Nevzdám se bez boje! [Lev x Yaku] ✔️

61.

Ahoj!!

,,Ach to tvé sebevědomí. Víš, že to se nikdy nestane. Abys nakonec neprosil ty." řekl jsem a zajel mu pod triko. Byl jsem spokojený a mé podvědomí doslova jásalo. Nechal jsem se od něj líbat na klíčních kostech a sem tam zasténal. Ucítil jsem jeho ledové prsty, jak přejíždí po mé nahé kůži. Po těle se mi spustila husí kůže a v podbřišku jsem cítil takové příjemně nepříjemné šimrání. Líbilo se mi to. Jak moc jsem ho miloval. Nikdy bych nikomu nedovolil, aby mě o něj připravili ani vlastní matce. Miloval jsem to, co se mou dělal. A je pravda, že každým dotykem jsem opravdu chtěl víc.Jen pořád na to bylo stále brzo a já rozhodně nechtěl prosit. 

Na chvíi jsem přestal a pohlédl na jeho touhou zastřené oči. Nevím, jestli by byl dobrý nápad pokračovat. Sice to má matka přijala bez jakýchkoliv námitek, ale zase jsem nechtěl, aby si o mně myslela, že když mám teď kluka, stal se ze mě nějaký nadržený alfasamec. Jenže ten malý nedočkavý kluk si mě opět stáhl do polibku. Přetočil se se mnou na bok. Naše oči se opět střetly. Mile se usmál. 

,,Vidím, že se ti do toho moc nechce a když si uvědomím, že je tu někde v domě Alisa a tvá matka, zcela to chápu. Navíc nemusíme spěchat, že? Prostě jen zůstaňme takhle ležet." řekl jsem. Byl jsem pyšný sám na sebe, že jsem dokázal ovládnout svou touhu. Položil jsem svou dlaň an tu jeho a propletl si s ním prsty. Byl tak krásný. 

,,Promiň. Zařídím, abychom měli o prázdninách byt jen pro sebe." pošeptal jsem a stále se nechal unášet jeho očima. 

,,Jak bys to chtěl asi zařídit? Kvůli tomuhle to dělat nemusíš. Jsem rád, že můžu být s tebou." 

,,Nevím, však já na něco přijdu a nebo narovinu matce řeknu, že ti chci vyznat lásku a spojit se s tebou...ne proniknout do tebe a že by to raději neměla slyšet nebo..." 

Přiložil jsem mu prst na ústa, aby už nic neříkal. Začal jsem se smát a nějak nešlo přestat. 
,,Bože ty jsi takový idiot. Nic z toho, co jsi právě jmenoval, neříkej nebo jí ještě způsobíš infarkt." řekl jsem a znovu se začal smát. 

,,Jo zní to naprosto hloupě, ale za tvůj smích to stálo. Víš, že tě hrozně moc miluji." hlesl jsem a políbil na usmívající se tvář.

,,Také tě hrozně moc miluji." odvětil jsem. Polibek jsem mu oplatil.
,,Nevím proč, ale od rozhovoru s matkou ti chci říkat, jak moc tě miluju každičkou chvíli." dodal jsem a sledoval, jak jsem jeho úsměv rozšířil.

,,Asi bych ji za to měl poděkovat."

,,Jasně a riskovat, že tě něčím sejme mezi dveřmi, děkování radši vynech."

Pokračování příště...

Omlouvám se, dnes o něco kratší, ale nechci vás nechat bez dílu.

S láskou Vaše Tsukki♥️♥️