Nathan Williams

47.

Amelie Evansová

Otevřela jsem své rozespalé oči a rychle vypla budík, který zvonil na celý pokoj. Podívala jsem se vedle sebe a viděla Nathana, který se zrovna probouzel. Včera jsem usnula dřív, protože jsem byla unavená z práce. Takže vůbec nevím, kdy se Nathan vrátil od Davea a Marka.

„Dobré ráno." Řekl rozespale se zavřenými oči.

„Dobré ráno." Zopakovala jsem s úsměvem a pořád se na něj dívala. Dneska je maturitní ples. Jsem docela nervózní, ale budu tam s Nathanem, take si to chci dneska užít. Už jen kvůli němu.

„V kolik jsi včera přišel?" Zeptala jsem se ze zvědavosti a dívala se na něj. Začal se protahovat a otevírat oči.

„Asi v jednu ráno. Trošku se to protáhlo." Odpověděl a já překvapeně přikývla.

„Byla tam i Katie?" Musela jsem se zeptat.

„Jo, holky vlastně pak taky přišly." Řekl a to mě trošku zarazilo. Myslela jsem, že tam budou jen kluci.

„Půjdu nám udělat snídani." Řekla jsem s jemným úsměvem a šla první do koupelny, kde jsem udělala svou ranní hygienu.

×××

Zrovna jsem dělala lívance, když jsem cítila, jak se kolem mě obmotaly dvě ruce. Nad tím jsem se usmála a jednou rukou jsem Nathana pohladila po té jeho. Nic neříkal. Jen mě držel a hlavou se opíral o mé rameno.

„Tak už je to hotový." Řekla jsem po chvilce a otočila se k němu. Na tváři měl úsměv a já se díky tomu musela usmívat taky. Nathan mě krátce políbil, a pak si jen vzal talíř s lívanci. Já si svůj talíř, s červenými tvářemi, vzala taky.

Nathan Williams

Sedli jsme si oba ke stolu a Am se usmívala.

„Těšíš se na ples?" Zeptal jsem se s úšklebkem na tváři.

„Docela jo, ale nejsem v téhle škole tak dlouho, takže to až tak neprožívám." Odpověděla mi s tichým uchechnutím na konci.

„Těším se na to, že tam budu s tebou. Bude to zase něco jinýho." Dodala ještě tiše a nad tím jsem se pousmál. Popravdě bych tam ani nešel, kdybych nepoznal Am. Neměl bych důvod, ale díky ní mám. Chci, aby si to dneska užila.

×××

Právě si oblékám bundu, beru klíče a jdu ven. Spíš si jdu jen vyzvednout oblek. Am je u kadeřnice, takže to chci stihnout dřív, než přijde.

Když už jsem byl na cestě, přišla mi zpráva. Byla od Marka, jak jsem zjistil, když jsem se podíval na mobil.

Mark: Dneska to bude dlouhý, připrav se na to :D

Zasmál jsem se nad tím a hned odpověděl.

Nathan: Myslel jsem, že po tom včerejšku tam dneska ani nepůjdeš :D

Včera jsme trošku pili. Trošku víc, takže jsem si myslel, že dneska nebudou chtít tolik pít.

×××

„Am?" Zavolal jsem, když jsem vešel do bytu, protože jsem viděl její klíče na stole.

„Jsem v pokoji, ale nechoď sem. Oblíkám si šaty." Křikla nazpátek a já se nad tím pousmál. Položil jsem klíče a mobil na stůl a začal si už taky oblékat oblek.

Když už jsem byl oblečený, šel jsem do koupelny, kde jsem si trošku upravil vlasy a dal černou kravatu. Potom už jsem jen seděl na sedačce a čekal na Am.

Když otevřela dveře, hned jsem si stoupl. Ani nevím proč. Vyšla ze dveří a já pootevřel překvapením pusu. Vypadala nádherně. Ne, že by jindy nevypadala, ale takhle jsem ji ještě neviděl. Am měla na tváři jen jemný úsměv a s červenými tvářemi se dívala dolů. Měla na sobě modré šaty a drdol, který jí zvýrazňoval její obličej.

