11 Omegy v zahradě

2K 163 7
                                    

Oběd skončil.

Díky bohu.

To by to, co si snad všichni v tak napjaté atmosféře mysleli. Jenže to nebylo tak růžové, jak si mohli myslet...

,,Taehyung, drahý." Přišla k němu jeho matka a urovnala mu jeho bílou, puntíkatou košili. ,,Nepozveš Jungkooka na procházku? Určitě si toho máte toli co říct." Usmála se, kousek od Taeho popošla a otočila si na prince Jungkooka. ,,Nemyslíš? Není to skvělí nápad?"

Jungkook si odkašlal a kývnul. Nemohl jen tak odmítnout svého... budoucího manžela. ,,Jistě, vaše-" ,,Judit. Říkej mi jen Judit. Vždyť brzy budeme rodina!" Usmála se znovu, potom došla ke svému muži a vzala ho za paži. ,,Můžeme dráha?" Kývla. ,,Rodina Jeon s námi chce něco probrat. Jdeme se k nim přidat. Jimin, už žádné problémy!" Řekl, podíval se na něj docela přísně, až z něj malá Omega měla mráz na zádech.

Taehyung akorát čekal na to, než se dveře za jejich rodinami zavřou a jejich kroky budou tak daleko, dokud nebudou slyšet. Potom rychle šel za nechápajícím Jimine, vzal ho za zápěstí a přitáhl ho k Jeonovi. ,,Nejdeme na procházku?" Zeptal se a myslel tím všechny. I Yoongiho a Hobiho.

,,TaeTae! Měl bys-" začal plašit, protože se tak blízko k Jeonovi přibližovat po jeho malém úletu ještě nechtěl. ,,Určitě!" Řekl Jungkook, tentokrát i on se usmíval. A samozřejmě, na Jimina.

Hobi přišel blíž, s Yoongim se držel za ruce a jeho druhou chytil Taeho. Uculil se a Omega zrůžověla. ,,Takže všichni?" Řekl. Jungkookovi se líbilo kam tím míří. Sám proto vzal svoji Omegu něžně za ruku a políbil její hřbet. Přeci jen, jsou na zámku a stále mají - možná někdy lehce zastaralé - mravy, které jsou pro ně stejné jako pusa na tvář pro přivítanou.

Jimin panikařit. Co to jako Taehyung zase vymyslel? Jeho bratr nebyl tak stydlivý, jako on a neměl proto s jeho Aflama takové problémy. Jenže teď, když ho Jungkook drží za ruku... má co dělat aby se štěstím nezbláznit. Zároveň ho ale tíži to, že i kdyby se do něj zamiloval sebevíc, jeho rodina a rodina Jeon to stejně nedovolí...

,,Na co ještě čekáme? Někdo nás tady pozval na procházku. Jak moderní." Začal se smát Yoongi a Tae našpulil pusu. ,,Pardon? Byla to má matka!" Bránil se, ale tím si akorát vydělal další smích od jeho Alfy.

Tae se podíval za sebe přes rameno. Jimin stál vedle prince jako socha. Tae se mentálně praštil rukou do čala a protočil oči. Je tohle vůbec možný? Jednou ho sám svádí a teď se na něj pomalu ani nepodívá... pomyslel si.

,,Chim." Oslovil ho. ,,nemáš náhodou společnost?" Poškádlil ho.

Jimin vyvalil oči a opatrně se podíval nad sebe. Ten nádherný muž je mu znovu tak blízko!

,,Nepůjdeme? Naši maj určitě práci... ah! Nepůjdeme do zahrad? Omegy prý miluji zahrady a květiny." Zeptal se Yoongi a podíval se na Taehyunga, který se držel pevně za ruku s jeho přítelem. Trochu mu. Vadilo, že taky nemá jeho pozornost, takže se Hobiho pustil, oba je obešel, zastavil se druhé, volné straně Taeho a vzal ho za jeho volnou ruku.

Hobi se na svou lásku uculil. ,,Směr zahrada!" A pomalu vycházeli ven z jídelního sálu.

Jen Jimin a Jungkook zatím stáli na místě. I když se je chystali následovat a Jimin opravdu chtěl vidět jejich zahradu, Alfa vedle něj se nehýbala. Proto čekal.

,,Jsi... teda... sluší ti to." Řekl najednou a Jimin sebou škubnul. Zamrkal očima a pomalou se podíval nad sebe. Jungkook se díval přímo do jeho očí-

,,Děkuji." Dostal ze sebe překvapivě hladce Jimin. Jungkook se tiše zasmál. ,,To tě princ Taehyung připravil... pro mě?" Zeptal se, i když už odpověď věděl.

