Mick Solace - Syn Solangela

L.

Od toho incidentu s Jamesem jsem se mu vyhábal. Ano, vím. Nebylo to správné, což mi už vysvětlila Veronica, ale představte si, že se od dětství kamarádíte s někým stejného pohlaví a pak zjistíte, že Vás miluje, přičemž Vám udělá z mozku guláš, kvůli tomu, že se s dotyčným cítíte líp, než s Vaší polovičkou. Co byste dělali Vy?

Ten týden byl pro mě peklem. Vyhýbal jsem se Jamesovi, kvůli čemuž mě nenáviděla Veronica a odmítala se se mnou bavit. Vyhýbal jsem se Emily, protože jsem potřeboval uvědomit, co ke komu cítím a její krása a rty by mě rozptylovali, což zapříčinilo to, že se se mnou rozešla. Takže jsem přišel celkem o tři lidi, na kterých mi opravdu záleželo a to díky tomu, že nenávidím, když mám hlavě zmatek.

Potřeboval jsem nutně s někým mluvit. Jenže o tátech jsem věděl, že kamsi jeli na dovolenou, kvůli Willovi, který byl z práce moc unavený. Floreta je dávno z Tábora pryč, takže jsem nevěděl, jestli bych jí nerušil. Skoro to samé platilo u Lucy, Simona a dalších příbuzných. Sourozencům jsem to říkat nechtěl, protože by se zpráva o Mick má zmatenou mysli i srdce by se mezi polobohy roznesla rychle a to jsem nechtěl. Byl jsem v koncích.

°°°

James:

Čekal jsem, že se mi bude Mick vyhýbat, ale stejně to bylo nepříjemné. Nejdřív jsem si myslel, že se chce se mnou přestat bavit, jenže pak jsem si všiml několika změn: netrávil čas s Emily; Emily vraždila Micka pohledem a pomlouvala ho; Mick byl nevídaně zamlklý a celkově na jeho vkus moc uzavřený. Nelíbilo se mi to. Bohužel mě se vyhýbal a Veronica s ním nebo o něm odmítala mluvit, tudíž jsem neměl možnost zjistit, co se to s ním děje. Myslel jsem si, že když budu navštěvovat naše místa, tak ho tam najdu, ale ta očividně obcházel velkým obloukem.

O pár dní později jsem dostal nápad potlačit odpor a promluvit s Emily o tom, co se mezi nimi stalo.

"Co je ti do toho?!" Vyštěkla na mě.
"Jen mě zajímá stav mého kamaráda." Řekl jsem klidně.
Odfrkla si. "Podle mě za to můžeš ty! Určitě si ho zmanipuloval, aby se mi vyhýbal!"
"To není pravda." Zatnul jsem pěsti. Nesnášel jsem, když si někdo myslel, že jsem použil svoje schopnosti, sbych někoho ovládal. Kvůli tomu jsem se neúčastnil soutěží v Táboře. "Počkej...on se ti taky vyhýbá?"
"Jak jako taky?" Nakrčila obočí.
"No jaksi přede mnou utíká." Smutně jsem se uchechtl.
"Že by se nakazil hádosovinou?"
"Čím že?"
"Uzavřenost je věc hádesovců."
"No jeho táta už uzavřený není..."
"Tím pádem nevím, co se to s ním stalo. Ledaže by někdo tajně v mém srubu uměl čaromluvu a neřekl to!" Zakřičela. "Až já zjistím, kdo to je, tak-"
"Mi to řekneš."
"Proč bych měla?"
"Budeš potřebovat pomoc, abys toho dotyčného donutila, aby si přestal hrát s Mickem." S úsměvem jsem si prokřupl prsty.
V očích se jí zajiskřilo. "Tvoje myšlení se mi líbí. Tak...já jdu pátrat. Zatím." Odběhla pryč.

°°°
Mick:

Takhle to dál nešlo. Musel jsem s někým mluvit a jediný, kdo mi mohl aspoň malinko pomoc, byl člověk, který to všechno začal.