Nevzdám se bez boje! [Lev x Yaku] ✔️

78.

Ahoj!!

Domluvil jsem se s mamkou, jestli bych nemohl strávit víkend u Leva když to vezme v klidu. Podivuhodně mi to dovolila pod jednou podmínkou a řekla, že mi pomůže ho přesvědčit kdyby s naším vztahem nesouhlasil. Nechápal jsem, co jí kdo udělal, ale byl jsem za to opravdu rád. Proto už ji nehodlám označovat jako čarodějnici, fúrii, harpyji, posel z pekla a podobně. Od té chvíle se stala mojí mamkou. Jinak její podmínka zněla, že si spolu dáme v sobotu oběd jakože obě dvě rodiny. To nebylo tak hrozné. Poté jsme si spolu dali jídlo a hned po něm jsem se šel převléknout, abych mohl jít za Levem.

Stál jsem před jeho dveřmi a váhal, zda mám zazvonit. Levovo plánem bylo, že mu řekne o našem vztahu hned, jak dorazím. Přeci jen jsem zazvonil. Nemohl jsem to bez něj už dál vydržet. Do pár sekund přiběhl a svíral mě v objetí. Věnoval mi letmou pusu na tvář. Následně mě chytil za ruku a dovedl mě do kuchyně. Spatřil jsem jeho otce a na sucho polkl. Byl hrozně vysoký, měl krásné zelené oči jako Lev, vlasy krátké, vypracovaná postava. Prostě Levovo starší verze a důvod, proč byl můj dlouhán tak neodolatelný. Co mě však na něm děsilo, byl ten přísný výraz.

,,Tati, chtěl bych ti něco říct...doufám, že to pochopíš. Tohle je Yaku Morisuke, můj přítel v tom romantickém smyslu slova." řekl jsem vážně.

No líp mu to fakt říct nemohl. Když říkal hned, nečekal jsem, že to bude opravdu hned. Teď jsem váhal, zda si s ním vůbec mám potřást rukou. Ovšem jeho reakce mě překvapila. Mírně se usmál a nastavil ke mě ruku.

,,Moc mě těší, Morisuke! Já jsem Viktor."

,,Taky mě těší." řekl jsem nervózně a potřásl si s ním rukou.

,,To je jako všechno? Žádné nadávání, přehnané reakce a zpochybňování, zda jsem vůbec tvůj syn. Tobě to nevadí, nebo ti to stihla vykecat Alisa?" vyhrkl jsem až přehnaně. Místo toho, abych byl vlastně rád, že nic z toho nedělá.

,,Alisa mi nic neřekla. Ale tvoje úžasná mamka mi ráno něco naznačila a možná mi i podle jejího pohledu dost jasně vysvětlila, co se stane pokud to nepřijmu. Tak jako tak. Je mi jedno s jakým pohlavím randíš. Vždycky budeš můj syn."

,,Jsem rád, že jsi to nevzal jako jeho matka. Ani nevíš, jak moc jsem se bál."

,,I když to zrovna nijak nepodporují, neznamená to, že bych ti to zakázal nebo tě kvůli tomu neměl rád a jo o reakci Morisukeho matky jsem také slyšel." řekl a nervózně se drbal na týlu jako to dělal Lev.

,,Co všechno ti mamka vyzradila, ještě jsem jim říkal, že ti to chci oznámit sám."

,,Jen tohle nebo se snad se mnou chceš podělit o zbytek?" optal se se zvláštním úsměvem.

,,Ne, myslím, že takhle je to dobrý."

,,Lev mi ukazoval fotku s tvým naštvaným výrazem, kde jsi byl celý mokrý, možná mi můžete povyprávět o tomhle?"

A do háje, asi budu mrtvý. Yaku nevěděl, že takovou fotku mám. Pohlédl jsem na něj a jak jsem čekal, už mě probodával pohledem.
,,No víš, než jsme se Yakuem dali dohromady, nebylo to mezi námi vždy růžový. Takže to vypadalo jako když lev loví svou kořist. Jednou přede mnou takto utíkal při jednom z venkovních tréninků a nějak si nevšiml rybníku za ním. Pak tam spadl a já si ho potají vyfotili. Neboť i přes ten naštvaný výraz vypadal hrozně roztomile."

,,Na to by sis měl zvykat, rád si fotí lidi v podobných situacích, naše rodinné album je plné takových fotek."

,,Děkuji za radu." řekl jsem s úsměvem. Pořád jsem se ho malinko bál, co když se tak chová jen před Levem a až budeme o samotě, bude mi vyhrožovat nebo mě chtít rovnou zabít? Zakroutil jsem hlavou, abych vyhnal tyhle děsivé myšlenky. Určitě bude v pohodě.

Pokračování příště...