,,Nejsi na tom náhodou ty stejně?" Zabrblal si pod nos Jimin a zhoupl d vzduchu s jejich propletenýma rukama, jako by to pro ně bylo něco úplně normálního.

,,Možná by... jsem je měli-" Začal Jimin, ale jeho bratr je stihl vyrušit. ,,Chim! Kde jste vy dva?!" Zavolal na ně z chodby, jako by to udělal naschvál.

,,Jdeme?" Zasmál se proto Jungkook a potom společně s rukou v ruce odešli za nima, směrem do jejich zahrad.

——————————

,,Chim! Tyhle u nás doma nemáme!" Řekl nadšeně Tae, když si klekl k jedněm z několika květů. Pro Omegy byla příroda mnohem větší zábava, než hraní her nebo sezení u telefonu. Byl to jejich instinkt.

,,TaeTae! Vidíš ty fialové?!" Zavolal na něj z jiného koutu zahrady Jimin a tak to už bylo nějakou chvíli.

Zatímco všechny tři Alfy seděli na jedné z nekolika houpacích křesel, které zdobily zahradu a očima pečlivě hlídali své Omegy.

,,To už nikdy nebude moct hrát xbox?" Pronesl najednou Hobi. Yoongi zabručel. ,,S omegama je hodně práce... ale co můžeme dělat? Podívej na něj~"

,,Říkám vám, Omega neomega, celé hodiny tady nevydržím." Zasmál se Jungkook, když si prohlížel Jimina, jak z fialových a žlutých květu tvoří korunku do vlasů.

Když ji měl hotovou, Taehyng mu něco pošeptal do ucha a Jimin se začervenal. Co to zase dělají? Proletělo mu hlavou.

Jimin se na něj po chvilce podíval, potom zpět na jeho korunku. Nakonec se s pobídnutím Taeho zvednul a stydlivě došel až k princi. Natáhl k němu ruce a ukázal mu jeho korunku z květin. Tohle bylo pro Omegy něco jako znamení víry v Alfu, kterou mají rádi, takže když mu ji Jimin ukázal, nejen Jungkook z toho zčervenal. Ani Hobi a Yoongim nedokázali unést něco tak roztomilého. Naštěstí Tae je nenechal dlouho čekat a donesl jim jejich vlastní, modro bílé.

Jejich Alfy se mohli zbláznit.

Jungkook kývl hlavou, jako znamení toho, že mu ji může položit na hlavu a když tak udělal, dál nečekal a posadil si Jimina na svůj klín. Úplně ignoroval přítomnost dalších tří lidí kolem a zabořil si jeho hlavu do Jiminova krku.

Jimin voněl jako lesní jahody... hodně sladce a příjemně. Jeho Alfa byla už teď schopná udělal pro Omegu na jeho klíně cokoliv.

Jiminovi šaty splývali s jemným větříkem s jejich oblečením a objímaly tak Alfy nohy. Jimin vypadal v jeho očích úžasně... až dostal, možná vážně špatný, nápad. Ale potřeboval si k němu najít cestu.

,,Jimin?" Začal a podíval se mu do očí. Mluvil tiše, aby ho nikoho jiný neslyšel a i když měly Alfy dokonalý sluch, Hobi a Yoong byli udělaní do Taeho, takže se nemusel bát toho, že ho budou vnímat.

,,Jdema na rande?" Vypadlo z něj jako z nějakého školáka. Možná to uspěchal... ale nelitoval toho, že se zeptal.

,,Alfa?" Oh bože. Zeptal se Jimin a Jungkook z jeho oslovení malém sežral Omegu na místě.

,,Víš... tady... um... v zámku nás někdo může snadno chytit. Proto-" chvilku ještě přemýšlel, jesli je to dobrý nápad, ale on vlastně nemá co ztratit.

,,Půjdeme ven. Počkej na mě dnes v noci ve tvém pokoji. Přijdu pro tebe~" Zavněl. Jimin byl v ráji!

,,A-Ano!" Odpověděl mu okamžitě, jako kdyby na něj Jungkook požíval jeho hlas Alfy.

,,Tae půjde s ná-"

,,Ne." Zastavil ho hned Jungkook.

,,Půjdeme sami. Nikomu o tom ani slovo."

Our Kingdom //JiKookKde žijí příběhy. Začni objevovat