Ahoj!!
Chytil mě za ruku a někam mě táhl. Zastavili jsme se až na nějaké louce. Alisu jsem nikde neviděl, za což jsme byl rád. Vlastně nikdo tu kolem nebyl. Porozhlédl jsem se po nějakém stínu, než mě sluneční paprsky sežehnou úplně, ale sotva se tu našel strom, který by byl tak velký, aby do svého stínu zahalil dvě osoby.
,,Leve, z toho horka umřu..." hlesl jsem a zadíval se do těch smaragdových očí.,,Neboj, hned se schováme, jen musíme ujít ještě kousek. Zvládneš to nebo tě mám nést jako princeznu?" prohodil jsem se smíchem.
,,Ne, dojdu to po svých, takovou radost ti neudělám. Kam vlastně jdeme a víš vůbec, jak trefit zpátky?" začal jsem se vyptávat. Co vím tak tu byl snad jednou a já bych se hrozně rád vrátil živý.
Já sám doufal, že najdu to, co hledám. Přinejhorším cestu zpět bych měl zvládnout. Když jsme tu byli naposled, mamka mi to nestihla ukázat, ale popsala mi kudy jít.
,,Neboj, poblíž tady není nic krom babičky domu a jen samé přírody a kdybychom se náhodou ztratili, máma nás najde. Vyprávěla mi tu o jednom nádherném místě." řekl jsem zasněně a vzpomněl si, jak o tom pokaždé básnila. Zanedlouho jsme opravdu narazili na její království. Vypadalo snad ještě líp, než jej popisovala. Stromy tu byly kolem dokola. Malé jezírko obepnuté zelenými listy pro mě neznámé rostliny. Tři zarostlé pařezy. Kolem zelná tráva a sem tam nějaký barevný kvítek. Sluneční paprsky, které prosvitávaly skrz koruny stromů, tomu dodávaly tu správnou krásu a do toho nám prozpěvovaly ptačci ukrytý v okolí.,,Wooow, je to tu nádherné." hlesl jsem unešeně. Na přírodu jsem nikdy moc nebyl, ale tohle místo bylo tak překrásné a nevím proč, jako by tu snad byla nějaká magie...byl jsem naprosto okouzlen.
,,Když byla matka malá, tohle bylo její království. Chodívala jsem prý každý den a starala se tu o to. Prý tu zažila své nejšťastnější chvilky života a jediný člověk, kterému to ukázala, byl můj otec. Ani Alisa neví o tomhle místě. Možná nám chtěla nechat trochu soukromí. Ví, že to tady zrovna moc nemusím, ale teď mám pocit, že sem chci jezdit častěji."
,,Nedivím se. Nechceš vyzkoušet vodu?" optal jsem se a mrkl na něj. Začal jsem se svlékat a vůbec jsem nepospíchal. Koutkem oka jsem sledoval Levovo dokonalou tvář. Skousl si spodní ret. Byl při tom tak neuvěřitelně sexy. Pokračoval jsem dál. Lev jen nehnutě stál a zíral na mě. Už měl jsem na sobě jen trenýrky. Přistoupil jsem k němu a zajel mu rukama pod triko. Sroloval jsem jej ke krku a čekal, kdy si ho svlékne. Tak vysoký jsem bohužel nebyl, abych to udělal sám.
Tak ty hned takhle. Fajn. Svlékl jsem se do naha. Hlavou jsem naznačil, aby si svlékl i poslední kus oblečení. Moc se mu do toho nechtělo.
,,Ale no tak stydlivko, není nic, co bych na tobě už neviděl a navíc tu nikdo není a pochybuji, že by se tu vůbec někdo objevil." řekl jsem s nevinným úsměvem. Pořád se mu do toho nechtělo. Když nechceš ty, udělám to já. Trochu jsem se skrčil. a stáhl mu ten přebytečný kus látky. Propletl jsem si s ním ruku a společně jsme šli k jezírku. Sedl jsem si na okraj a smočil v něm nohu. Nebyla tak studená. Opatrně jsem tam vlezl celým tělem. Vodu jsem měl skoro po hruď. Rukama jsem se pro něj natáhl a stáhl k sobě. Trochu se oklepal. Nakonec si omotal nohy kolem mého pasu a jemně se otřel o mé rty. Zopakoval to asi třikrát, čímž mě vyprovokoval k tomu, abych jej začal bezhlavě líbat.Pokračování příště...
ČTEŠ
Nevzdám se bez boje! [Lev x Yaku] ✔️
RomanceJsem Lev Haiba. Kvůli otcově práci jsem se jako malý často stehoval po celém Rusku. Když už jsem si myslel, že ten proklatý řetězec končí, jelikož jsme na jednom místě zůstali přes čtyři roky, opět mě zklamal. Vím, že to dělal pro rodinu, neměl jse...