Our Kingdom //JiKook

51 Šatičky pro panenku

,,Jungkookie?" Špitnul Jimin. Klečel u nohou jeho muže s hlavou položenou na jeho koleni. Rukou hladil své bříško a poslouchal každý úder do klávesnice, který dělal Jungkook. Pracoval na nějakém novém projektu, který se rozhodl začít společně s Yoongim a Hoseokem. Bylo to překvapení pro jejich drahé páry. To ale Jimin nemusel vědět.

Jungkook se po dopsání věty pozastavil. ,,Copak? Je ti zle? Bolí tě záda? Máš na někdo chu-"

,,Ne, ne! Ah, drahý" zarazil ho  se smíchem Jimin. Jungkook byl kolem Jimina víc a víc ve střehu. Snažil se s ním trávit maximum času a vždy být připravený na cokoliv, co by si jeho pár jen přál. Podle Jimina to už lehce přeháněl, ale Tae mu řekl, že ho má nechat být. Že je jeho chování roztomilé.

,,Nic takového... pro tentokrát," uculil se na něj ze zpoda Jimin. Jungkook si oddechl a prsty mu lehce rozcuchal vlasy. Korunku měl položenou na stole vedle nich, protože mu poslední dobou působila nemalé migrény. ,,Co je to tedy?"

,,Jungkookie, povídal jsem si s Taehyungem. Pamatuješ ten den, kdy jsem si s ním postavil pelíšek? Bylo to někdy během minulého týdne," řekl Jimin a čekal na princovo kývnutí. Moc nevěděl, jak má téma  - co má už nějakou dobu na jazyku - začít probírat s jeho mužem. Jungkook samozřejmě kývl a bez toho, aniž by se vrátil k práci čekal, co z jeho Omegy vypadne. V jeho vůni cítil lehký neklid.

,,Mohl bych... mohl bych navštívit nějaký dětský domov? Udělat pro děti bez domova něco hezkého. Taemin mi poradit s šitím oblečků pro panenky malým holčičkám! Celé včerejší odpoledne jsme společně strávili u látek, nití a jehel. Podívej!" Odhodlal se Jimin. Jak jednou začal mluvit a všiml si klidného výrazu jeho Alfy ve tváři, nebál se cokoli říct.

Mladý princ si sáhl do kapsy jeho kalhot, kde měl schované ručně ušité šatičky pro panenku. Jejich látka byla bílá s červenýma kytičkama. Jimin ještě nikdy nic nepodobného nezkoušel a i když jeho práce nebyla nejlepší, byl na sebe bezpochyby pyšný. Taemin v tom byl ale zaručeně lepší. Dokázal za celou dobu vytvořit celou teplákovou soupravu, dokonce i s čepičkou.

,,Nejsou hezké? Myslím... je to můj první pokus, ale..." začervenal se, když si je od něj Jungkook vzal do své ruky a prohlédl si je. ,,Myslím, že by to dětem udělalo radost. A já se u toho zabavil!" Oči mu skoro až zářily.

,,Oh, má drahá Omego," zakýval hlavou Jeon a ušité šatičky si položil na stehno. Jeho notebook dal vedle sebe na pohovku. ,,Jsou nádherné, Jimin," pochválil ho a Jimin měl na chvilku tak neskutečnou radost. ,,Ale nejsem si jistý, jestli to pro tebe není přeci jen moc velké sousto, hm?"

Chimma úsměv opustil hodně rychle. Pokrčil rameny a zadíval se do svého klína. ,,Když- opravdu jsem se snažil. I když nejsou tak hezké, určitě se zlepším!" Naléhal. Slzy měl na krajíčku, ale nechtěl, aby to jeho Alfa viděla.

Jungkook si znovu nahlas povzdechl, rukama se natáhl pro jeho pár a vytáhl si ho na svůj klín. ,,Ne, ne, ne,"začal a jemně u toho hladil jeho bříško, které oba laskali jako nějaký pohled. ,,Jsou krásné. Něco takového dokázat? To chce opravdu hodně trpělivosti. A šikovné prstíky. Chtěl jsem tím říct, že by ses teď měl více starat o sebe. Víš vůbec, kolik šatiček bys musel vyrobit?"

Jimin našpulil pusu. A zakýval hlavou, jako že ne. Možná to opravdu nepromyslel tolik, jak si prve myslel.

,,Nápad je to úžasný. Jsem rád, že moje Omega přemýšlí nad ostatními. Především nad dětmi. Ale opravdu, myslíš, že bys to všechno dokázal? Nemohl bych ti v tom pomoci."