Our Kingdom //JiKook

26 Moje dokonalá Omega

Jungkook vedl Jimina, podle něj, snad nekončící chodbou do jejich nového, společného pokoje, kde spolu budu žít. Onen pokoj byl Královnou Jeon prve samozřejmě připravený pro prince Taehynuga a původně nesl jeho oblíbenou, zelenou barvu. Tae ho naštěstí stihl za pomoci Yoongiho upravit tak, aby páru seděl lépe - ale to na potom.

Cestou se Alfě a stydlivé Omeze uklonilo několik služebníků, všude kolem byly stěny vyzdobené krásnými liniemi- jako jeden ze znaků království Park pro připomenutí, že Jimin bude stále jedním kouskem součástí jeho, už bývalé, země a prostor voněl po Omegu neskutečně sladce. Jen ne tolik, co pro Jungkooka.

Ten se musel pevně držet, aby svého manžela nepřirazil ke stěně a nedonutil ho pod ním fňukat. Jimin a jeho říje se brodila ven, což způsobovalo pro Jeona šíleně těžkou chvilku. Jimin mu voňel snad jak samotné nebe.

Jungkook si svou Omegu držel blízko u těla, jednou rukou ho stále objímal kolem jeho dokonale úzkého pasu a druhou do pevně držel za tu jeho. Hrdě si ho vedl k sobě do sídla a snažil se vypadat co nejvíce zdatně. Každým gestem musel ukazovat, že je pro Jimina ten pravý, že ho ochrání a postará se o něj za každé situace.

Jimin půvabně šel vedle své Alfy, kroky ladné jako vánek. Na tváři měl neustále něžný úsměv a jeho tváře byly krásně růžové. Jeho tělo reagovalo na silné feromony jeho Alfy a musel si dávat pozor, aby se mu jen tak nepodlomila kolena. Jeho Alfa pro něj byla dokonalá. Cítil se s ní tak v bezpečí a příjemně. Všechno zapadalo jako kousky skládanky do sebe.

Jimin se o Jeona jemně opíral a nesnažil se nijak odporovat jeho silnému sevření. Chim mohl cítit nedočkavost a napětí ve vzduchu, což ho ještě více vzrušilo. Jeho dominantní aura obalila Jimina a donutila jeho Omegu silně kňučet. Ještě chvilinku.

A konečně. Pár se zastavil u krásných, liliemi zdobených dveří. Dokonce Jimin nasál vůni těch stejných květin, jako jsou v zahrádce uprostřed sídla. Opravdu museli mít uklidňující účinky, protože z něj jeho nervozita opadla skoro úplně.

Jungkook jen na minutku pustil Jimin a letmo ho políbil na čelo. Vzal za zlatou kliku a dveře otevřel. Znovu potom natáhl svou svalnatou ruku směrem k jeho Omeze, ta ji přijala a Jungkook ho tak zavedl dovnitř, mezi zdi jejich hnízdečka lásky.

S hlasitým cvaknutím se dveře zavřeli. Jejich pokoj byl nádherný. Lasné, bílé závěsy zahalovaly obrovská okna, dolní patro jejich pokoje mělo velkou, koženou pohovku přímo ve výklenku okna, což Jimin okamžitě shledal jako perfektní místo pro jeho pelíšek. Decentní dekorace skvěle ladily k Jiminově stylu. Alfy snad pokaždé nechali jejich páry vybírat dekorace a nábytek... přeci jen, ženám v domácnosti se neodmítá. I když tohle byla z velké části tajná práce jeho bratra.

Ovšem že v pokoji nechyběli věci jako konzole, televize... co by si víc Alfa mohla ve svém věku přát. Ani obrovská koupelna, která na okoj navazovala a společný šatník.

Jimin si pokoj v klidu prohlédl. Jeho oči zkoumaly jeho každý kousíček.

,,Líbí?" Uslyšel Jimin Jungkooka, když ho ze zadu objal a položil si bradu na jeho odhalené rameno. Jimin si jeho ruce položil na ty Kooka, vahou se o něj přel a usmál se. ,,Je to krásné."

,,Ne tak, jako ty," odpověděl mu na to Jungkook. Klišé, jistě. I Jimin se musel nad jeho komplimentem tiše zahyhňat. Jeho Alfa dokázala být i rozkošná.