Nathan Williams

36.

Nathan Williams

„Am, dělej nebo přijdeme pozdě!" Křikl jsem na Am, když už jsem stál u dveří. Máme jít do školy a my trošku zaspali, takže nestíháme.

„Jo, jdem." Řekla, když za mnou přiběhla, a tak jsme šli rychle k autu a jeli do školy.

Deset minut po zvonění a my teprve přijeli před školu. Rychle jsme vystoupili a běželi směrem do školy.

„Dobrý den, omlouváme se, my zaspali." Řekl jsem, když jsme s Am vtrhli do třídy. Všichni se na nás dívali.

„Oh, nevěděl jsem, že vy dva spíte spolu, pane Williams." Řekl učitel a ostatní se začali smát. Všiml jsem si Katie. Ta se nesmála. Am hned zčervenala. Byla roztomilá.

„Ne.. tak jsem t-" Chtěl jsem to vysvětlit, ale učitel mě nenechal.

„Sednout!" Rozkázal, a tak jsme si s Am každý sedli do jiné lavice. Chtěl jsem to vysvětlit, protože skoro nikdo nevěděl, že se mnou Am vůbec bydlí, takže to teď vypadalo trošku divně.

×××

Právě už je odpoledne a já čekám před školou na Am. Chci ji dneska někam vzít, protože má v práci volno.

„Ještě sis to nerozmyslel?" Zeptala se Katie, která se u mě náhle objevila. Nevím, jestli jsem jí to nevysvětlil dostatečně, nebo co na tom nechápe.

„Ne, Katie, nerozmyslel a ani nerozmyslím." Odpověděl jsem s pohledem na ní.

„A to jste spolu s Am ráno spali, že jste přišli pozdě?" Začala Katie s přivřenými víčky. Já nad tím protočil očima.

„Nech toho, Katie. My dva se k sobě už prostě nevrátíme." Řekl jsem narovinu a doufal, že teď už to konečně pochopí.

„Ahoj." Pozdravila nás Am, která k nám právě přišla s úsměvem na tváři. Katie se na ní zamračeně podívala, a pak odešla. Am se na mě nechápavě podívala.

„Nevšímej si toho." Řekl jsem s úsměvem a otevřel jí dveře od auta. Ona s děkovným úsměvem nastoupila.

„My nejedeme domů?" Zeptala se po chvíli nechápavě, když jsem nejel tou cestou, kterou jsem jel každý den.

„Ne." Odpověděl jsem jednoduše s uchechtnutím.

„Tak kam jedem?" Zeptala se opět s úsměvem.

„První na jídlo, pak uvidíš." Odpověděl jsem a podíval se na ní.
Nechtěl jsem jí říct, kam jedem, protože jsem to sám ještě nevěděl. Chci jí dneska udělat jen hezký den.

Po chvíli jsme dojeli před restauraci a vystoupili z auta. Vešli jsme dovnitř a oba si rovnou objednali nějaké jídlo. Potom už jsme si sedli ke stolu a čekali, než nám jídlo donesou.

„Dobrou chuť." Řekl číšník, který nám jídlo právě přinesl.

„Děkujeme." Poděkoval jsem mu a Am se jen usmála. Ještě se dost stydí mluvit na cizí lidi.

„Chceš ochutnat?" Zeptal jsem se jí a ona přikývla. Natáhl jsem k ní vidličku se špagetami, a když se ke mně natáhla, "omylem" mi to spadlo na její mikinu. Ona hned překvapeně a zároveň naštvaně otevřela pusu. Viděl jsem ale náznak úsměvu, což bylo dobrý znamení.

„No možná by sis taky dal, co?" Zeptala se se škodolibým úsměvem a hodila po mně svou kaši, která dopadla na moje tričko. Nevěřícně, ale s úsměvem, jsem zakroutil hlavou. Pár lidí se na nás dívalo a my se rozesmáli.

×××

„Pojď." Řekl jsem, vzal Am za ruku a šel i s ní k autu, když jsme dojedli. Pořád se usmívala. Sedli jsme si do auta a já se opět rozjel. Am pustila rádio a trochu se pohybovala do rytmu hudby.

Po pár minutách už jsme dojeli před obchodní centrum.

„Proč jsi zastavil tady?" Zeptala se s pobaveným úsměvem.

„Chci tě vzít do kina." Odpověděl jsem s uchechtnutím a ona se na mě nechápavě podívala.

„Proč?" Zeptala se s úsměvem a pohledem upřeným na mně.

„Jen tak.. dlouho jsme spolu nikde nebyli." Odpověděl jsem zase já a ona přikývla.

„Tak jo." Řekla s úsměvem a vystoupila z auta. Já s úsměvem vystoupil hned za ní. Byla zima, a tak jsme šli rovnou dovnitř, abychom byli aspoň trošku v teple. Došli do úplně nejvyššího patra, kde se nacházelo kino a nějaké obchody. Došel jsem nám koupit lístky a Am trvala na tom, že nám koupí popcorn a něco k pití. Potom už jsme šli do sálu, kde nebylo moc lidí, a sedli si do úplně poslední řady.

Film začal a Am do toho byla úplně zažraná. S pobaveným úsměvem jsem ji sledoval. Nejspíš ji to hodně zajímalo. Dívala se jen na plátno a dávala si do pusy popcorn. Musel jsem se nad tím uchechtnout, ale nechtěl jsem z ní pustit oči. Film mě až tak nezajímal, za to ona jo.

×××

„To bylo skvělý!" Řekla nadšeně Am, když jsme vyšli z kina.

„Bavilo tě to?" Pokračovala otázkou, která byla mířená na mě.

„Jo, bylo to fajn." Odpověděl jsem s uchechtnutím. Popravdě ani nevím, o čem to moc bylo. Pamatuju si jen pár scén.

„Fajn? To bylo víc než fajn." Řekla s uchechtnutím a já se nad tím zasmál. Možná jsem měl dávat větší pozor.

Venku už byla docela tma a venku svítila všude světla. Za nějakou dobu už jsou Vánoce, takže celé město svítí. Am se dívala všude kolem sebe. Líbilo se jí to.
Došli jsme k autu a já ji zastavil.

„Nechceš se projít?" Zeptal jsem se a ona se zářivým úsměvem přikývla. V automatu, který byl hned naproti nám, jsem Am koupil horkou čokoládu, aby jí nebyla tolik zima a mohli jsme jít.

„Ty nechceš?" Zeptala se mě a napila se ze svého kelímku.

„Ne, nemám na to chuť." Odpověděl jsem jednoduše a podíval se na ní. Jen přikývla a oběma rukama kelímek držela.

×××

„Dneska to bylo fakt hezký, děkuju." Řekla Am, když už jsme, celí promrzlí, došli domů.

„Jsem rád, že jsi se bavila." Řekl jsem s jemným úsměvem.

„Jo.. jen tu mikinu ti neodpustím." Řekla, zasmála se a prstem ukázala na špinavý flek, který jsem zavinil já. Podíval jsem se na to a zasmál se nad mým dílem.

„Myslím, že i já ti mám co neodpouštět." Řekl jsem a taky ukázal na skvrnu na svém tričku.

„Nemusel jsi ji tam vůbec mít, kdyby sis nezačal." Argumentovala a já se uchechtl.

„Říkala jsi si o to. Co jsem měl dělat?" Řekl jsem se smíchem a Am malý uchechtnutí taky neuteklo.

„Já si o to říkala?" Zapištěla nechápavě, ale s úsměvem na tváři. Já jen s pobavením ve tváři přikývl.

„Děláš si srandu? Tohle si sám vyči-" Začala, ale nemohla to dokončit, protože jsem ji vzal za tváře a políbil ji. Zarazila se, ale po chvíli se přidala. Byla nervózní a klepala se, ale nechtěla to na sobě dát znát. Jednu ruku jsem přemístil na její bok a cítil, jak se zachvěla. Am ruku položila na můj krk a jen ji tam nechala. Usmál jsem se nad tím do polibku a palcem ji hladil po tváři.

×××

Co si o příběhu myslíte? Klidně pište, jak si myslíte, že to skončí a tak.. ráda si to přečtu😃❤
Jinak moc děkuju za všechny komentáře a hlasy. Opravdu mě těší, že vás příběh baví ❤

x moon x