Nathan Williams
„Tak mluv." Řekla s uchechtnutím, ale v jejím hlase jsem slyšel trochu nervozitu. Nedivím se jí.
„No.. myslím, že nám to už moc neklape." Řekl jsem rovnou, abych to nenatahoval. Viděl jsem v jejím obličeji, že se to snaží vstřebat. Možná to na ní bylo moc rychlý.
„T-ty se se mnou chceš jako rozejít?" Zeptala se s křečovitým úsměvem. Nebyl to upřímný úsměv, ale takový spíš zoufalý.
„Jo.. už to necítím tak, jako na začátku." Odpověděl jsem a čekal, co se bude dít. Vůbec jsem nevěděl, co mám od ní čekat.
„To nemyslíš vážně!" Zvýšila hlas a stoupla si. Už to začíná.
„Myslím." Odpověděl jsem naprosto klidným hlasem.
„Ty dva dny, co jsi tady byl, to tak nevypadalo." Začala s ironickým uchechtnutím a hned pokračovala.
„To sis jako chtěl ještě užít před rozchodem nebo co?!" Opět zvýšila hlas. Zhluboka jsem vydechl a snažil se zůstat v klidu.
„Radši už půjdu." Řekl jsem a chtěl jít ke dveřím, Katie mě ale od nich odstrčila.
„Nikam nepůjdeš. Chci to vysvětlit!" Řekla naštvaně a já se nad tím ironicky uchechtl.
„Nechápu, co na tom chceš vysvětlit. Prostě už s tebou nechci být." Řekl jsem s pohledem na ní. Její růžové vlasy měla svázané v culíku a na sobě měla tepláky a tílko.
„Proč už to tak necítíš? Vždyť už jsme toho spolu tolik prožili." Zklidnila svůj hlas.
„Prostě.. něco se změnilo. Cítím něco k jiný a nechci ti už dál lhát." Řekl jsem a viděl, jak se tváří ublíženě.
„Ty jsi mě jako podvedl?!" Opět zvýšila hlas a já mohl v jejích očích vidět slzy.
„Ne, nepodvedl jsem tě, ale už tomu nebylo moc daleko, a proto se s tebou chci rozejít." Řekl jsem popravdě. Chtěla něco říct, ale nakonec pusu zase zavřela.
„Nemůžu uvěřit, že jsi si vybral ji, místo mě." Řekla si spíš pro sebe. Došlo jí, že mluvím o Am a já jí to vymlouvat nebudu.
„Promiň." Řekl jsem, když jsem kolem ní procházel a konečně jsem vyšel z té místnosti a mohl se normálně nadechnout. Nečekal jsem, že to bude takový.
Rychle jsem sešel schody a vyšel z celýho domu.Amelie Evansová
Zrovna jsem si četla jednu ze svých knížek, když do bytu vešel Nathan. Vypadal zmateně. Hned si sedl vedle mě.
„Ehm.. stalo se něco?" Zeptala jsem se a knížku položila na stůl.
„Jo.. rozešel jsem se s ní." Řekl s uchechtnutím, ale vypadal jakoby pořád přemýšlel.
On se rozešel s Katie? Nedivím se, že přemýšlí. Vždyť spolu byli dva roky. Myslím, že ho to muselo trošku rozhodit.„A-ale proč? Jako vím, že už jsi to chtěl udělat nějakou dobu, ale vždyť to už bylo v pohodě, ne? Jak to vzala?" Vybalila jsem na něj rychle a nechápavě.
„Nebylo to v pohodě. Cítil jsem se jako bych byl ve vězení, jestli chápeš. Konečně už to je za mnou. No a Katie to vzala docela v pohodě. Možná proto, protože jsem jí k větší scéně nedal možnost, když jsem odešel." Domluvil Nathan a nezapomněl se na konci zasmát. Docela jsem se divila, když řekl, že to Katie vzala v pohodě. Možná jí to ještě moc nedošlo.
„A jsi v pohodě?" Zeptala jsem se a starostlivě se na něj dívala. Přece jenom spolu byli dva roky.
„Proč bych nebyl? Já to chtěl." Odpověděl s uchechtnutím a pohledem na mně. Musela jsem se pousmát.
Nathan Williams
Je další den a já se právě připravuju do školy. Zatím necítím žádnou změnu ohledně rozchodu s Katie. Možná jen to, že jsem na mobilu neměl žádnou zprávu od ní.
