Jsem Lev Haiba.
Kvůli otcově práci jsem se jako malý často stehoval po celém Rusku. Když už jsem si myslel, že ten proklatý řetězec končí, jelikož jsme na jednom místě zůstali přes čtyři roky, opět mě zklamal.
Vím, že to dělal pro rodinu, neměl jse...
Prázdniny skončili a opět začala škola. Yaku se učil na zkoušky a i když jsme měli víc tréninků než obvykle, každou volnou minutu jsme strávili spolu. O svém vztahu jsme nikomu nic neřekli, i když ostatní to určitě tušlili. když se pak jednoho dne doznal Kenma s Kurooem, nakonec jsme se přiznali i my. Jelikož byl tým jako rodina, respektovali nás a podporovali.
Můj otec se vzdal své práce v Rusku a našel si práci tady. Obě rodiny se spolu spřátelili a víkendy jsme většinou trávili jako velká a šťastná rodina, za což jsem byl opravdu rád. Podnikali jsme spolu různé výlety, často jsme grilovali, dokonce jsme jednou přivedli i celý tým. Bylo to fajn.
Yaku úspěšně zvládl závěrečné zkoušky, přihlásil se na univerzitu poblíž, aby nemusel dojíždět tak daleko a mohl být po škole se mnou. Našli jsme si společnou brigádu. To už tedy bylo horší...zjistili jsme, že jsme oba žárlivý na ty, co se kolem nás motají. Nakonec jsme i tohle zvládli a věřte mi, v noci to bylo vždy dost perné.
O rok později jsme si pronajali byt a začali si jej vybavovat. Rodiče nám ho chtěli koupit sami za naše pilné studium, ale to by jen tak nepřijmul a ani já jsem to nechtěl. Chtěli jsme mít něco, co by bylo jen naše a nikdo nám do toho nemohl mluvit. Morisuke opravdu dospěl a já se s ním snažil držet krok.
Nakonec jsem i já vyšel střední. Moc se mi na unoverztiu nechtělo, ale kvůli Morisukemu jsem nakonec šel. Ten samý rok na moje narozeniny mě požádal o ruku s tím, že mě rozmazloval celý den a jako závěr byla jeho delikátní večeře, že které jsem se málem udusil, neboť jsem v jednom soustě narazil na prsten. Jeho nabídku jsem přijal, nechtěl jsem strávit zbytek života s nikým jiným než s ním. Byla to také další věc, kterou jsme plánovali jako zamilovaní puberťáci a dál už si to můžete domyslet.
Konec!!!
Ještě než odejděte, chtěla bych vám říct pár slov na závěr. Zakončila jsem to, protože mi ten příběh přijde takhle dobrý a nechtěla jsem to nijak pokazit vymýšlením dalších zápletek. Také bych vám hrozně moc chtěla poděkovat, že jste mě dokopali k tomu napsat tak dlouhou ff na Haikyuu!! Psaní jsem si neskutečně stejně jako odpovídání na vaše komentáře, které mě těšili a zlepšovali náladu každý den.
Než začnete být smutní nad tím, že tento příběh skončil...nebojte se mám v planu ještě jeden příběh na tento pár.
Svou bolest nyní můžete sdílet s dvojčaty a novým chystajícím se příběhem na pár KurooTsukki, který vyjde zítra.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.