The heart gets no sleep

20. Kapitola - Oheň a led

Probudím se zimou. Sleduji, jak je mé tělo pokryté ledovou krustou. Vykřiknu.

„Šš, hned to bude." Zašeptá vedle mě Loki a já vykřiknu znovu, když se otočím za jeho hlasem a místo Lokiho, tak jak jsem zvyklá, uvidím modrého „šmoulu" s červenýma očima.

„Ty jsi šmoula?" vydechnu překvapeně a on se na mě zmateně podívá.

„Co?" ptá se, ale to už zase vypadá tak, jak jsem zvyklá.

„Jsi v pořádku?"

„Viking..." zašeptám úzkostně, když si uvědomím, co se dělo předtím, než jsem odpadla.

„Nic mu není. Jeho nápad hodit tě do jezera sice nebyl nejúžasnější, ale zafungovalo to. Zachránil tak těm nadutcům život."

„Jak jsem se sem dostala?"

„Thor tě přinesl, potom, co tě v bezvědomí vylovil. Měla jsi vysokou horečku, proto jsem..."

„Co je s mojí magií? Necítím jí?" skočím mu hystericky do řeči.

„Nic, i tvoje magie má svou hranici, přesně jak jsem ti říkal už předtím. Tvoje záchvaty jsou čím dál horší, je logické, že to stojí i více sil. Musíš odpočívat. Tvoje magie se zase obnoví."

„Musím se vrátit pro Půlnoc."

„Uklidni se. Sám se vrátil do stáje a je o něj postaráno. Spi, maličká, k mému koni se můžeš vrátit zase zítra." Zasměje se, než mě přinutí, abych si zpátky lehla. Lehce mě políbí na čelo a jeho rty jsou pro jednou horké.

„Zůstaň..." zašeptám ospale a natáhnu po něm ruku.

„Neměl jsem to dovolit. Neměl, byla to moje neomluvitelná hloupost. Proč jsem to dovolil? Byl jsem takový zbabělec, Pepper?" svěsí hlavu mocný miliardář. Ramena se mu nepatrně zatřesou, než mu oslovená položí ruku na rameno.

„Nemohls nic udělat jinak. Zabránil si tomu, aby ji odvedli hned potom, co se probudila. Udělal jsi vše, co jsi mohl udělat, Tony."

„Třeba mohl udělat něco víc Ironman. Nechal jsem je, aby mé jediné dítě skoro umučili k smrti. Nakonec jsem dovolil Thorovi, aby ji odnesl pryč. Co když už ji nikdy neuvidím? Chtěl jsem jí toho tolik říct."

„Uvidíš. Amora není jedna z těch, co by se už nikdy neukázali. Ne, je to tvoje dcera, ještě o ní uslyšíme a uvidíme ji. Jsem si jistá, že nejsi jediný, kdo by jí chtěl říct spoustu věcí. Vrátí se, Tony, jen jí musíš dát čas."

„Tati?" zašeptám překvapeně. To slovo, které jsem jako dítě nikdy nepoužila mi sklouzne ze rtů jako výdech a nedělám si iluze, že by mě oslovený slyšel, ale on prudce zvedne hlavu a podívá se na místo, kde stojím.

„Amoro?!" vykřikne překvapeně a rozběhne se ke mně. Šokuje mě, když místo toho, aby jen prohrábl vzduch, si mě přitáhne do náruče a já na tváři ucítím kov z jeho reaktoru v hrudi. Zaváhám, než mu objetí oplatím.

„Jak ses sem dostala? Neměla bys tady být." Kouká na mě vyčítavě, ale i přesto, v jeho hlase slyším něco jiného.

„Nejsem si jistá, ale myslím, že tady skutečně nejsem. Musí to být sen."

„Není, Am." Řekne vedle mě měkce Pepper, než mě váhavě taky obejme."

„Kde ses tu vzala? Myslel jsem, že tě Thor vzal na Asgard."

„Vzal a myslím, že tam skutečně jsem. Stýská se mi." Dodám potichu a se slzami v očích se mu schovám do náručí. Trvá mu jen chvíli, než zareaguje a schová mě ve svém objetí.