41.

415 115 17
                                    

Ahoj!!


A už zase jsem byl v tom stavu, kdy jsem ndokázal nad ničím přemýšlet. Byl jsem jako vygumovaný a v hlavě měl jen ty tři slova "protože tě miluji..." a pořád se opakovala. A já stále nedokázal reagovat. jen jsem tam stál a tupě na něj zíral. 

Několikrát jsem mu zamával před očima, ale on ani nemrkl. Nečekal jsem, že někomu vyznání lásky způsobí něco takového. Nedalo se to ani pořádně popsat, ale právě teď mi přišel jako robot, který dostal zásek z toho, že nerozuměl dané věci. 
,,Yaku, jsi v pořádku?" optal jsem se. Vážně jsem si o něj dělal starosti, neboť jeho reakce jsou nad moje chápání. 

Jeho další slova mě dostala z tranzu. Tak jo milujeme, což bylo vlastně vždy očividný, jen jsem si to nechtěl přiznat. Možná ho taky miluji, ne miluji ho, jen si to taky nechci přiznat a už vůbec to nechci přiznat jemu. Co jsem to zase provedl? 
,,Jsem v pořádku, jen jsi mě na malou chvilku zaskočil...nevím, co na to říct. Asi to cítím stejně...nejspíš..." řekl jsem a cítil, jak mi rudnou tváře. Proč jsem to vlastně řekl? 

,,Nejspíš? Co takhle to říct doslovně a ne jen "nejspíš" , jak mám chápat, co tím myslíš?" snažil jsem se ho popostrčit, abych slyšel to samé. nedával jsem to tolik najevo, ale uvnitř jsem byl ten nejšťastnější člověk na světě.

,,Myslím, že moc dobře víš, co jsem tím mohl myslet. A nemysli si, že spolu teď jako chodíme a budeš mě moc líbat, jak se ti zachce. Jestli to uděláš bez mého svolení, neručím za sebe a klidně můžeš schytat kopanec nebo něco podobného. Jo a tohle chci zpátky." řekl jsem rázně a ukázal na své rty. Dnes jsem zažil dost šílených věcí a pak jsem si řekl, proč neudělat ještě jednu šílenost. Stoupl jsem si na špičky. Chytil jsem jeho kravatu a díky ní si ho stáhl k sobě do polibku. Na chviličku jsem se odtáhl a zahleděl se do jeho očí, které teď zářily jako hvezdičky. Co na něm proboha vidím? Pomyslel jsem si. Přesto jsem jej znova políbil a polibek prodloužil.

,,A o tomhle nikomu...opravdu NIKOMU neříkej, jinak se uvidíme na tvém pohřbu." vysvětlil jsem mu situaci, ale byl jsem tak hrozně šťastný, až mě to štvalo. Jsem šílený. Nechápu, co na mě může vidět on. Dal jsem se do pohybu. 

WOW, křičela má hlava. Tenhle Yaku se mi taky líbí. Srdce mi tlouklo jako o závod a v těle jsem měl tolik adrenalinu, že bych byl schopný uběhnout maraton. Šel jsem za ním, aby mi nemohl utéct. 
,,Líbí se mi tenhle roztomile drsný Yaku, vypadáš při tom tak sexy." poškádlil jsem ho. 

,,Asi jsem se upsal ďáblu..."

,,Někdy ti ukážu, jaký ďábel se ve mně skrývá a poté si mě zamiluješ ještě víc, uvidíš." řekl jsem sebejistě. 

,,Neřekl jsem, že tě miluji a nevěř si tolik..." zasyčel jsem na něj. Už teď mě štve. 

,,Neměl bys mě provokovat." řekl jsem a chytil ho za ruku. Následně jsem si ho přetočil čelem k sobě a chtěl jej políbit, než jsem to stihl, zarazila mě jeho dlaň. 

,,Nech si zajít chuť. Dnes toho bylo víc než dost a znovu připomínám nemysli si, že si se mnou budeš dělat, co se ti zachce." 

,,Věř, že jednou o to budeš sám žadonit..." 

,,Vím, kam tím narážíš, ale jestli budeš dál takhle mluvit, tak k tomu nikdy nedojde!" 

,,Jenže když ty jsi tak chladný, že po tobě toužím, čím dál víc." 

,,Leve, dost! Nebo tě vážně začnu ignorovat." 

,,Fajn, už mlčím." 
Tomuhle říkám vztah roku. 

Pokračování příště...



Nevzdám se bez boje! [Lev x Yaku] ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat