Nathan Williams

35.

Amelie Evansová

Nathan se někam vytratil s Katie a já se vydala už do třídy. Šla jsem s Amy, protože jsme měly zrovna stejnou hodinu.

„Ty máš něco s Nathanem?" Zeptala se mě najednou Amy a já na ní překvapeně vykulila oči.

„Nemám." Odpověděla jsem popravdě. Nejspíš musela mluvit s Katie.

„Promiň, já jen něco slyšela, tak jsem se chtěla jen zeptat." Řekla hned s uchechtnutím, a tak jsem se na ní usmála, a tím dala najevo, že to nevadí. Došly jsme do třídy a rovnou si i sedly do lavice. Amy je hodná a milá holka, která ráda pomůže, i když by to možná do ní lidi neřekli.

×××

Právě jsem došla domů z práce. Jsem docela unavená. Nathan něco dělal na notebooku.

„Ahoj, co děláš?" Zeptala jsem se a odložila svoje klíče na stůl.

„Ahoj, jen nějakou práci." Řekl, když se na mě s úsměvem podíval a notebook zavřel a položil před sebe na stůl.

„Jak bylo v práci?" Zeptal se a já se s hlubokým výdechem posadila vedle něj.

„Fajn, jen jsem dneska nějak unavená." Odpověděla jsem popravdě a na vteřinu zavřela oči. Hned jsem je však otevřela, abych tady neusla.

„Mluvili jste s Katie o včerejšku?" Zeptala jsem se Nathana, protože jsem dneska viděla, jak spolu mluvili.

„Vlastně jo." Odpověděl s uchechtnutím jakoby si na něco vzpomněl.

„A je v pohodě?" Zeptala jsem se, protože mě to opravdu zajímalo.

„No tak byli jsme spolu dva roky.. bude v pohodě." Odpověděl s jemným úsměvem. Bylo mi Katie líto, ale zároveň jsem Nathana chápala.

„Půjdu udělat něco k večeři." Řekl, zvedl se a šel k lince.

„Dobře, já se jen převléknu a pomůžu ti." Oznámila jsem mu a zmizela v pokoji. Rychle jsem se převlékla a rovnou šla zpátky za ním.

„Tak co budem dělat?" Zeptala jsem se a dívala se, jak krájí rajče.

„Máš chuť na špagety?" Zeptal se a podíval se na mě s úsměvem. Já kývla, taky s úsměvem, na souhlas a začala krájet maso. Bylo mezi námi takové divné napětí.

„Au!" Vykřikla jsem a hned se chytla za prst. Řízla jsem se, protože maso bylo ještě trošku zmrzlé a mně ujel nůž.

„Řízla jsi se?" Zeptal se hned Nathan a přestal dělat to, co právě dělal. Já jenom kývla hlavou na souhlas.

„Dej si to pod studenou vodu, přinesu náplast." Řekl a šel rychle do koupelny. Já ho poslechla a prst dala pod vodu. Přestalo to pálit. Po chvíli se už Nathan vracel i s náplastí a desinfekcí v ruce. Vzal kapesník a dal na něj desinfekci.

„Tak ukaž." Řekl a natáhl ke mně ruku. Já vypla vodu a nechala, aby mi na prst desinfekci dal. Připadala jsem si jako dítě, ale bylo to od něj milý. Nemohla jsem se na něj přestat dívat. On se věnoval mému prstu. Dal mi na to náplast a s úsměvem se na mě podíval.

„To maso bylo ještě zmrzlý." Řekla jsem na svou obranu, i když Nathan nic neřekl.

„Jo, jasně." Řekl ironicky a zasmál se. Věděla jsem, že se mi bude smát.

„Ale fakt." Řekla jsem zase a taky se zasmála.

„Taky bych se smála, kdybych krájela rajče." Řekla jsem a úsměv z tváře mi nezmizel. On se na mě podíval se zvednutým obočím a úsměvem na rtech.

