The heart gets no sleep

86. Kapitola - Nevyhnutelný

Druhý den ráno nás Mailee probudila tím, že skočila mezi nás do postele. Její smích nakonec probudil nejen nás, ale i Eleri, která své nespokojení dávala hlasitě najevo. Pořád mi přišlo neskutečné, že jsou s námi už naše dcerky obě. A teď na tu chvíli, jsem doufala, že potom všem, máme ještě šanci na to, abychom v rámci možností byli normální rodina.

Dojatě jsem sledovala, když Loki pokládal Mailee Eleri do náruče. Cítila jsem, jak mi po tváři tečou slzy a pro jednou to byly ty dobré slzy. Šťastné slzy. Ale ani v tuhle chvíli jsem nedokázala přestat myslet na taťku. Kéž by to mezi námi bylo jinak. Kéž bych věděla, kde je. Přála bych si, aby tady teď byl, aby pochopil, proč jsem to udělala. Aby viděl, jaký Loki dokáže ve skutečnosti být. Aby poznal svou druhou vnučku. I kdybych dostala možnost se rozhodnout jinak, neudělala bych to. Prošli jsme si jako otec s dcerou, už tolika věcmi. Nedokázala jsem pochopit, proč zrovna teď, proč moje těhotenství mezi nás vrazilo tak obrovský klín. Nebo to byla dlouhodobější záležitost a tohle byla poslední kapka? Zhluboka jsem se nadechla a na chvíli zavřela oči. Potřebovala jsem se uklidnit. Nechtěla jsem, aby mě Mailee viděla znovu brečet. Nejen proto, že mi bylo jasné, že by to ve své dětské nevinnosti zase vyčetla Lokimu, ale i proto, že mi přišlo, že posledních pár měsíců jsem brečela skoro pořád. Ve skrytu duše jsem si přála, abych byla skutečně ta silná, nezávislá a neohrožená žena, kterou jsem předstírala, že jsem a kterou bych měla být pro své dcery, a nakonec i pro mého muže.

„Am?" ozvalo se za mnou, až jsem s sebou polekaně škubla.

„Tati?"

„Kde ses tu vzala? Nemáš tady být." Řekl naštvaně, ale i tak se mě pokusil chytit za paži. Očividně jsme byli oba překvapení, když nechytil nic. Jen rozvířil vzduch.

„Víš, že tady skutečně nejsem. Ani ty tu nemáš být. Proč jsi to udělal? Tohle bylo šílené i na tebe."

„Snažím se vyrovnat se svou noční můrou, kterou způsobil tvůj manžel. Snažím se vás všechny zachránit."

„Thanos je tvoje noční můra?" zarazila jsem se překvapeně.

„Ano. Od té doby, co tvůj manžel zaútočil na New York. Am, kdyby, poslouchej, já..."

„Já vím, tati, taky mě to mrzí."

„Je mi líto, jak jsem reagoval. Potřebovalas mě a já tě odehnal. Ale kam jsi zmizela? Úplně ses vypařila."

„Našla jsem aspoň na chvíli bezpečné místo pro nás všechny."

„Na chvíli? Jak to?"

„Stephen s kamenem času, nebyl jediný, pro koho si Thanos na Zemi přišel. Chce i Visionův kámen, který se teď snaží od něj oddělit, aby se ho pokusili zničit. A pak si nejspíš přijde i pro mě."

„Pro tebe? Proč?!"

„Vyprávěla jsem ti, jak se na chvíli mou součástí stala věc, nazývající se Éther. Je to taky jeden z kamenů nekonečna. Loki si myslí, že tu část, která ve mně pořád je, bude Thanos potřebovat, aby mohl všechny kameny kompletně ovládnout."

„A proč ho od tebe neoddělí, jako od Visiona?!"

„Nevím, nikoho to ani nenapadlo. Neberou Lokiho slova příliš vážně. Podle mě na to není dost času. Cítím, že přichází, tati, a je mnohem blíž, než si všichni myslí."

„Dokáže tě ochránit?"

„Myslím, že se o to pokusí a nejen Loki, ale už jsem se jednou přesvědčila, že podle nich je můj život nic v porovnání s celou planetou, vesmírem. Víš stejně jako já, že vším tím, co se stalo jsme směřovali sem. Ať už se teď má stát cokoliv, stane se to, bez ohledu na naši snahu."