Nevzdám se bez boje! [Lev x Yaku] ✔️

Prolog.

Ahojky! Tak vás zdravím u nového příběhu Leva s Yakuem. Pojďme se podívat na jejich dobrodružství. 

Už při vstupu do tělocvičny mě ten malý a na pohled roztomilý hoch probodl očima. Jenže tentokrát jsem si řekl, že se nenechám odradit.
,,Yaku, prosím promluvme si, prosím..." řekl jsem s nadějí v hlase. Chtěl jsem pochopit, proč se ke mně tak chová.

,,My dva nemáme o čem mluvit, tak už toho nech!" 

,,Nemůžu a nenechám toho, dokud mi neřekneš, co jsem udělal tak hrozného, že mě nemůžeš vystát."  pověděl jsem nazpátek a snažil se zadržet přicházející slzy.

,,Jsi vážně otravný, to mě štve. Rušíš můj klid. Nechci se s tebou přátelit, tak proč to pořád nechápeš?" křikl jsem.

,,Jo možná jsem otravný, ale že by mě kvůli tomu lidi odháněli, jako to děláš ty, se mi ještě nestalo. Vždyť o prázdninách..."

,,Zastav! Nechci to poslouchat. Prostě mě nech být, nevšímej si mě a nezkoušej na mě mluvit." opět jsem křikl. Jenže tohle jsem zrovna říct nechtěl. Nechtěl jsem na něj být tak zlý, ale pořád jsem byl tak naštvaný."

,,Yaku, tohle mi nedělej prosím. Chtěl bych, aby to bylo jako oprázdninách...tak-" opět mě přerušil. 

,,Myslíš si, že to jak to bylo o prázdninách, může být i teď? Ne, nemůže, tak už mě sakra nech být!

Pokračování příště...