„Na nic lepšího nebyl čas." Řekla s uchechnutím a prstem poukázala na svůj účes.

„Vypadáš nádherně." Řekl jsem s úsměvem a přiblížil se k ní.

„Děkuju." Řekla s širokým úsměvem a červenými tvářemi. Vždycky se červená. Jednou rukou jsem si ji za pas přitáhl k sobě a políbil ji. Ona svoje ruce spojila za mým krkem a usmívala se.

Když nám došel dech, odtáhli jsme se od sebe. Am se pořád usmívala. Vypadala šťastně. Nemohl jsem se na ni přestat dívat.

„Už bychom měli vyrazit." Řekla s uchechnutím, a tím mě dostala z mého přemýšlení. S úsměvem jsem přikývl, a pak už jsme se vydali k autu.

Nasedli jsme do auta a venku začalo strašně pršet. Podívali jsme se s Am na sebe a zasmáli se. Am pustila rádio a já se rozjel.

×××

„Nemáme s sebou deštník." Oznámil jsem, když jsem zaparkoval před školou. Zdálo se, že už tam je snad celá škola.

„To nevadí." Řekla Am s úsměvem. Celou cestu se usmívala a broukala si písničky z rádia.

„Budeš celá mokrá." Řekl jsem zase já s uchechnutím. Venku pršelo opravdu hodně. Am se na mě jen s úsměvem podívala a najednou otevřela dveře od auta a vystoupila. Já vystoupil rovnou taky, ale opřel jsem se o auto a zůstal tam. Am nešla do školy, ale jen poskakovala v dešti a smála se.

„Am, budeš mít promočený celý oblečení!" Křikl jsem na ni tak, aby mě slyšela. Ona ale vůbec nevnímala. Pokračovala dál. Musel jsem se nad tím usmívat. Vypadala jako malé dítě, které nic neřeší.

Po chvilce jsem se rozešel za ní. Byla celá mokrá. Déšť jí stékal po obličeji i těle a na tváři měla pořád úsměv.
Zastavila se a dívala se mi do očí. Oba jsme se usmívali. Sundal jsem si sako a oblékl ho Am, aby jí nebyla zima. Děkovně se na mě usmála. Rukama jsem ji chytil za obličej a krátce ji políbil.

„Miluju tě." Řekl jsem najednou a vůbec toho nelitoval. Projela mnou taková divná energie. Am vypadala docela překvapeně, ale úsměv z jejího obličeje nezmizel.

„Taky tě miluju, Nathane." Řekla jistě a mně se úsměv ještě rozšířil. Přiblížila se ještě blíž ke mně a políbila mě. Cítil jsem, jak jí buší srdce. Byla nervózní.

„Proč nejdete dovnitř?" Křikl na nás někdo a my se od sebe odtáhli. Otočil jsem se a viděl Toma, jak k nám jde.

„Tome? Co tady děláš?" Řekl jsem překvapeně a on akorát došel k nám.

„Nenechám si přece ujít tvůj maturiťák." Odpověděl a zasmál se.

„Promiň.. tohle je Amelie, moje přítelkyně. Am, to je Tom. Můj kamarád." Představil jsem je.

„Už nejsi s tou.. no.. jak se jmenovala.. s tou růžovovlasou?" Zeptal se Tom a já se zašklebil.

„Ne. S Katie už nejsem." Odpověděl jsem a podíval se na Am. Pořád se usmívala. Jen byla nervózní.

„Aha.. takže je volná?" Zeptal se a já překvapením zvedl obočí.

„Dělám si srandu. Pojďte, jdem dovnitř, než úplně zmrznem." Řekl, zasmál se a rozešel se směrem do školy.  Já s úsměvem chytl Am za ruku a rozešel se společně s ní do školy.

×××

Doufám, že vás část bavila😃🖤

x moon x