Mick Solace - Syn Solangela

XXXVIII.

Poté, co mi táta Will zabalil do batůžku svačinu pro mě i pro Jamese, jsme nasedli do auta a vyjeli, přičemž jsem celou cestu poskakoval na sedačce.

"Kde se to v tobě bere?" Zeptal se James.
Přestal jsem poskakovat. "O čem to mluvíš?"
"Tolik energie a radost z cestování!"
Usmál jsem se. "V sirotčinci to bylo opravdu příšerný a nikam jsem chodit nemohl." Začal jsem pohupovat nohama. "Vždycky jsem se musel ptát starších, abych věděl, co všechno ve světě je. A teď mám konečně možnost to vidět sám."
"A-ha."
Koukl jsem na něj. "Tys nikdy nechtěl poznat svět na vlastní kůži?"
Pokrčil rameny. "Nikdy jsem o tom nepřemýšlel."
Chytil jsem ho za ruku. "Víš ty co? Prohlédneme si svět společně! Jen my dva!"
"Do-dobře." Rychle odvrátil pohled, abych neviděl, jak zrudl.

***********************************

Když jsme přijeli do cíle, čekalo nás obrovské překvapení. Ve frontě u pokladny čekali strejda Scami, teta Flo s Lucy a jeden člen polobožské rodiny, kterého jsem viděl snad jenom jednou.

"STREJDO SIMONE!" Okamžitě jsem se k němu rozeběhl a objal ho, přičemž překvapením hekl.
"Taky tě rád vidím, Micku."
"Kdes byl?!"
Pocuchal mi vlasy. "To je tajný."
"Beztak si byl u Apollóna." Uchechtla se Floreta.
Simon se opatrně ode mě odtáhl, otočil se na tetu a zhluboka se nadechl. "Floreto, ještě jednou řekneš jméno toho děsně otravného boha a já přísahám, že do tebe naleju dvě láhve vody, zmrazím ti nohy a NECHAM TĚ TAK!"
"Kolikrát to řekla, že jí takhle vyhrožuješ?" Zasmál se táta Nico.
"Řekla to tolikrát, kolikrát se Simona někdo zeptal, kde byl." Odpověděla Lucy.

Teprve po tomto rozhovoru jsme se normálně pozdravili.

"A co tu děláte?" Zeptal se Will.
"Floreta nás jsem dotlačila, protože jsme dlouho nebyli někde spolu, jako parta." Řekl otráveně strejda Scami.
"Vypadá to, že jediná Lucy šla dobrovolně." Uchechtl se James.
"A co tu děláte vy?" Ignorovala ho dcera Poseidona.
"Vzali jsme sem Jamese za odměnu." Odpověděl Nico.
"A já tu jsem, aby se neztratil." Zazubil jsem se.
"No neříkej mi, žes zlobil?" Podivil se Scami.
"Zlobil a moc." Koukl jsem na táty. "Že jo?"
"Zlobil víc než obvykle." Řekl táta Sluníčko.
"Cože?!" Vykřikla Floreta. "Mick umí zlobit?! Tomu nevěřím." Objala mě. "Takový andílek všech andílků."
"Nepřehrávej, Bakerová." Protočil oči táta Kostlivec.

Tyhle přezdívky jsou boží. Budu je používat dál, takže se modlete, aby na to tátové nepřišli.

Flo se odtáhla. "Ale copak, švagříčku? Nerad mě vidíš?" Našpulila rty.
"Ještě chvíli provokuj a Simon nebude jediný, kdo ti bude vyhrožovat." Varoval jí strejda Scami.
"Ale to bych se musela bavit jen s Lucy, s Mickem a Jamesem! Vy ostatní jste tak roztomilý, když se naštvete."
"Floreto." Zavrčel.
"Dobře, budu hodná."
"Mám lepší nápad." Zasmálo se ďábelsky Sluníčko. "Floreto, jestli zvládneš celý den nemluvit, tak uděláme cokoliv budeš chtít."
"Zbláznil ses?!" Zakřičel Simon. "Vždyť nás narve do šatů!"
"Klid, to nezvládne."
"JDU DO TOHO!" Vykřikla sestra táty, která si věřila.
"Výborně! Začne se, až vlezeme do budovy."
"To bude zajímavé." Řekl James.