Mick Solace - Syn Solangela

XXX.

Hned, co jsem vyběhl ze samotky, jsem zamířil do kovárny k mým sourozencům, aby mi řekli názor na Jamese. Každý měl samozřejmě jiný názor, ale já se snažil soustředit hlavně na ty kladné názory.

"James je fajn." Řekl Tris. "Když s Flo bojuju, tak skoro vždycky vsadí na mě."
TJ ho poplácal po rameni špinavou rukou.

Spíš se do něj utřel, ale to je jedno. Takže Trisi...Jestli tohle čteš, nech TJe být, stalo se to dávno!

"Jojo." Souhlasil. "Je to fajn kluk, když člověk pomine jeho chování vůči nám."
"Takže kdybych vás poprosil, abyste za ním šli, aby nebyl sám, šli byste?" Podíval jsem se na ně s nejlepším a nejsilnějším prosícím ksichtíkem, který jsem uměl.
"No jasně!" Ozvala se moje sestra Hana. "Vždyť ten kluk vymýšlí úžasné zbraně!"
"A pak ty nápady ukradneš a vydáváš za své?" Proneslo její dvojče Danna, která cosi opravovala.
"HEJ! On mi dovoluje si je přivlastnit! Takže to krádež není!"
"Rády příjdeme." Odpověděla za obě Hana.

********************************

Poté jsem šel na ošetřovnu, kde souhlasilo víc lidí. Asi hlavně proto, že nejvíc času s Jamesem trávili právě apollónovci.

"Jestli mu chceš ale opravdu pomoc," ozval se Nick, který různě hýbal s obvázanou rukou Lucy, "musíš oslovit hlavně jiné polobohy, než apollónovce."
Přešel jsem k tetě Lucy a ručkama se opřel o její kolena. "Že ho příjdeš rozveselit?"
Lucy chvílí váhala, ale pak s úsměvem souhlasila.
"Já s Ginger taky půjdu! Že, Gin?" Vykřikla Flo, která se snažila nacpat co nejvíc jídla do světlovlasé, dobné dívky, na kterou byla otázka mířená.
Jenže když otevřela pusu, aby odpověděla, moje praštěná teta jí do pusy vrazila housku.
"Je to pro tvoje dobro." Řekla Floreta, když se na ní Ginger vyčítavě podívala.

Moje teta Flo je něco jako bohyně matek - furt se o někoho musí starat. Je to od ní sice milé, ale všechny to otravuje.

***********************************

Ještě jsem oběhl několik málo polobohů, které jsem znal, aby občas zašli za Jamesem.

Když jsem šel za Scamim, naskytl se mi pohled toho, jak mu Sofie pochrupuje na klíně, zatímco jí hladil a usmíval se při tom. Zajímavý pohled to býti.

Nikoho jsem však nepřesvědčoval tím, že jestli za ním nepříjdou, tak zničí tábor. Mohlo by to pak ovlivnit jejich chování, což jsem nechtěl. Takže jsem jim jejich "ne" nerozmlouval.

James: Bylo opravdu od tebe roztomilé, jak ses snažil.
Já: ZASE SE MI SE*** DO MÉHO PŘÍBĚHU?!
James: A najednou používáš cenzuru?
Já: Hele, neštvi mě, nebo to schytáš víc, než když si zapomněl na moje narozeniny.
James: Nikdy jsem nezapomněl! A to, že se ti o tom zdálo, tak-
Já: KONEC.KAPITOLY!