Nathan Williams

13.

Amelie Evansová

Když jsem došla domů, zjistila jsem, že nikdo doma není. Otec ještě nepřišel a máma nejspíš byla ještě v práci. Šla jsem rovnou do pokoje a přemýšlela o všem, co se dnes stalo. Taky jsem přemýšlela o tom, jak to bude za ten týden. Jestli to vůbec vyjde.

×××

Máma se vrátila domů a já se rozhodla, že jí o otcově nevěře řeknu, protože otec ještě domů pořád nedorazil.

„Mami?" Řekla jsem, abych upoutala její pozornost a to se i stalo. Otočila se na mě s otázkou v očích.

„Musím ti něco říct." Byla jsem strašně nervózní, ale musela jsem si pospíšit.

„Otec.. d-dneska si domů přivedl nějakou ženskou." Řekla jsem a sledovala mámy reakci. Jen se na mě nechápavě dívala.

„Amelie, přestaň si vymýšlet. Já vím, že to s ním máš těžký, ale kdyby jsi dělala, co chce, nebylo by to tak hrozný a ty by jsi si nemusela nic vymýšlet." Řekla s protočením očí a já překvapením otevřela pusu.

„Mami, já ale nelžu. Je to pravda. Podvádí tě." Řekla jsem trochu zoufale. Myslela jsem, že mi bude věřit.

„Nemám na tohle teď náladu. Miluje mě, tohle by neudělal, takže běž do svého pokoje a přemýšlej o tom, jestli ti stojí za to lhát." Řekla a ve mně se shromáždila zlost a zároveň zklamání. Naštvaně jsem šla do pokoje se slzami v očích. Byla jsem zklamaná z toho, že mi moje vlastní máma nevěří.

×××

Najednou se rozrazily dveře od mého pokoje a v nich stál naštvaný otec. Srdce mi začalo bít rychleji.

„Řekla jsi jí to?" Zeptal se naštvaně, ale potichu. Nejspíš, aby to máma neslyšela.

„N-ne." Zalhala jsem a v duchu doufala, že mu to máma neřekne.

„To máš jediný štěstí. A zkusíš si na mě ještě jednou takhle vyskakovat a nezůstane to jen u facky, rozumíš?!" Přišel blíž a řval mi to do obličeje. Celá jsem se klepala. Nezmohla jsem se ani na jedno slovo, tak jsem jen kývla na to, že souhlasím. On si do mě naštěstí jen kopl, a pak už odešel.

Nathan Williams

Právě jedu společně s Katie k mým rodičům na tu večeři. Snažil jsem se to oddálit, co nejvíc.

„Bude to v pohodě." Řekla Katie, usmála se na mě a pohladila mě po tváři. Já se na ní jen křečovitě usmál.
Měla na sobě černé šaty, které jí slušely a vlasy měla kudrnaté. Nejspíš jí na té večeři opravdu záleželo. Prý tam budou i její rodiče, takže to bude ještě víc skvělý. Doufám, že to proběhne rychle.

Zastavil jsem před tím domem, ve kterém jsem už dlouho nebyl. Vystoupili jsme a šli ke dveřím. Zazvonil jsem a čekal, až nám někdo přijde otevřít.
Po chvilce nám otevřela moje máma. Hned se jí na tváři objevil obrovský úsměv.

„Nathane." Řekla a hned mě objala. Já se podíval na Katie. Ta se jen usmívala.

„Katie. Ráda vás zase vidím." Řekla máma, když se ode mě odtáhla.

„Taky vás ráda vidím." Řekla Katie s úsměvem.

„Tak pojďte dál. Všichni už jsou tady." Řekla máma a já jen protočil očima a šel spolu s Katie dovnitř. Všichni byli v obýváku. Moje rodiče, Katie rodiče a její starší brácha Harry.
Všichni jsme se tak nějak pozdravili a šli do kuchyně, kde jsme si všichni sedli ke stolu.