The heart gets no sleep

28. Kapitola - Zaslíbená

„Vítej, princezno, čekal jsem na tebe tolik let."

„Kdo jste?" ptám se. Rozhlížím se ve tmě kolem sebe, abych našla zdroj toho hlasu.

„Ten, komu si určena. Komu patříš." Ozve se za mnou, ale když se otočím, nikdo tam není.

„Nepatřím nikomu! Kdo jsi?! Ukaž se!"

„Patříš mě. Byla si přede mnou skryta, ale oheň v tobě mě volá."

„Nikomu nepatřím."

„Patříš. Patříš mě. Tvoje matka mi tě slíbila."

„Znal jsi mou matku?"

„Znal? Nevděčná malá potvora. Utekla a schovala se na Midgardu, kde se rozhodla změnit tvůj osud. Myslela si, že lidská krev změní to, co se má stát. Že prolomí to, že mi tě slíbila za odměnu."

Vykřiknu, když se přede mnou najednou objeví obrovské ohnivé stvoření. Jediné, co na něm není tvořené ohněm, jsou veliké rohy, které má na hlavě. Sedí na plamenném trůnu a jeho pohled se upírá přímo na mě.

„Za odměnu? Já ti nerozumím."

„Nečekám, že pochopíš, princezno. Jsou věci, o kterých nevíš, Anyano. Pojď, zůstaň tu se mnou a já ti pomůžu pochopit všemu. Se mnou budeš nezničitelná. A já s tvou pomocí konečně zničím Asgard."

„Ne, to se nikdy nestane. Nikdy ti nebudu patřit. Nech mě jít!"

„Nedržím tě tady. Tvůj oheň tě sem vzal. Potřebuješ mě. Věčný plamen mi po právu náleží. Nedržím tě tu. Přijdeš za mnou sama, už velmi brzy."

„Kdo jsi?!"

„Ten, kdo ti může jako jediný pomoci. Ne, ten slizký had, kterého miluješ, ne královna a ani Všeotec, ale jen já."

„Amoro!" vykřikne někdo. Trhnu s sebou a podívám se směrem, odkud se ozve její hlas.

„Mami?" Aspoň si myslím, že je to ona.

„Co tady děláš?"

„Musím tě chránit. Je to můj dluh, ne tvůj. Musíš mě poslouchat, Am. Musíš svůj osud změnit. Přijmi svou magii, přestaň se bát. Nech ji, aby se stala tvou součástí."

„Ale proč? Proč si mě jemu slíbila?"

„Odpusť mi, jestli můžeš. Stalo se to tak dávno. Utíkala jsem před zkázou, před mým vlastním osudem a potřebovala pomoci. Chtěl, abych mu slíbila, že mu dám to, co nečekám, že na Zemi najdu. Byla jsem hloupá. Netušila jsem, že on ví o mém osudu víc než já. Byla to chyba, kterou můžeš napravit."

„Jasně. To pro mě není žádná novinka. Kdo jsi skutečně byla?"

„Nikdo důležitý, Am, prosím, věř mi. Tvoje magie je dar. Dar, který se nedostává každému. Nauč se mít magii ráda. Jinak míříš ke konci."

„Ke konci čeho? Mami, děsíš mě."

„Ke konci všeho. Pokud se mu skutečně dostaneš do rukou, bude to znamenat konec. Pro všechno, co miluješ a co ještě můžeš mít."

„Mami, proč to říkáš? Já tomu nerozumím."

„Není nutné, abys to pochopila. Přijmi svou magii, Amoro!" zakřičí, než se postaví mezi mě a ohnivého démona. A když mi přitiskne ruku na čelo, prudce otevřu oči.