Mick Solace - Syn Solangela

LXVI.

Okamžitě jsem se s nadskočením posadil. "Bohové, Jamesi!" položil jsem si ruku na srdce. "To nemůžeš klepat?"
"Proč bych klepal na dveře vlastního srubu?" nadzvedl obočí a potlačil smích. Odvrátil jsem pohled. "Každopádně," přešel ke mně a sedl si na postel. Bylo z něj cítit, že cvičil. "Co tu děláš?"
"Ukrývám se."
"Před ostatními?"
"Jo."
"A je ti jasné, že by to tak moc neřešili, kdyby ses choval, jako že je ti to jedno?"
"Jako by to bylo možný." schoval jsem si obličej do dlaní.
"Jsi rozkošný, když se stydíš."
"Nech toho!" zaúpěl jsem.
"Vidíš? Reaguješ tak, jak všichni chtějí."
Zakňučel jsem.
"Ale no tak, Mimi." Objal mě, tudíš jsem jeho vůni lépe cítil. "Však už to znáš z dob, kdy jsi byl s Emily. Za chvilku je to přejde a ty si zvykneš."
Jen jsem přivřel oči a objal ho na zpět. On se ale odtáhl, což mě přimělo se mu podívat do oči.
"Přeci nechceš smrdět mým potem." uchechtl se a zvedl se k odchodu do sprch. Byl jsem za to rád, protože jsem zrudl, jelikož jsem z neznámého chtěl vonět jako on.
Nad tím paradoxem jsem se zasmál. Chtěl jsem, aby o nás vědělo co nejméně lidí, ale zároveň jsem chtěl vonět jako on, aby si mě s ním všichni spojili a věděli, že jsme spolu. Vtipné, že?

Podíval jsem se opět na fotky, které stále leželi vedle mě. Vzal jsem je a šel je vrátit na jejich místo.
Takové ozdobení zdi se mi líbilo. Člověk si kdykoliv mohl zavzpomínat, stačilo se jen podívat na jedno místo. Trochu smutné ale moc hezké.
Přešel jsem k oknu a otevřel ho.

"Tu jsi!"
"Kurvadrát!" zařval jsem, když se ze země pod oknem Veronica. "To je een 'zabte Micka'?!"
"Pravděpodobně." Pokrčila rameny a vlezla dovnitř. "Hledala jsem tě."
"Proč?"
"Protože by sis měl užít to, že jsi zpátky!" usmála se.
"A co když nechci?"
"No taaaak! Mimi!"
"Tak mi neříkej!"
"Tak pojď ven! Se Sebim plánujeme projížďku na kánoích. Můžeš se k nám přidat."
"Já nevím...Abych tam nebyl za křena." Uculil jsem se. Veronica zrudla.

Sabastián Hill, syn Herma, se už delší dobu mé kamarádce líbil a já si nemohl odpustit narážky. Asi proto mě Nemessis trestá.

Dcera Erose zatřepala hlavou. "Za křena nebudeš. Navíc by ti trochu pohybu mezi ostatními pomohlo."
"A proč bych měl poslouchat tvoje rady ohledně toho, co by mi pomohlo?"
"Mám ti snad zařídit nařízení od apollónovců? Klidně to udělám! Tvůj táta by byl nadšený a pár jeho spurozenců mi něco dluží."
"Tak fajn...Ale dělám to kvůli tomu, abych šetřil čas. Čas je na takové kraviny až moc cenný."