„No co.. bolí to." Pokračovala jsem s uchechtnutím. Nathan se taky zasmál. Přišel ke mně blíž, vzal mi ruku a na prst, který jsem si poranila, mi dal pusu.

„Je to lepší?" Zeptal se se smíchem. Taky jsem se smála, ale hlavou kývla na nesouhlas.

„Jsi idiot." Řekla jsem se smíchem, když už si opět přibližoval prst k puse. Udělal to znovu. Teď už se ale nesmál a mně do smíchu taky nebylo, ale jemný úsměv na tváři mi zůstal.

„A teď?" Zeptal se s úsměvem a podíval se na mě. Snažil se z toho ještě udělat srandu, ale jeho oči ho zrazovaly.

„J-jo.. už to tak n-nebolí." Řekla jsem rozpačitě, aby to už neopakoval a ruku si stáhla k tělu. Ani nevím, jak popsat to, jaký to bylo.
Nathan se nenápadně víc přiblížil ke mně a mé srdce začalo bít značně rychleji. Nechápala jsem, co to dělá.
Jednu ruku natáhl k mému obličeji a dal mi pramínek vlasů za ucho. Ruku na mém obličeji ale nechal. Nemohla jsem ze sebe vydat ani hlásku. Prostě to nešlo. Jen jsem se na něj dívala.
Začal se přibližovat a já znervózněla tak, jako snad ještě nikdy.

„Tohle nemůžeme." Vydala jsem ze sebe nakonec, když už byl tak pět centimetrů od mých rtů. Nemohla jsem to dovolit.
Nathan se zarazil a jen se opřel čelem o to moje.

„Vždyť už s ní nejsem." Řekl potichu a se zavřenými oči. Bylo mi hezky, když byl u mě tak blízko.

„Já vím, ale není to moc daleko od toho, když jsi s ní ještě chodil. J-já jen nevím.. nepřijde mi to vůči ní správný." Řekla jsem a hladila ho po ruce, kterou měl volně danou podél těla. Nepoznávala jsem se.

„Rozešel jsem se s ní kvůli tobě. K ní už jsem pár měsíců nic necítil." Řekl a odtáhl se ode mě. Držel mě však za ruku. Připadal mi roztomilý. Já nevěděla, co dělat. Nevěděla jsem, jestli to je správný nebo ne. Jestli by to Katie vadilo, i když by jí to asi určitě vadilo. Ale k Nathanovi jsem něco cítila. Nevěděla jsem, jestli poslechnout mozek nebo srdce. Byla jsem ticho a Nathan jen očima zkoumal můj obličej. Potom se natáhl a věnoval mi krátký polibek na tvář. Nad tím jsem se usmála a samozřejmě hned zčervenala.

„Musíme první vědět, jestli to někomu nebude vadit, hlavně teda Katie." Řekla jsem a on přikývl.

„Tak doděláme ty špagety." Řekl najednou a pokračoval v krájení. Byla jsem ráda, že už to dál nerozebíral.

×××

Právě jsme s Nathanem dojedli a chystáme si pustit nějaký film.

„Tak co pustíme?" Zeptal se Nathan a díval se na mě.

„Já nevím, pusť co chceš." Odpověděla jsem s úsměvem a Nathan mi na to jen kývl.

„Tak já pustím třeba Jumanji." Řekl a rovnou to i pustil. Komedie mám ráda.
Seděli jsme s Nathanem na sedačce a on si mě po chvíli přitáhl k sobě. Jednou rukou mě objímal kolem ramen a já se o něj opírala. V tu chvíli jsem nepřemýšlela nad tím, jestli by to někomu vadilo, nebo co to vůbec dělám. Prostě jsem se cítila dobře a chtěla takhle zůstat. Nepřipadalo mi to divný, právě naopak.

×××

Ahoj, opět se omlouvám, že část vychází po tak dlouhé době..😅🙈
Jinak doufám, že se vám část líbila❤

x moon x