Nevzdám se bez boje! [Lev x Yaku] ✔️

25.

Ahoj!! Tak a je tu novej díl, snad to pro někoho nebude klišé a naopak vás to překvapí :D 

V další sekundě jsem zahlédl záblesk naděje a snažil se chytit větve. Nakonec se mi to podařilo, ale pěkně jsem si při tom sedřel ruku. Podíval jsem se, v jaké výšce se vlastně nacházím. Pode mnou byly další větve. Snažil jsem se dostat k nim. Ale ta malá mrška si najednou usmyslela, že si chce hrát...nebo mě spíš šikanovat. Jen tak tak jsem se dotýkal špičkami nohou větve pode mnou, když v tom mě ta číča škrábla po ruce. Instiktivně jsem s ní uhnul, což znamenalo další pád. Ovšem i tak jsem se opět stihl zachytnout. 
,,Moc dlouho se neudržím." řekl jsem. 

,,Yaku počkej, pomůžu ti, není to zas tak vysoko, zkusím tě přidržet." 

,,Nevím, jestli je to úplně dobrý nápad..." řekl jsem tiše. 

,,No asi máš pravdu z Shingeki no Kyojin utekl jeden titán a míří si to přímo k nám." křikl a začal couvat do zadu. 

Otočil jsem se směrem, kterým se díval a když jsem spatřil Leva, leknutím jsem se pustil. Dopadl jsem an tvrdou zem. Rychle ke mně přiběhl a v očích měl starost. Co si jako myslí?

---------------------------------------------------

Šel jsem se projít a jelikož jsem se tu nějak extra nevyznal. Risknul jsem to jen do parku. Cestu domů bych odtud najít mohl. Procházel jsem se mezi stromy a užíval vůni čerstvé zelené trávy. Bylo tu vážně nádherně. Tak nějak jsem doufal v to, že se bude se svými přáteli pohybovat někde poblíž, abych mohl zjistit proč se najednou chová tak odtažitě. šel jsem dál zahlouben do svých myšlenek, když v tom jsem zahlédl, jak se nějaké děti snaží vylézt na strom. Jednomu se to povedlo a ten druhý tam jen stál a koukal na něj. Nevědí, jak moc to může být nebezpečné. Taky že bylo. Ten co byl na stromě teď videl na větvi a vypadal, že se dlouho neudrží. Rozeběhl jsem se k nim a uslyšel, jak ten druhý volá pro mě známé jméno...

Opravdu to byl Yaku poznal jsem tu jeho rozcuchanou hřívu. Běžel jsem, co nejrychleji jsem mohl, abych zabránil v jeho pádu. Ovšem způsobil jsem tím polekání jeho kamaráda, který začal couvat a nechal ho tam jen tak viset. Najednou se otočil mým směrem a spadl. Nestihl jsem ho zachytit. Došel jsem k němu. Cítil jsem se provinile. Starostně jsem se na něj zahleděl a podal mu ruku. On ji však odmítl a postavil se na nohy sám. Chtěl jsem mu jen pomoci, ale on se i tak na mě nenávistně zahleděl. Udělal jsem mu snad něco? Přiběhl jsem i náš ten obarvený klučina. Podle vyprávění to byl nejspíš Kenma. 

,,Jsi v pohodě?" optal se ho. 

,,Jo jsem a promiň, že jsem tu kočku nesundal..." 

,,Neměl jsi tam lézt radši vůbec. Jsi úplně poškrábaný..." 

,,Chcete ji sundat?" zapojil jsem se do konverzace. Nečekal jsem, že by Yaku odpověděl, a tak jsem rovnou pohlédl na Kenmu, kterému se rozzářily oči, což rozhodně znamenalo, že ji chce mít dole. Usmál jsem se a šel blíž ke stromu. neměl jsem v plánu na něj lézt. Prostě jsem jen začal mňoukat a když přiběhla blíže, hladil jsem ji. Začala roztomile vrnět podobně jako když jsem tohle dělal Yakuovi. Když mnou byla zcela okouzlená, vzal jsem si ji do náruče. Posadil jsem se s ní do trávy. Kenma si sedl vedle mě, zatímco si Yaku neustále prohlížel své modřiny. 

,,Promiň Kenmo, jsem rád, že jsem tě viděl, ale půjdu domů, musím si to ošetřit, než se to zanítí." řekl jsem a ani jim nevěnoval pohled. Co to sakra dělám? 

Pokračování příště...

Tak a jak jsem psala včera, dnes se můžete těšit ještě na jeden díl <3 

S láskou Vaše Tsukki <3