VII.

487 51 8
                                    

Víkend skončil a mě ráno vzbudil táta Nico. (Tetá Flo odešla během toho večera, kdy nás navštívila. Naštěstí jsem se s ní stihl rozloučit.) Když jsem přišel do kuchyně na snídani, táta Will všude pobíhal a nadával.

"Co se děje?" Promnul jsem si oči.
"To nic. Will jen zaspal." Vysvětlil táta Nico a položil na stůl misku s cereáliemi.
Táta Will dal mě i tátovi Nicovi pusu na tvář a vyběhl z bytu.
"A proč stávám já brzo?" Zeptal jsem se.
"Protože jdu za chvíli taky do prace, takže tě odvezu do školky."

Nikdy předtím jsem ve školce nebyl. Jediné děti, které dočasně opouštěli sirotčinec, byly ty, co chodili do školy. Takže jsem byl hodně zmatený.
Táta Nico mi to sice vysvětlil, ale nevěřil jsem mu. Myslel jsem si, že mě navždy opustí.

***********************************

Byl jsem ve školce ve třídě s hodně milou učitelkou. Nechtěl jsem se s nikým bavit. Ze strachu jsem pořád sledoval dveře třídy a čekal, než se jeden z tátů ukáže. Přitom jsem hladil svou plyšovou lamu.
Musel jsem vypadat jako psychicky narušené dítě z hororu.

"No tak Micku." Přisedla si ke mně učitelka. "Tatínek si pro tebe co nevidět přijde, ale aby ti to rychleji uteklo, tak se musíš bavit."
Nevěnoval jsem jí žádnou pozornost. Ještě chvilku na mě mluvila, než to vzdala, zvedla se a odešla se věnovat dalším dětem.

***********************************

"Ahoj!" Přiběhla ke mně drobná blondýnka s copánky. Ignoroval jsem ji. "Hezká lama! Mohla by si hrát s mou panenkou?"
"Nech mě." Řekl jsem.
"Proč jsi ta- AHA! Ty jsi tu nový! Promiň, nedošlo mi to."
Zakoulil jsem očima.
"Neboj! Rodičové si pro tebe přijdou!"
Jen jsem zamručel.
"Já se těším na ty svoje. Půjdeme na zmrzlinu!"
"To je prima."

Všimla si nás parta dětí. Začali mluvit jeden přes druhého, tak jsem se jim musel začít věnovat.
Nakonec to nebylo tak zlé, jak jsem si myslel. Byly zde mnohem přátelštější děti, než v sirotčinci. Samozřejmě tam byly i zlé, ale ti si mě nevšímali. Našel jsem si pár kamarádů. Všem se moc líbila moje lama.

***********************************

"Micku! Tatínek přišel!" Zavolala paní učitelka, když jsem si s kamarády stavěl hrad z kostek.
"Tak ahoj zítra!" Rozloučil jsem se a přiběhl za tátou Nicem. "TATÍÍ!" Skočil jsem mu do náruče.
"Ahoj Micku!" Položil mě na zem. "Já ti říkal, že přijdu." Pocuchal mi vlasy.
"Kde je táta Will?"
"Ještě v práci. Tak se rozluč s paní učitelkou a půjdeme tátovi udělat oběd. Co ty na to?"
"Dobře! Nashledanou!"
"Tak zítra, Micku." Zamávala mi.
Chytil jsem tátu Nica za ruku a šli jsme do šatny.

Tu školku jsem hodně miloval. Občas jsem měl sice problémy s některými dětmi, ale bylo to v pohodě.
Bohužel jsem se jednoho dne neovládl. Plusem bylo, že mě vyzvedla teta Flo. Mínusem bylo, že jsem poznal strejdu Scamiho tím nejhorším způsobem.

Mick Solace - Syn SolangelaKde žijí příběhy. Začni objevovat