„Tak já už jsem hotová." Přišla Am do obýváku. Já se na ní otočil, protože jsem si zrovna napouštěl vodu do skleničky, a usmál se. Měla na sobě černé džíny a velký béžový svetr. Slušelo jí to.
„Já už taky, tak můžem jít." Řekl jsem, ona přikývla, já odložil skleničku a mohli jsme už doopravdy vyrazit.
×××
„Čau." Řekl Dave a hned po něm to zopakovala i Laura, kterou Dave držel za ruku. Ti dva spolu chodí už pár týdnů.
„Čau." Pozdravil jsem je taky a zrovna k nám přišel i Mark s Amy, se kterými jsme se taky pozdravili.
Am byla se mnou, protože jsme právě přijeli.„Slyšel jsem, že jste se s Katie rozešli." Začal rozhovor o rozchodu Mark.
„Jo.. to jsi slyšel dobře." Řekl jsem já, protože jsem se o tom nechtěl bavit.
„Kde je vůbec Katie?" Zeptal jsem se směrem k Amy.
„Nevím, ještě jsem ji neviděla." Odpověděla mi s trochou starostí v očích.
„Docela ji ten rozchod vzal." Dodala ještě a já přikývl. Nevěděl jsem, co na to říct.
„Tak jdem, ať nepřijdeme pozdě." Řekla Laura, a tak jsme se všichni vydali do té velké budovy.
První hodinu ani s Katie nemám, takže jsem nevěděl, jestli vůbec ve škole je.
×××
„Ahoj, Nathane. Můžeme si promluvit?" Řekla najednou Katie, která se objevila za mými zády. Zrovna byla přestávka a já stál na chodbě u skříněk. Trochu jsem znervózněl.
„Jo, jasně." Řekl jsem a jemně se usmál, i když to možná nebylo na místě. Ona se beze slova někam rozešla, tak jsem šel za ní. Došli jsme na místo, kde moc lidí nebylo. Skoro nikdo.
„Tak, o čem jsi chtěla mluvit?" Zeptal jsem se, aby se rozmluvila, protože nejspíš nevěděla, jak začít.
„O včerejšku." Začala a já protočil očima. Sice jsem věděl, že o tom bude chtít mluvit, ale doufal jsem, že ne.
„Vím, že jsi měl včera jen slabou chvilku, a tak jsi to řekl a já ti to odpouštím. Chápu to, nejspíš toho je na tebe poslední dobou moc, a tak jsi nepřemýšlel nad tím, co říkáš. Chápu to a odpouštím ti." Pokračovala a já se nestačil divit. Tohle jsem fakt nečekal. Nečekal jsem, že to nepochopí.
„Co?" Řekl jsem nechápavě.
„No jo. Pořád tě miluju a vím, že i ty mě." Řekla s úsměvem a přiblížila se blíží ke mně.
„Ne, Katie. Špatně jsi to pochopila." Začal jsem a jemně ji dal od sebe dál.
„Už s tebou nechci být. Všechno, co jsem včera řekl, pořád platí." Dodal jsem a viděl, jak je zase zmatená.
„A-le j-já.. nechápu to." Řekla nechápavě a zamračeně se na mě dívala.
„Prostě je konec, Katie. Už tě nemiluju." Řekl jsem narovinu. Musel jsem to říct takhle, aby to konečně pochopila. Její nechápavý výraz se měnil v naštvaný.
„Takže ty radši budeš s tou krávou?!" Křikla už naštvaně a já se nad tím musel ironicky uchechtnout.
„Není to kráva a ty by jsi si to měla srovnat v hlavě. Prostě nám to nevyšlo." Řekl jsem klidně a ledabyle myknul rameny.
„Toho budeš litovat, Nathane." Slyšel jsem ještě před tím, než jsem byl od ní už úplně pryč.
×××
Jak se máte poslední dobou? A co říkáte na část?😃
x moon x

ČTEŠ
Nathan Williams
RomantiekDva cizí lidé, kteří o sobě nic neví, se o sebe začnou zajímat. Ona má nevlastního otce, který ji psychicky i fyzicky týrá a matku, kterou to nezajímá. Bojí se lidí a nechce si k sobě nikoho pustit. Pustí si k sobě jeho? Dokáže jí pomoc a ukázat, co...