Mick Solace - Syn Solangela

XLIX.

Další den jsem naháněl Jamese z toho důvodu, že nemám rád nedořešené věci. Jenže James byl a stále je fyzicky zdatnější než-li já, tudíž mi vždycky bez problémů utekl, což mě hrozně vytočilo. A mojí náladu nezlepšila ani Emily, která chtěla už po druhé porušit pravidla Tábora a večer se se mnou pomilovat.

Ne že by mi to vadilo, problém byl ale v tom, že jsem nebyl schopný mít s ní pohlavní styk. Jen pomyšlení na to ve mně vyvolal zvláštní, skoro nepříjemný pocit. Když se mě pokusila svést poprvé, rychle jsem jí od sebe odstrčil tak, že málem spadla s postele, pak jsem jí s omluvou podal tričko, které si stihla svléknout, a opustil srub.

Takže jsem nakonec byl naštvaný na Jemese a i na sebe, protože jsem nebyl schopný dát své přítelkyni to, co po mně žádala.

*********************************

Když jsem pátrání po Jamesovi vzdal, rozhodl jsem se jít do našeho starého úkrytu na stromě.

Teď Vám dám jednu radu zdarma, protože takový já jsem: když něco nebo někoho hledáte, vzdejte to hned, jelikož když to/ho hledat přestanete, záhadně se Vám objeví před očima.

Když jsem vylezl na posled, neubránil jsem se úsměvu.
"Asi sis nevšiml, ale hledal jsem tě." Sedl jsem si tak, aby vyplašený James nemohl utéct. "Tak to vyklop."
"N-nemám co." Uhnul pohledem.
"Doprdele jen řekni, že Emily miluješ a hotovo! Dokaž, že mi důvěřiješ jako já tobě!" Zakřičel jsem.
"Ale já ji nemiluju!"
"Oh vážně?! Tak co ty žárlivé uhýbavé pohledy?!"
"Ty byly kvůli tobě!"
"Jasně! Protože miluješ Emi-"
"Miluju tebe ty kreténe!" Zařval.

Chvíli jsem jen na něj zíral, abych informaci vstřebal, pak jsem se začal smát.
"Tak tenhle se ti povedl! Opravdu! Je to první vtip, který se ti povedl! Poradila ti ho Ve-"
Byl jsem umlčen polibkem. Byl to letmý dotyk našich rtů, ale byl tak dlouhý na to, aby mi stuhly všechny svaly, hlas mě zradil a oči málem vyskočily z důlků.

"Nebyl to vtip." Šeptl James, jakmile se odtáhl.
Chtěl se mě dotknout, ale když jsem uckl, stáhl ruku zpět.
"Promiň....mohl bys-?" Naznačil, že chce odejít.
Nepatrně jsem se posunul, protože to byl jediný pohyb, který jsem byl schopný vykonat.
"Díky." Začal slézat dolů.

Byl jsem hrozně rád, že sedím, jinak bych si zadek parádně natloukl. Zhluboka jsem dýchal, tělo se mi třáslo a hrudník mě bolel kvůli srdci, které bilo jako splašené.
V hlavě mi řvali jen dvě myšlenky: 1) Jamesovi jsem ublížil víc, než jsem chtěl; 2) Proč ten polibek byl lepší, než s Emily?

°°°

James:

Chtěl jsem se propadnout do země. Chtěl jsem se vypařit. Chtěl jsem cokoliv jiného, než existovat. Proč jsem ho políbil?! Proč jsem to neuhrál na blbý a velmi propracovaný vtip?!

Rozeběhl jsem se. Miloval jsem běh. Díky němu jsem dokázal zapomenout na všechno, co mě trápilo. Navíc mi to pomohlo nevnímat mé rychle bušící srdce.

Aspoň udělám Veronice radost, pomyslel jsem si, když jsem oběhl celý tábor.