Nathan Williams

6.

Amelie Evansová

Dneska začíná víkend. Je sobota. Ve čtvrtek jsme se s Nathanem opět sešli v knihovně a pokračovali v tom úkolu. Začala jsem si od té doby dávat větší pozor na to, jestli máme ztažené žaluzie, aby nám sem nikdo nemohl koukat. Byla jsem jen ráda, že Nathan neviděl něco víc a věřil mi, že jsem se jen nějak blbě bouchla.

Právě jsem vstávala, a tak jsem šla rovnou do koupelny a tam si umyla obličej a provedla svou každodenní ranní rutinu. Jen si nebudu dávat make-up, protože je víkend, a tak nikam nejdu. Stejně ho nerada nosím. Akorát mi zatěžuje obličej, ale kvůli svému otci ho nosit musím.

„Amelie, pojď mi pomoct se snídaní." Řekla máma, která mi vtrhla do koupelny.

„Jasně." Řekla jsem s povzdechnutím a šla s ní dolů. Otec už seděl u stolu a pil kávu.

„Tak co je s tím jídlem?! Dočkám se ho vůbec?!" Zakřičel otec naštvaně až jsem leknutím nadskočila.

„Ano, vydrž chvíli." Řekla máma a s úsměvem se na něj podívala. Nechápu, jak to s ním může vydržet.

„Amelie, pohni sebou!" Šeptla naštvaně směrem ke mně. Já bez jediného slova zrychlila, aby se otec víc nenaštval. Ruce se mi klepaly, ale snažila jsem se, aby to bylo hotové co nejrychleji.

„Tady máš, miláčku." Řekla máma, když před otce dala talíř se snídaní.

„Vy snad se mnou snídat nebudete?" Zeptal se a díval se na mámu. Já už si brala svou snídani nahoru, ale hlas mámy mě zastavil.

„Amelie, pojď si sednout sem. Nasnídáme se všichni společně." Řekla a sama si sedla k otcovi. Já šla teda zpátky a sedla si k nim taky, i když jsem vevnitř sama se sebou bojovala. Nemám ráda tohle hraní si na rodinu.

„Jak ti to jde ve škole, Amelie?" Zeptal se otec a díval se na mě.

„D-dobře." Odpověděla jsem jednoduše. Chtějí po mně knížky, ale to mu říct nemůžu. Akorát by se naštval a stejně by mi peníze na knížky nedal, takže to je zbytečný.

„To jsem rád." Řekl spokojeně a máma se jen usmívala. Od ucha k uchu. Nevím, jestli to jen hraje, nebo je s ním opravdu šťastná.

Nathan Williams

„Tak co.. jak jde ten úkol s Amelií?" Zeptal se s šibalským úsměvem Mark.

„Dobře." Odpověděl jsem s nechápavým pohledem.

„A není tam náhodou i něco víc?" Zeptal se s uchechtnutím a já ho probodl pohledem. Byli jsme tu všichni a ví, že chodím s Katie.

„Ty jsi fakt blbej." Řekla Amy a dala Markovi pohlavek.

„Au." Dělal, že ho to strašně bolí.

„Nathan by mě nikdy nepodvedl, že jo?" Řekla Katie a sladce se na mě podívala.

„Jasně, že ne." Řekl jsem hned s uchechtnutím. Nejsem takový, abych ji podvedl. To se s ní radši první rozejdu, když už se rozhodnu vyspat s někým jiným.

„Ale líbí se ti, viď?" Pokračovala Katie s pohledem na mně.

„Kdo?" Zeptal jsem se. Věděl jsem, že myslí Amelii, ale nechtěl jsem tohle rozebírat.

„Kdo asi. Amelie." Řekla s protočením očí.

„Nelíbí se mi.. je až moc hubená." Řekl jsem. Jasně.. je hezká, ale to přece nepřiznám svojí holce. Plno holek je hezkých. A hubená je. To je pravda.

„Takže já jsem tlustá?" Řekla uraženě a já protočil očima. Přesně tomuhle jsem se chtěl vyhnout.

„Nejsi.. jen ona je trošku víc." Řekl jsem s myknutím ramen.

„Ale to se mi nelíbí." Řekl jsem hned, když jsem si uvědomil, jak to vyznělo, a taky, když jsem viděl výraz Katie.

„Tohle nevypadá dobře." Řekl Dave a zasmál se. Já se na něj jen znuděně podíval a ukázal mu zdvižený prostředníček.

„Notak.. Katie. Můžeme toho nechat? Vždyť víš, že ty se mi líbíš ze všech nejvíc, tak proč to musíme řešit?" Začal jsem a šel k ní blíž. Neodstoupila ode mě. Dobrý znamení.

„Půjdem?" Zeptal jsem se a položil jí své ruce na boky. Ona jen s jemným úsměvem přikývla a to mi dokázalo, že je to v pohodě, a tak jsem jí dal pusu na čelo, a pak už jsme se všichni rozešli směrem k autu. Jedem na koupaliště. Je sice už polovina září, ale pořád je horko jako v srpnu, tak proč toho nevyužít.

×××

„Nezajdem někdy zase za tvými rodiči?" Zeptala se mě Katie, když jsme zrovna samy leželi na dece. Ostatní byli v bazénu.

„Ne. Chodím tam jen na svátky nebo když mají narozeniny." Řekl jsem hned rozhodnutě. Nechci k nim chodit. Nemáme moc dobrý vztah.

„Ale notak.. vždyť už jsme tam nebyli dlouho. Tvoje máma tě určitě ráda uvidí a táta taky." Zkoušela to dál a já se na ní podrážděně podíval.

„Máma možná, táta určitě ne. Vždyť mi radši koupil byt. Jen abych odtamtud vypadl." Řekl jsem, a pak si dal ruce pod hlavu.

„Takhle to nebylo." Řekla s protočením očí.

„Ale vypadalo to tak. Proč by mi jen tak kupoval byt?" Argumentoval jsem.

„Aby jsi to měl blíž ke škole. Nedělej z něj toho nejhoršího." Řekla a já si povzdechl.

„Budu o tom přemýšlet." Přistoupil jsem a hned na to dostal pusu na tvář od Katie. Nevím, proč z toho má radost.

„Nejdeš taky do bazénu?" Zeptala se, když už stála a natahovala ke mně ruku. Já s její pomocí teda taky vstal, a spolu jsme šli za ostatníma do bazénu.

Zavolal bych Amelii, jestli nechce přijít za námi, ale nemám to číslo. Vždycky na to zapomenu. Musím se jí na to v pondělí zeptat.

„Myslíte, že bych měl u Laury šanci?" Zeptal se najednou Dave a zapřemýšlel se.

„Laura, vážně?" Řekl nechápavě Mark se zvednutým obočím.

„No co.. je to docela kočka." Řekl Dave s ledabylým myknutím ramen.

„Zkus to. Myslím ale, že ona si nevyjde s někým, jako jsi ty." Řekla s uchechtnutím Amy.

„Jak jako s někým, jako jsem já?" Zeptal se uraženě Dave.

„Tak všichni ví o tom, jak střídáš holky a ona není zrovna takový typ." Vysvětlila mu Amy a já se nad tím vším s úsměvem bavil.

„Zkus to, třeba to vyjde." Přidala se do konverzace Katie s uchechtnutím.

„Uvidíte, vyjde to." Řekl sebevědomě Dave.

×××

Omlouvám se, že je tahle část krátká, ale i přesto doufám, že vás bavila..😅❤

x moon x