Nevzdám se bez boje! [Lev x Yaku] ✔️

52.

Ahoj!!

Věnováno Lucik111 děkuji za všechny ty hlasy <3 

,,Yaku, co se ti na mě líbí?" optal jsem se jen pro zajímavost. Neboť když se mu líbí někdo, jako je Kuroo, proč se zahazuje se mnou? Na to jsem se ho ptát vážně nechtěl...

,,Leve, s takovýma otázkama jdi někam..." řekl jsem a protočil u toho oči. 

...ale on mě donutil. 
,,Ne vážně, co se ti na mě líbí? Já jen...když se ti líbí Kuroo, proč tu není on, ale já?" vyhrkl jsem. 

,,Jsi jak malý dítě! Říkal jsem, že stě jen provokuji, což znamená, že jsem si dělal srandu." řekl jsem podrážděně. Nechtěl jsem dopovídat na tyhle stupidní otázky. 

,,To nebyla odpověď, kterou bych chtěl slyšet...navíc si děláš srandu tak často, že nevím, jestli to tentokrát myslíš vážně." prohodil jsem uraženě a stočil pohled do strany. Proč je pro něj tak těžké mi odpovědět? 

,,Fajn, líbí se mi tvé oči a pohled, jakým se na mě díváš. Zbožňuji tvé rty a to, jak mě jimi líbáš. Miluji tvou jemnou kůži a také to, že v tvé přítomnsoti můžu být sám sebou. Navíc jen ty mě umíš očarovat pouhým polibkem tak, abych necítil žádné zábrany. Dokonce mám rád i tuhle tvou dětinskost a bez tvé otravnosti by ten vztah byl o ničem. Takže jestli se ptáš, proč jsi tu ty a ne Kuroo, je to kvůli tomu že tě především hrozně miluji." vyhrkl jsem rychlostí blesku, jak mě zase naštval. 

,,Tys to vážně řekl? Vážně jsi řekl, že mě miluješ? Nezdálo se mi to jenom? Musím se štípnout." plácal jsem všechny své myšlenky naráz. Štípl jsem se, nesnil jsem, takže to vážně řekl, vážně mě miluje. Pořád jsem z toho byl vykolejený. 

,,Přesně o tomhle mluvím." řekl jsem se smíchem a políbil jej na čelo. Hleděl na mě těmi svými kukadly, jako by se měl snad každou chvíli rozbrečet. Musel jsem uznat, že tohle bylo opravdu roztomilé a tak nějak mě to hřálo u srdce. 
,,Možná by ses mohl převléknout a poté bychom spolu vybrali nějaký te film, pokud sis teda něco nerozmyslel." zkusil jsem to, i když jeho výraz mluvil za vše.

,,Taky tě miluji, ale musím tě zklamat. Nechci nic uspěchat, což jsi říkal i ty. Vím, že kdybychom pokračovali, nejspíš bychom podlehli své touze a zašli příliš daleko a to nechci. nechci riskovat, ž by to tím končilo a ani nejsem takový typ kluka, jestli chápeš..." snažil jsem se mu to nějak vysvětlit. 

,,Když to tak slyším, zní to fakt divně. Ani já takový nejsem. Vidíš, co se mnou děláš? Takhle se normálně nechovám. Měli bychom to udělat správně. Teprve jsme začali a i když jsme nchtěli nic uspěcghat, už oba známe rodiče toho druhého a to jsme ještě neměli ani pořádné rande, co takhle o víkendu někam zajít?" plácl jsem jen tak do vzduchu.

,,Moc rád." odvětil jsem s úsměvem. Zvedl jsem se z postele a začal se přehrabovat ve své tašce.  Vytáhl jsem z ní své věci a převlékl se do nich. Poté jsem se vrátil k Yakuovi na postel. Sedl jsem si za něj a rukama ho objal kolem pasu. Nadechl jsem se jeho vůně a spokojeně vydechl. Tohle bych chtěl zažívat každý den až do konce. Svou úžasnou vybírací technikou jsme opět vybrali zajímavý film a užívali si tu pohodu jako předtím na dovolené. Jakmile jsme dokoukali, dali jsme notebook stranou a lehli si naproti sobě. Vzájemně jsme si hleděli do očí a usmívali se. Políbil jsem jej. Polibek mi oplatil a následně se otočil zády ke mně, že na tomhle boku nemůže spát. Usmál jsem se pro sebe. Nevadilo mi to. Dal jsem mu ruku kolem pasu a jemně jej políbil do vlasů. Zavřel jsem oči a pomalu se ocital v říši snů. 

Pokračování příště...