LXIV.

246 23 9
                                        

James:

Jednou mi Mimi řekl, že před požárem se dá utéct, ale před tsunami ne. Proč to říkám? Protože šíření drbů, pomluv a dalších informací v Táboře bych přirovnal právě k tsunami. Ano, během té krátké chvíle, kterou jsme s Mickem strávili na posedu, už všichni polobohové věděli, že chodím s héfaistovcem.

Nekterým polobohům to bylo jedno, jiní se na nás přiblble culili a málo ze spolutáborníků nás propodávali pohledy.

Upřímně jsem nikdy nepochopil, proč to někteří řešili...Asi se nudili...

Nejvíc nehezkých pohledů jsme schytali od děcek Afrodity. Snad všichni víme proč.
"Sakra." Sýkl Mick. "To se to rozneslo tak rychle?"
"Tak očividně jsi první kdo odkopl dítko bohyně lásky, takže jsi legenda."
"Určitě první nejsem, ale Emily to asi moc hrotí." Vjel si rukou do vlasů.
"A divíš se?" Přehodil jsem mu ruku přes ramena a šeptem dodal: "Přebral jsem jí to nejhezčí stvoření ve vesmíru."
Mick okamžitě zrudl. "Tohle neříkej."
"Ty jsi taková tsundere, že jo?" Zasmál jsem se.
"Cožeto-dere?"
"To máš z toho, že nekoukáš na-"
"Kreslené kraviny? Napříkla My little-"
Odstrčil jsem ho a na oko uraženě se chytl za hruď. "To bylo tak...necitlivé, krůté...Jaks mohl?!" Udělal jsem dramatickou pózu.
"Zklidni to," rozhlédl se kolem sebe, "nechci víc pozornosti, než teď máme."

"Tokové primadonny zase nejste, hoši."
Otočili jsme se a tam stála Veronica.
"Spaste duši!" zařval jsem a chystal se dát na útěk, avšak mě zarazila Mickova slova.
"Veronico...Můžeš mi vysvětlit, jak jsem , nadmíru inteligentní kluk, který se dokáže chovat jako muž, skončil s někým takovýmhle?" chytl jí za ramena.
"To bolí...zase." kníkl jsem.
"Ale nebuď." Pohladil mě po zádech a dal mi rychlou pusu na tvář místo omluvy.
"Hou, hou! Tak Mick je tady ten hrr? To je teda šok!" zavtipkovala dcera Erose.
"Přítel dítě, kámoška retard...Za co, bohové?! Za co?!" zakňučel Mick.
"Ty jsi pedofil?" Veronica si prostě musela rýpnout.

Mick zvedl ruce na znamení, že to vzdává, řekl: "fuck this shit I'm out" a raději odešel.
"Je ti jasné, že určitě doufal, že ti bude moct plakat na rameni, když se budu chovat jak kokot?"
Veru pokrčila rameny. "Tak mu zbydou jen jeho rodiče. Nechceš si jít za trénovat?"

--------------------------------------------------------

Tak...konečně nová kapitola.
Teď asi bude pár kapitol víc klidnější, ale pak zas navážu na hlavní zápletku a pokusím se jí držet skoro až do konce.

Snad další část napíšu brzy.

Přeji krásný zbytek večera.
Vaše Flo

Mick Solace - Syn SolangelaKde žijí příběhy. Začni objevovat