Mick Solace - Syn Solangela

LXXI.

James:

Vracel jsem se do srubu, abych si vzal jiné tričko, ale když jsem otevíral dveře, kdosi za mnou přišel a zabouchl je. Otočil jsem se, jaký blbec, a ona to byla naštvaná Emily.
"To bylo hrubé. Myslel jsem si, že děti Afrodity jsou křeh-"
"Zavři hubu, Budiulo!" vyštěkla.
"Ale! Co jsem provedl?" Uchechtl jsem se.
"Čekala jsem na tebe u tý debilní sochy!"
"Ale klid, čivavo. Ta socha nás chrání."
"To je mi u prdele! Proč jsi nepřišel?"
"Nevěděl jsem, kdo to napsal. Mohl to být fór." Pokrčil jsem rameny.
"A přišel bys, kdybych se podepsala?"
Zasmál jsem se. "To bych radši uklízel stáje holýma rukama."
"No vidíš! A já s tebou potřebuju mluvit!"
"Nemám zájem." Snažil jsem se vlézt do srubu, ale Emily zase zabouchla dveře. "Tak fajn!" křikl jsem frustrovaně. "Sejdu se s tebou po večeři."
"To je ale pozdě!"
"Na to ti upřímně od srdce seru. Dřív s tebou nikam nejdu."
"Jsi hulvát!"
"Říká upištěná čivava se špatným make-upem." Protočil jsem očima a konečně prokouzl do srubu.

"Štěstí, že jsem gay. Kdybych skočil s někým jako ona..." Oklepal jsem se.
"JÁ TĚ SLYŠELA!" Kopla do dveří.

(Tímto bych se chtěl omluvit všem krásným a inteligentním dívkám, které by se mohly cítit uraženě. Vy určitě nejste jako Emily. Vy jste (polo)boží a mám Vás rád.❤)

Unaveně jsem si rukou prohrábl vlasy a přejel pokoj očima. Všiml jsem si táborového trička na posteli, které bylo pečlivě složené.
Usmál jsem se, přešel k posteli a vyměnil jsem si propocené tričko za táborové.

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

Mick:

Po koupání jsem se rozhodl, že si plavky nechám a jen jsem si do srubu došel pro košili, kterou jsem nechal rozeplou. Za ten den jsem se napřevlékal dost. Navíc v tomhle horku na sebe táborníci lili vodu, takže mi aspoň nebude vadit, že budu mokrý.

Když jsem se procházel okolo srubů a přemýšlel, jestli bych s Jamesem něco nepodnikl, nebo jestli bych měl čas trávit s ostatními, všiml jsem si naštvané Emily, jak odchází od Jamese. Bohužel si mě všimla taky.

"Ahoj, Micku." Usmála se, když ke mně přišla.
"Ahoj. Cos tam dělala?"
"Co? Kde? Počkej! Myslíš u toho debila? To-"
"Tohle sis mohla odpustit." Zamračil jsem se.
Pouze nevině zamrkala, než pokračovala: "Jen jsem si s ním něco vyřizovala."
"Jo. Jasně."
"Nevěříš mi snad?" Našpulila rty a příblížila se, přičemž jsem se mírně prohnul v zádech místo kroku směrem od ní.
"To jsem neřekl."
"Ale myslel sis to." Jakmile se opět přiblížila, tak jsem tentokrát ustoupil. Uchechtla se. "Pořád taková netykavka...Co na to říká James?"
"Jak to myslíš?"
Znova vydala ten hrozný zvuk. "Micku, já to s tebou bez pohlavního styku vzládla, ale kluci...nic proti, ale pro většinu z nich je ve vztahu sex to nejdůležitější. A přiznejme si - James na tenhle typ kluka sedí." Řekla s falešnou lítostí.
Trochu mě to vyvedlo z míry, ale nadal jsem to na sobě znát.
"Ty jsi na sex expertka?"
"No já-"
Tentokrát jsem se usmál já. "No aby ne, když jsi...no...radši nic."
Zrudla. "Cosi to o mně myslíš?!"
"Co? Já? Nic! Jenom to, že jsi dcera Afrodity." Potlačil jsem úšklebek.
Nevěřila mi, ale chytla se tohoto tématu. "Všichni bohové jsou děv-"

Rychle jsem jí zacpal pusu. Hněv bohů bych nepřál ani nepříteli. Nehledě na to, že by byla proměněna v nestvůru uprostřed Tábora. Byli tam tátové, James, Veronica, Cheirón a další, na kterých mi záleželo
"Tak seš vypatlaná?!" Křikl jsem a pustil ji. "Víš, co se mohlo stát?!"
"Oh! Ty hrdino! Dostaneš medaili!" Prskla vztekle a oddupala pryč.

Byl jsem rád, že jsem s ní přestal chodit.

---------------------------------------------------

Já: Už to moc protahuju. Musím dopsat hlavní zápletku.
Taky já: Musím se k tomu velmi pomalu dopracovat, aby to bylo kvalitní.

Well...obojí mít asi nemůžu...