou sjel na konec rukojeti, který vapadal jako rukojeť meče, zatáhl. Rukojeť se rozdvojila a James najednou držel kosu se zkrácenou rukojetí a jednoruční meč.
"TY BRĎO!" Začal jsem okolo něj poskakovat jako naprostý idiot. "To je hustý!"
"Když mi to ukázal poprvé, byl jsem z toho taky vedle." Přikývl TJ. "Dalo mi práci opravit ostří tak, aby šlo snadno vysunout."
"Je vidět, že se ti to několikrát nepovadlo a musel opravit i kosu." Máchal mečem James.
"Tobě nic neujde, co?" Uchechtl se TJ.
"No tak my půjdem." Rudovlásek zastrčil meč zpět a i když se s námi TJ loučil, on mlčel.

"Myslel jsem si, že tě všichni kámoši opustili?" Podivil jsem se.
"Taky že jo."
"Ale TJ-"
"Toho jako kámoše neberu."
"To není od tebe hezký." Zamračil jsem se.
"No a co má bejt?"
"Pak se nediv, že tě nikdo nemá rád." S touhle větou jsem se od něj oddělil a vydal se hledat táty.