Nevzdám se bez boje! [Lev x Yaku] ✔️

75.

Ahoj!! Ten pocit, když se rozhodnete něco napsat a oni vám tu začnou stavět lešení a vrtat už bůh ví od kolika a pokračují s tím i další den  :/ 

Věnováno VanesLindaurova 😊😊

Poté, co mě unesl do koupelny a smyl z nás naše předešlé hříchy, jsme se vydali do kuchyně, kde jsme si ohřáli jídlo. Najedli jsme se a vrátili se do pokoje. Zapnuli jsme si film. Pamatuji si, že jsem ho ani nedokoukal a usnul v Levovo náruči. Spalo se mi vedle něj tak dobře a i když v místnosti nebyl žádný lapač snů, noční můry se neobjevily. 

Když jsem se vzbudil, Lev stále spal. Opatrně jsem se vymanil z jeho objetí a odskočil si do koupelny. Trochu jsem se upravil a umyl a pak jen hlavou kroutil na svůj odraz. Líp už vypadat nebudu, pomyslel jsem si. Vrátil jsem se zpět do jeho pokoje. Prošel jsem kolem jeho skříně a opět se viděl v zrcadle. Kdo potřebuje mít na dveřích skříně zrcadlo a ještě tak velké. V jeho triku jsem vypadal vážně komicky. Stačilo pohnout jedním ramenem a to triko by sklouzlo po mých rukách na zem. Měl jsem ho jako šaty. 

,,Vypadáš neodolatelně, jako vždy." řekl jsem, když jsem viděl, jak si svou maličkost prohlíží v zrcadle. 

,,Spíš vypadám jako někdo, kdo asi nemá zrovna mravní chování a nepotřebuje moc oblečení." řekl jsem a zašklebil se na něj.

,,Mě by nevadilo kdybys pod tím nic neměl."

,,Asi by ses měl jít do koupelny pořádně probrat."

,,Když myslíš." prohodil jsem téměř neslyšně a šel do koupelny.  Rychle jsem spáchal ranní hygienu a na upravování mých vlasů jsem kašlal. Vrátil jsem se rychle zpátky, stále postával před skříní. Zezadu jsem jej objal.
,,Myslím, že i kdybych si ten obličej opláchl stokrát pod studenou vodou, nezmění to můj názor, že vypadáš až moc sexy." pošeptal jsem mu a začal jeho krk sázet polibky.

,,Zbožňuji tě a nejraději bych použil tu samou metodu zabíjení jako ty. Neboť, když tě jednou políbím, nemůžu přestat." 

,,Všiml jsem si a možná bych si nechal říct, ale mám takový dojem, že v domě už nejsme sami. Brzy se stoprocentně ozve tvá matka a zavolá nás na snídani." 

Jakmile to dořekl, taky se tak stalo. 
,,Od kdy je z tebe vědma? Příště mě varuj tak hodinu dopředu, než nám někdo bude chtít přerušit naši chvilku, abych ho předstihl." řekl jsem a políbil jej na tvář. 

,,Pokusím se." odvětil jsem a usmál se. Jakoby to snad bylo možné. Rychle jsem se převlékl z "Levovo šatů" do svých padnoucích věcí a šel za ním dolů. Popřál jsem Alise i Levovo matce dobré ráno. Sedl jsem si vedle Leva. Obě se na nás tak zvláštně dívali. Neodvážil jsem se promluvit a jak šlo vidět ani Lev ne. 

,,Jen pro jistotu...co jste tu včera dělali, když jsem byla v práci?" 

,,Odpoledne jsme byli na pouti, když jsme večer došli domů, najedli jsme se a dívali se na filmy. Proč se ptáš." řekl jsem stručně. 

,,Alisa se zmínila, že jste si přáli být o samotě..." 

,,Bože, ty jsi fakt hrozná...neboj mami ještě jsme spolu nespali." řekl jsem s nevinným úsměvem. 

Ani nevím, jestli někdy budeme, pomyslel jsem si, když jsem si vzpomněl na jeho rozměry. 

,,Ještě? Dobře, myslím, že víc vědět nepotřebuji a pokud vím, pochybuji, že by z toho Morisuke otěhotnil." 

Proč si každý myslí, že ten submisivní mám být já? To není fér. 

,,Proč se na to ptáš, když zníš tak v klidu?" optal jsem se zmateně. Vůbec jsem nepobíral, o co tady jde. 

,,Jen tak. Třeba se tě na něco podobného zeptá i otec. Přijede příští pátek a když mu to vyjde, bude s námi celý měsíc." 

,,Proč to vím až teď?" 

,,Možná proto, že tvoje sestra sděluje věci, které by neměla oproti těm, které jsou důležitější." 

Pokračování příště...