Our Kingdom //JiKook

16 Užil sis, synu?

Byla skoro půlnoc a Jimin s Jungkookem seděli na lavičce v krásném parku uprostřed města. Jimin měl v ruce jeho slibovanou cukrovou vatu a vesele si z ní ukusoval. Jungkook zase z Omegy nemohl zpustit oči. Jako Alfa neměl moc rád sladké, takže celou porci musel mladší princ zvládnout sám.

Akorát dojídal poslední sousto a radostně si pomlaskal. ,,Ah~ nic víc se do mě nevejde!" Poplácal si jeho nacpané břicho a opřel se o opěradlo lavičky.

,,Ty jsi chtěl vatu, říkal jsem ti, že je velká!" Zasmál se Jungkook, natáhl k Jiminovi prst a setřel mu z úst malý kousek vaty, který mu zůstal v koutku. Sám si ho potom strčil do pusy a prst s vatou olízl. ,,Bleh, jak něco tak sladkého může někdo jíst?" Zašklebil se.

,,Nechtěj mě urazit," srazil Jimin obočí k sobě, ,,kdyby na té špejli byl napíchnutý kus masa, tvářil by ses jinak," protočil očima pak se sám jemně zasmál. Jen... pak se zadíval na prince před ním a ani jeden z nich neříkal.

,,Nepůjdeme... se podívat k jezeru?" Zetal se po chvilce Jungkook, odhrnul Jiminovi pramen vlasů z obličeje a jemně mu políbil čelo.

,,Je tu jezero?" Nadskočil Jimin.

,,Hned kousek od nás," uculil se na něj Kook. Sám se potom postavil, vzal Omegu za ruku a propletl si s ní prsty. ,,Tudy," pokračoval a odváděl tak Omegu dál parkem.

Kolem osvícených cest byli postavené zdobené lampy a i přes to, že byla noc, byla vidět krásně zdobená zahrada parku. Hromada květin zdobila cestu po obou stranách a jejich vůně se míchala s vlhkem, které bylo do vody - od jezera už jen kousíček od nic.

Jimin s Jungkookem zatočili za vysoké keře a jezero se jim tak konečně ukázalo v celé své parádě. Kolem dokola byly ve vodě vysázené růžové lotusy, lavičky byli stejně jako ve zbytku parku posázené kolem dokola jezera a v jeho vodě se odrážela světla z okolních mrakodrapů.

Nebyli tam jediný. Na stejném místě bylo spoustu jiných, zamilovaných páru, kteří si užívali společné chvilky. Popravdě, Jimin se na chvilku přistihl u toho, jak jim závidí. Taky chtěl někoho, koho by mohl milovat a nemít starost o to, co si budou myslet jeho rodiče. Mít někdy čas jen pro sebe, dělat si co chce... jenže byl jako Omega zavřeny na zámku, celé dny měl kolem sebe ochranku a dělat si něco jako "kamarády" bylo jenom pro normaní lidi.

Jimin byl tak šťastný, že má svého milovaného bratra. A dnes byl šťastný, protože si možná sehnal kamaráda. Nebo spíš kamarád si sehnal jeho...

Taeminovo číslo měl na papírku schované v kapse u svých kalhot a často ho kontroloval, aby ho nevytratil. Byl rád, že mu Alfa dovolila s ním mít chvilku řec.

,,Posadíme se?" Zeptal se Jungkook. Jimin samozřejmě kývl.

,,Není tu místo," Zabrblal si Jungkook pro sebe. ,,Půjdeme si sednout k vodě?"

,,Nebude nám zima?" Zamrkal Jimin. Alfy lépe snášely chlad.

,,Neboj. Jsem tu s tebou, hm?" Mrknul na něj, bez varování Jimina vyzvedl do vzduchu a držel ho tak pevně v náručí. Jimin se rukama rychle chytnul Jeonova krku, aby nespadl a tiše se zasmál, aby na sebe neupoutával zbytečnou pozornost. Líbilo se mu, jak se o něj Jungkook stará-