Nevzdám se bez boje! [Lev x Yaku] ✔️

19.

Ahoj!!

Šel jsem pomoc sestře zbavit se jejího nového nápadníka. Poté mi zavibroval mobil a mě bylo jasné, že mi píše Yaku. "Přijď ke mně na pokoj, je to urgentní." Ovšem jeho zprávě jsem nerozuměl. Co by mohlo být tak urgentního? Stalo se mu snad něco? Ne, jen to ne, hlavně nemysli na takové blbosti. Určitě je v pořádku. Uklidňoval jsem sám sebe a bežel, co nejrychleji dokážu. Doběhl jsem do jeho pokoje a už skoro nepopadal dech. Ovšem když jsem ho viděl sedět na posteli, jakj e zcela v pořádku, ulevilo se mi. Zavřel jsem za sebou dveře zapřel si ruce o kolena a pomalu se vydýchal. 

,,Děje se neco?" optal jsem se, když mi Lev tak nevkusně vtrhl do pokoje, jako by mělo jít o život. Jen nevím, jestli mě nebo jemu. Zvedl jsem se z postele a podal mu pití. 

Byl tak milý. Já stále ještě nepopadl dech. Vzal jsem si od něj lahev s vodou a přidušeně mu poděkoval. Napil jsem se a jako bych polkl obrovský kámen. Měl jsem ještě chvíli počkat. Ale aspoň to přestalo. Na té troše bolesti nezáleží, hlavně že je Yaku v pohodě. 

,,Leve, už mi řekneš, co se stalo?" optal jsem se znovu, jelikož určitě už dávno zapomněl, že jsem se ho na něco ptal. 

,,Nic se nestalo, jak vidím, ale psal si, že je to urgentní...tak jsem se bál, že se ti něco stalo a bežel až z pláže sem." 

Awwww...to je tak sladký. Jeho prostě musíš milovat taky. Koukni, co je schopný udělat, když mu napíšeš, že je to urgentní. Už chápeš, že on k tobě také něco cítí? 
,,Promiň. Kdybych věděl, že kvůli tomu poběžíš, trochu víc bych to upřesnil." řekl jsem a usmál se na něj. Cítil jsem se krapet provinile. 

,,A co je tedy urgentní?" 

,,Dnes večer se mnou musíš na večeři..." 

,,Co? Zveš mě na rande?" řekl jsem se smíchem a doufal, že to pochopí jako vtip. 

,,No vypadá to spíš, že to přeskočíme, matka se s tebou chce seznámit. Myslela si, že jsem si tě vymyslel, tak ji ukážeme, jak doopravdový jsi." 

,,Ach ano, ta tvá výmluva, že?" 

,,Přesně tak. Prosím hlavně se od ní nenech odradit. Většinou má moc otázek a ne všichni její výslech ustáli." 

,,Nemusíš se bát, budu se chovat vzorně a s představou, že jsem hodný a milý kluk se jistě nebude chtít dál vyptávat." 

,,No jak myslíš, já tě varoval." 

,,Věř mi, tvá matka si mě jistě zamiluje a když už ti mám prokázat tuto laskavost, nechceš se i dnes večer na něco kouknout?" 

,,No když budeš mít zájem i po večeři tak ano." řekl jsem a doufal, že bude mít zájem. 

-----------------------------------------------------------

Dobře. Jelikož mi Lev zakázal, abych ho vyzvedl, šel jsem s rodiči do restaurace, co byla jen kousek od hotelu. Bál jsem se, že nepřijde, avšak dorazil pět minut po nás. Jenže když dorazil, vůbec nevypadal tak jako předtím. Myslím, že ani způlky jsem v obleku nevypadal tak dobře jako on. Teď připomínal spíše sexy modela. Upoutal pozornost všech a tím všech myslím i mou matku, která z něj nespouštěla oči, dokud k ní nenatáhl ruku. Už ji k němu natahovala též, najednou ji zachytil v té své a políbil ji hřbet ruky. Matka ihned zrudla, což se u ní nevidí tak často.

,,Jsem Lev Haiba a Vy jste určitě Yakuovo úžasná matka, těší mě." řekl jsem. Poté jsem si potřásl rukou i s Yakuovo otcem. Jeho pevný stisk značil seběvědomí. 
,,I Vás rád poznávám." řekl jsem a usmál se. Poté jsem si sedl vedle Yakua. 

,,Tak si asi objednám, co vy na to?" řekl jsem, abych je dostal zpět do reality. Byli z něj víc mimo než já. Vzal jsem si do ruky jídelní lístek a začal v něm listovat.

,,V tom obleku ti to opravdu sluší." šeptl jsem. 

,,Neřekl bych, na mě se nekouká celá restaurace a rozhodně tím nedonutím matku mlčet. Nestačím zírat."

,,Já ti říkal, že mě bude milovat a to počkej, až se mě na něco zeptá." 

,,Takže tohle je tvůj balící způsob..."

,,Pokud se do mě kvůli tomu zamiluješ, tak ano." 

,,Co-co-že?"

,,To byl vtip, samozřejmě." řekl jsem a nevinně se usmál. Nebyl to vtip, jen jsem chtěl vidět, co to s ním udělá, když si tak dobře naběhl. 

Pokračování příště...

S láskou Vaše Tsukki <3