The heart gets no sleep

Alternativa k vězeňskému světu 11

Třásla jsem se, že ještě chvíli potom, co mě pustil. Musím se naučit odcházet rychleji, jestli to tak bude dál. Ale rychlý sex těsně před odchodem si nechám líbit. I přesto, že jsem se snažila, nedokázala jsem najít všechny kusy mého oblečení, a tak jsem odcházela v jeho tričku, které měl předtím na sobě. Líbilo se mi, že vonělo po něm.

Gabi seděla na posteli s nohama v tureckém sedu a kreslila do skicáku před sebou. Musela jsem se smát, když jsem viděla, že má i na obličeji šmouhy od uhlu.

„Ahoj. Co to kreslíš?" ptala jsem se zvědavě a postavila před ní obrovský kýbl popcornu, který jsem našla v obchodě.

„Páni, kdes to sehnala?" vyvalila překvapeně oči.

„V obchodě. Chtělas ho hodně."

„To jo, ale tohle je pro všechny."

„Já vím. Tak jsem to myslela. Přivezla jsem projektor a spousty filmů. Myslela jsem si, že byste to mohli ocenit."

„Jé, to je super nápad, Am. Už známe tady všechny filmy nazpaměť."

„Tak pojď. Jdeme do kina." Odpověděla jsem se smíchem a vytáhla ji z postele. Ve společenské místnosti už to žilo, děti se s mističkami popcornu usazovaly všude, kde to šlo. Sestřičky se ujaly toho, aby připravily počítač a projektor.

„Jak jsi to dokázala?" ptala se udiveně Maia.

„Víš, že pro mě není nic nemožné."

„To ano, ale tohle je hodně. Díky."

„Není za co. Tohle je přesně to s čím moje nadace pomáhá. Podívej, jakou mají radost. Myslím, že nějakou chvíli jim ty filmy vystačí a já potom zase seženu další. Stačí říct."

„Díky."

Usmála jsem se na ni, než jsem se vrátila k sestře. Sedla jsem si k ní do sedacího pytle a opřela si hlavu o její kolena. Sledovala jsem obraz před sebou, ale vůbec jsem nedokázala ten film vnímat. Bože, jsem příšerně unavená. Ta noc beze spánku se na mě podepsala mnohem víc, než mi přišlo, když jsem se probudila.

„Am, ty máš cucflek?!" vyhrkla překvapeně Gabi, když mi spadly vlasy z ramen.

„Cože?! Ne, nemám. To je jen otlačené." Vyhrkla jsem a stahovala si vlasy zpět na krk.

„To teda není! Máš jich tam víc než dost!" dobírala si mě, když viděla, jak jsem znervózněla.

„S kým jsi byla?"

„S nikým."

„A ten nikdo si tě takhle označkoval?"

„Koukej na film."

„Je ten nikdo aspoň hezký?"

„Ano."

„Jak moc? Ke komu bys ho přirovnala?"

„Já nevím."

„Ke komu?"

„Asi k nějakému hollywoodskému herci."

„Až takhle jo?"

„Jo. Můžeme se už dívat na film?"

„Ne. Chci ho vidět."

„Nemám žádnou jeho fotku."

„Tak ji udělej." Odpověděla umíněně, než se její pozornost otočila zase k filmu. To se ti snadno řekne. Pomyslela jsem si. Bylo mi jasné, že by se Tom příliš netvářil na to, kdybych na něj vytáhla foťák. Přišlo mi to i dost divné. Nevěděla jsem, jak to vlastně mezi námi je, jestli tam je něco víc než jen sex.